Zdokonalování práva duševního vlastnictví s cílem podpořit hodnotu „měkkého zlata“ v ekonomice

Duševní vlastnictví – nový zdroj znalostní ekonomiky

Ráno 5. listopadu se poslanci Národního shromáždění na diskusním zasedání o zákonu, kterým se mění a doplňuje řada článků zákona o duševním vlastnictví, zaměřili na předložení mnoha důležitých informací s cílem zdokonalit právní rámec pro oblast, která se stává pilířem inovativní ekonomiky.

Delegát Nguyen Thi Lan ( hanojská delegace) zhodnotil, že tento návrh představuje zásadní posun v přístupu od „ochrany práv“ k „využívání hodnoty“. Podle delegáta se jedná o směr v souladu s mezinárodním trendem, který vnímá duševní vlastnictví nejen jako zákonná práva, ale také jako druh aktiva s vysokou ekonomickou hodnotou, které může přispívat kapitálem, mobilizovat kapitál a podílet se na trhu stejně jako jiné druhy aktiv.

„Značky, vynálezy a technické know-how jsou ‚měkkým zlatem‘ ekonomiky. V mnoha globálních podnicích tvoří hodnota nehmotných aktiv více než 70 % celkové hodnoty podniku. Pokud chce Vietnam rozvíjet znalostní ekonomiku, nemůže se omezit pouze na ochranu práv, ale musí vědět, jak duševní vlastnictví využívat a komercializovat,“ zdůraznil delegát.

Delegát Nguyen Thi Loan uvedl, že přidání předpisů o financializaci práv duševního vlastnictví do návrhu je důležitým krokem vpřed, který otevírá příležitosti pro podniky, vynálezce a umělce, aby svá díla proměnili ve skutečné zdroje. „Pokud se to udělá dobře, duševní vlastnictví se může stát novým kanálem pro mobilizaci kapitálu, který podpoří rozvoj kreativních odvětví, vědy, technologií a kultury.“

Aby však byla zajištěna transparentnost a předešlo se rizikům, delegát Nguyen Thi Lan navrhl, aby návrh jasně rozlišoval případy, kdy je povoleno samostanovování cen, a případy, kdy je vyžadováno nezávislé oceňování. „U vynálezů a ochranných známek vytvořených z prostředků státního rozpočtu nebo národních vědeckotechnických programů je třeba zřídit nezávislou oceňovací organizaci a kontrolní mechanismus ze strany příslušných orgánů, aby se zabránilo cenové inflaci nebo finančním podvodům.“

Delegát Nguyen Thi Lan rovněž uvítal směr budování národní databáze hodnot duševního vlastnictví, kterou považuje za důležitý základ pro vytvoření transparentního trhu s duševním vlastnictvím, podobného burze cenných papírů. „Japonsko, Jižní Korea a Singapur mají efektivní modely oceňování duševního vlastnictví a obchodní plochy, které pomáhají komercializovat vynálezy, zvyšovat produktivitu práce a vytvářet motivaci k inovacím. Vietnam se z této zkušenosti rozhodně může poučit,“ navrhl delegát Nguyen Thi Lan.

Zdokonalování právního koridoru pro digitální kreativní éru

Delegát Bui Hoai Son (hanojská delegace) uvedl, že finanční regulace založené na právech duševního vlastnictví jsou „klíčem k otevření dveří kulturnímu průmyslu“.

Delegáti uvedli, že pokud Vietnam bude vědět, jak využít potenciál autorských práv k hudbě, filmům, designu, hrám a digitálním kreativním produktům, může vyvinout kulturní průmysl v hodnotě desítek miliard dolarů, podobně jako Korea nebo Japonsko.

„Je třeba zavést mechanismus, který by umožnil, aby se autorská práva stala právním kolaterálním aktivem a pomohl umělcům a kreativním podnikům mobilizovat kapitál prostřednictvím svého intelektu. Teprve potom se kultura skutečně stane ekonomickým sektorem a umělci se budou moci živit svou kreativitou, nikoli jen emocemi,“ zdůraznil delegát Bui Hoai Son. Delegát však poznamenal, že aby byl tento mechanismus proveditelný, musí pro každou kreativní oblast existovat specifický cenový rámec, který zajistí transparentnost a zabrání fenoménu zneužívání cen k nafukování cen autorských práv. „Rozvíjející se trh duševního vlastnictví může být udržitelný pouze tehdy, pokud existuje transparentní právní rámec, jasné cenové standardy a nezávislý systém monitorování.“

Zejména delegát Bui Hoai Son navrhl, aby návrh doplnil princip odpovědnosti platforem umělé inteligence a přeshraničních digitálních platforem. Podle delegáta je to celosvětově žhavé téma, kdy modely umělé inteligence používají data a kreativní díla bez povolení. „Platformy musí mít povinnost rychle odstranit obsah porušující autorská práva, zabránit jejich opětovnému zveřejnění, zveřejňovat data použitá k trénování umělé inteligence a nekomercializovat obsah generovaný umělou inteligencí, pokud je založen na nelicencovaných dílech,“ zdůraznil delegát Bui Hoai Son.

„Nejde jen o právní techniku, ale také o ochranu vietnamských kulturních základů, ochranu vietnamských umělců a důvěry mladé tvůrčí generace. Nemůžeme dovolit, aby kulturní hodnoty byly vysávány jako suroviny, ani aby se vietnamští umělci stali bezplatnými poskytovateli dat pro zahraniční umělou inteligenci.“

Hoàn thiện Luật Sở hữu trí tuệ để phát huy giá trị 'vàng mềm' của nền kinh tế- Ảnh 1. — V diskusi vystupuje delegát Dinh Thi Ngoc Dung.

Delegát Dinh Thi Ngoc Dung (delegace Národního shromáždění města Hai Phong) poukázal na to, že ustanovení v článku 7 bodu 5 návrhu umožňuje těžbu dat pro výcvik umělé inteligence, ale zakazuje „komerční těžbu“, což je podmínka, kterou je „velmi obtížné splnit“.

Delegáti analyzovali, že pokud bude toto nařízení zachováno, celý domácí ekosystém umělé inteligence se dostane do slepé uličky: podniky se neodváží investovat, výzkumné ústavy nebudou moci provádět transfery. Delegáti navrhli přepracovat nařízení a jasně rozlišovat mezi nekomerčním využitím (široce povoleným) a komerčním využitím (podmíněně povoleným s uplatněním přiměřeného kompenzačního mechanismu).

Stejný názor sdílí i delegát Nguyen Thi Viet Nga (delegace Národního shromáždění města Hai Phong), který uvedl, že návrh má „právní mezeru“, jelikož dosud neurčuje „předmět práv duševního vlastnictví“ pro produkty vytvořené umělou inteligencí.

Delegáti navrhli doplnit zásadu: uznat práva duševního vlastnictví pouze pro produkty „s rozhodujícím tvůrčím vkladem lidí“ a zároveň pověřit vládu specifikací podrobných hodnotících kritérií.

Hoàn thiện Luật Sở hữu trí tuệ để phát huy giá trị 'vàng mềm' của nền kinh tế- Ảnh 2. — V diskusi vystoupil delegát Nguyen Thi Viet Nga.

Delegáti se dále vyjádřili k dalším technickým otázkám v digitálním prostředí, jako například: Měly by existovat jasné předpisy týkající se vlastnictví algoritmů, trénovacích dat, otevřeného zdrojového kódu a návrh na oddělení „kapitoly upravující duševní vlastnictví v digitálním prostředí“; obavy ohledně hranice mezi „nefyzickými průmyslovými vzory“ (jako jsou grafická rozhraní) a „autorským právem“. Doporučuje se, aby zákon stanovil „zásadní kritéria“ pro jasné rozlišení, místo aby byl zcela ponechán na vládě; předpisy o ochraně práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí (článek 198B) jsou „stále obecné“ a chybí jim mechanismus, který by donutil přeshraniční platformy poskytovat informace identifikující pachatele.

S tímto názorem se shodl i delegát To Ai Vang (Can Tho), který uvedl, že je nutné rozšířit působnost zákona na produkty digitálních technologií, umělou inteligenci, velká data a tiskové aktivity.

Podle delegáta je také třeba chránit práva duševního vlastnictví tiskových agentur a reportérů, aby se podpořily investice do originálního a vysoce kvalitního kreativního obsahu v prostředí digitálních médií. „V datové ekonomice jsou velká data cenným aktivem. Zákon musí jasně stanovit vlastnictví, využívání a ochranu dat a zabránit monopolu nebo zneužívání. Zároveň musí existovat mechanismus, který jasně určí, kdo je vlastníkem a kdo je odpovědný, když umělá inteligence porušuje práva duševního vlastnictví jiných,“ navrhl delegát To Ai Vang.

Podle programu 10. zasedání 15. Národního shromáždění se očekává, že Národní shromáždění projedná tento návrh zákona ve skupinách 5. listopadu, poté jej projedná v zasedací síni koncem listopadu a schválí jej začátkem prosince 2025.

Národní shromáždění si již dříve, 27. října 2025, vyslechlo předložení a zprávu o přezkumu návrhu zákona, kterým se mění a doplňuje řada článků zákona o duševním vlastnictví. Ministr vědy a technologií (MOST) Nguyen Manh Hung, pověřený premiérem, předložil návrh zákona, kterým se mění a doplňuje řada článků zákona o duševním vlastnictví. Návrh zákona tedy mění a doplňuje 75 článků; zaměřuje se na 5 skupin politik: Podpora vytváření a komerčního využívání práv duševního vlastnictví za účelem podpory inovací; Zjednodušení administrativních postupů, usnadnění registrace a uplatňování práv duševního vlastnictví; Zlepšení efektivity činností v oblasti ochrany duševního vlastnictví; Zajištění plného provádění mezinárodních závazků Vietnamu v oblasti ochrany duševního vlastnictví; Aktualizace nových otázek v oblasti ochrany duševního vlastnictví.

Komentář (0)