Pan ministr si své povinnosti nesplnil.

Konkrétně zpráva Ministerstva národní obrany uvádí, že v letech 2011 až 2015 se v pobřežní pohraniční oblasti města Da Nang nacházelo 134 parcel a 1 pozemek související s čínskými jednotlivci a podniky, které vlastnil, „tajně“ vlastnil nebo si pronajal Lidový výbor města Da Nang. Ministerstvo národní obrany rovněž potvrdilo, že pro vlastnictví pozemků ve městě Da Nang se čínští jednotlivci spoléhali především na dvě metody: zakládání společných podniků s vietnamskými společnostmi a investování peněz do vietnamských jednotlivců (zejména etnických Číňanů Vietnamců) za účelem nákupu pozemků.

Ve skutečnosti je situace cizinců, zejména čínských státních příslušníků, kteří „využívají zmocněnce“ k nabytí nemovitostí na prestižních místech, již dlouho předmětem veřejného znepokojení. Ministerstvo veřejné bezpečnosti v reakci na volby voličů ve městě Da Nang v roce 2019 také potvrdilo, že stále existuje situace, kdy čínské firmy a jednotlivci „využívají vietnamské zmocněnce“ k nákupu a prodeji nemovitostí v pobřežních oblastech, přeměňují využití půdy na komerční účely a získávají prvotřídní centrální lokality. V reakci na otázky na zasedání Národního shromáždění v polovině roku 2018 k této otázce však ministr přírodních zdrojů a životního prostředí Tran Hong Ha prohlásil, že neviděl žádné případy, kdy by cizinci kupovali pozemky ve Vietnamu, protože to pozemkový zákon neumožňuje. V té době pan Ha dokonce požádal delegáty, aby mu podali zprávu, pokud viděli nějaké případy, kdy by cizinci kupovali pozemky.

Jak ministr prováděl inspekce a dohled?

V rozhovoru s reportérem novin Thanh Nien poslanec Národního shromáždění Pham Van Hoa, člen právního výboru Národního shromáždění , potvrdil, že otázka cizinců, včetně čínských občanů, kteří „využívají zmocněnce“ k získání prvotřídních, strategicky důležitých pozemků na krásných místech v různých lokalitách, je již dlouho naléhavým problémem veřejného mínění, ale toto je poprvé, co funkční úřad zveřejnil oficiální informace. Pan Hoa se proto domnívá, že Ministerstvo přírodních zdrojů a životního prostředí – úřad pověřený státní správou půdy – nese v této záležitosti značnou odpovědnost.

„Reakce ministra přírodních zdrojů a životního prostředí Tran Hong Ha se opírala o pozemkový zákon, který cizincům zakazuje kupovat a vlastnit půdu ve Vietnamu. Nicméně, jako ministr ministerstva odpovědného za správu půdy a zdrojů, když voliči a poslanci Národního shromáždění vyjádří obavy, měl by je ministr vzít na vědomí, a ne okamžitě tvrdit, že takový jev neexistuje, což je nepřesné,“ uvedl pan Hoa.

Dr. Le Dang Doanh, bývalý ředitel Ústředního institutu pro ekonomické řízení, otevřeně prohlásil: „Zpráva Ministerstva národní obrany jasně ukázala, že čínští státní příslušníci tajně skupují půdu. Může to nyní ministr přírodních zdrojů a životního prostředí veřejně vysvětlit lidem? Kde je odpovědnost za inspekci a dohled jakožto vedoucí Ministerstva přírodních zdrojů a životního prostředí, zastupujícího vládu v oblasti správy půdy, když se nic takového nezjistilo?“ Dr. Doanh také argumentoval, že ministr přírodních zdrojů a životního prostředí měl jako vedoucí agentury pověřené správou půdy požádat příslušné útvary o inspekci a dohled, aby situaci pochopil, místo aby takto ukvapeně reagoval na žádost Národního shromáždění.

Podle ekonoma Nguyen Tri Hieua neplní ministr své povinnosti jednoduše tím, že říká: „Neviděli jsme žádné cizince kupující pozemky“. „Ministerstvo národní obrany již velmi jasně informovalo, že tato situace trvá již několik let, nejen v poslední době. Jak jste to tedy řídili, dohlíželi a kontrolovali? Není to jako mravenec nebo jehla, o kterých můžete jen tak říct, že je nevíte nebo jste je neviděli,“ řekl pan Hieu.

Je nutná komplexní revize.

Pokud jde o řešení, generálmajor Dang Ngoc Nghia, stálý člen Výboru pro národní obranu a bezpečnost Národního shromáždění, navrhl, že je třeba přezkoumat vlastnictví pozemků na klíčových místech jednotlivci a organizacemi.

„Netýká se to jen Číny, ale i dalších zemí; zákon musí být přísně vymáhán. Zákon o národní obraně stanoví, že i využívání půdy, zakládání podniků a investice vyžadují schválení místního vojenského úřadu. Žádosti domácích podniků musí být přezkoumány, aby se zjistilo, zda mají nějaké důsledky související se zákonem o národní obraně,“ řekl pan Nghia a varoval, že někteří zahraniční investoři investující ve Vietnamu mohou mít jiné motivy než ekonomické. „V oblastech, jako jsou Hai Phong a Cam Ranh (Khanh Hoa), které jsou vojensky citlivé, může existovat mnoho účelů, nejen čistě ekonomických. Ti v systému, vlastníci, musí mít jasnou představu o situaci, aby ji mohli efektivně řídit, nejen ji zakazovat, protože otevíráme ekonomiku. Pokud obcházejí zákon, musí nést odpovědnost,“ poznamenal pan Nghia.

Ekonom Nguyen Tri Hieu analyzoval: Navzdory regulaci omezující procento kapitálového vkladu v důležitých odvětvích a citlivých projektech cizinci, zejména z Číny, stále obcházejí zákon, aby mohli nakupovat a nabývat nemovitosti. Tato problematika má mnoho negativních důsledků a představuje vážnou hrozbu pro národní suverenitu a bezpečnost. „Musíme okamžitě zpřísnit regulaci, vytvořit seznam projektů a odvětví souvisejících s národní bezpečností, které vyžadují omezení procenta kapitálového vkladu. Před udělením investičních licencí je nutné provést důkladné přezkoumání a posouzení a vyžádat si stanovisko Ministerstva národní obrany,“ uvedl pan Hieu.

Zdroj: https://thanhnien.vn/nguoi-trung-quoc-nup-bong-mua-dat-trong-yeu-bo-truong-chua-lam-het-trach-nhiem-185958516.htm