Západní zeť miluje rybí omáčku a perfektně mluví „vietnamsky“.

(Dan Tri) - Když Martin poprvé přišel do domu své vietnamské manželky, polil si rýži rybí omáčkou, čímž celé rodině dokořán otevřel oči a ústa. Němec pak mluvil dialektem Nghe An tak dobře, že mu mnoho lidí „závidělo“.

Na osobní facebookové stránce paní Nguyen Thi Hoa (39 let, z Nghe An, v současné době žije a pracuje ve Švýcarsku) bylo zveřejněno mnoho videí o každodenním životě ní a jejího manžela - pana Martina Knöfela. Uživatele sociálních sítí zaujalo, že ve zveřejněných videích Martin Knöfel mluvil silným dialektem Nghe - jazykem, který mnoha Vietnamcům vzbuzuje pocit „zmatku“. Pod videi se objevily komentáře s nekonečnou chválou na adresu západního zetě.

Německý stavební inženýr Martin Knöfel ve skutečnosti znal a miloval dialekt Nghe An ještě před setkáním s Hoa. Byla to však jeho láska k vietnamské manželce, která ho přiměla milovat a naučit se dialekt Nghe An ještě více, aby „jeho žena slyšela tento dialekt a méně se jí stýskalo po domově“.

Když cizinec přišel k kamarádovi domů „najíst se zadarmo“, „zamiloval se na první pohled“.

Martin (39 let) se s paní Hoa setkal náhodou, když k ní přišel na večeři na pozvání svého švagra během svátků od 30. dubna do 1. května 2007. Toto náhodné setkání způsobilo, že se cizinec na první pohled zamiloval a snažil se se studentkou pedagogiky všemi možnými způsoby promluvit.

Paní Hoaová si z Martina Knöfela udělala první dojem, že je pohledný a roztomilý, ale nemyslela si, že by se tento muž stal osudem jejího života. Po setkání si s německým mužem často psali zprávy a chatovali. Postupně mezi nimi vzkvétala láska. Po vztahu na dálku se v roce 2008 konala svatba paní Hoaové a pana Martina v rodném městě jeho manželky.

Následující „volání lásky“ opustila paní Hoa své rodné město Nghe An a odjela se svým manželem do Švýcarska.

Svatební den, situace „k smíchu“, na kterou si Hoa teď pokaždé, když si na ni vzpomene, nemůže pomoct a musí se smát. Jde o to, že v den svatby Martin svou ženu doma neviděl, nemohl ji najít, nemohl jí zavolat, myslel si, že mu žena „utekla“, zpanikařil a šel ji hledat, dokonce kvůli tchánovi „brečel a dělal povyk“. Teprve když ho bratranec odvezl k Hoa, kde se líčila, si Martin „s úlevou povzdechl“.

Po svatbě se Martin vrátil do Německa, aby dokončil univerzitní studium, zatímco Hoa zůstala ve Vietnamu, aby pracovala ve školství . V roce 2010 Martin vzal svou ženu do Švýcarska – kde právě začal pracovat 3 měsíce, čímž ukončil situaci „nešťastného páru“.

Paní Hoa a rodina jejího manžela v Německu.

„Stejně jako mnoho jiných párů čelíme mnoha kulturním a životním bariérám, protože pocházíme ze dvou různých zemí. S manželem však respektujeme vzájemné odlišnosti, kulturní a zvykové odlišnosti každé země.“

Nesnažíme se navzájem měnit myšlenky, přesvědčení a zvyky, ale snažíme se integrovat. Snažím se učit německy, abych se snáze dorozuměla s jeho rodinou, a on také. Pokud je něco, s čím nejsme spokojeni, sedneme si a vážně si promluvíme, aby ten druhý tyhle věci už neopakoval. Každý se pro toho druhého trochu snaží, postupně si spolu rozumíme, aniž bychom si to uvědomovali,“ svěřila se paní Hoa.

Miluji dialekt Nghe, miluji strýčka Ho

Paní Hoa má vždycky štěstí, že má manžela, který ji chápe, chápe a miluje ji celým srdcem. Tento muž je ochoten udělat vše pro to, aby byla jeho žena šťastná. Učení se a mluvení rodným jazykem své ženy je také jeho způsobem, jak projevit lásku k ženě, která se rozhodla opustit svou rodinu a rodné město a přijít do cizí země.

Respekt a porozumění zajišťují, aby byl manželský život Hoa vždy naplněn láskou.

„Martin opravdu rád mluví dialektem Nghe An. Často se také sám ujme iniciativy a mluví dialektem Nghe An, když je doma se svou ženou. Říká, že to jeho ženě pomáhá méně stesknout po vlasti,“ svěřila se dojemně paní Hoa.

„Jazyk Nghe An je těžký, ale Martin ho má moc rád. Čím je těžší a „unikátnější“, tím víc ho Martin chce zvládnout,“ pokračoval Martin ve slovech své ženy.

Pan Martin umí číst dlouhé básně v dialektu Nghe An.

Před mnoha lety přijel do Vietnamu na výlet jeden Němec. Navštívil mnoho míst a byl obzvláště ohromen vietnamským jazykem a kulturou, ale když přijel do Nghe An, Martina „okouzlil“ „těžký“ jazyk, který byl pro cizince poněkud obtížně slyšitelný a vyslovovatelný.

Zvláštní je, že Martin se dialektu Nghe naučil celý sám, hlavně od členů rodiny a sousedů Hoa. Zpočátku musel často chodit na internet, aby se „zeptal pana Googlu“, samozřejmě s „dialektem Nghe“, Google to někdy také „vzdal“. Postupně pozorně naslouchal, snažil se uhodnout význam každého slova a pokud nerozuměl, zeptal se své ženy a všech ostatních.

Kvůli „krádežím“ si z Martina sousedé rodičů jeho ženy často utahovali slangovými slovy z Nghe An a když pochopil jejich význam, mohl se jen smát.

Zatímco mnoho Vietnamců stále má potíže s používáním „mo, te, rang, rua“, on je používá plynně a ve správném kontextu. Některá slova typická pro Nghe An a Ha Tinh – Martin je nazývá „Nghe Tinh, moje rodné město“ – ho také nemohou znepokojovat.

O víkendu Martin zavolal do Vietnamu, aby si hodinu popovídal se svým tchánem. Jeho tchán je vtipný, často si ze svého zetě „dělá legraci“ slangovými slovy, kterým Martin nerozuměl, požádal manželku o vysvětlení a pak se od srdce zasmál. Martin přiznal, že si s tchánem dobře rozuměli a cítili se „otráveně“, když jeho otec odmítl jet na dovolenou do Švýcarska, přestože ho zeť „pozval 50krát“. Náklonnost mezi tchánem a zetěm někdy v Hoovi vyvolávala žárlivost.

Martin miluje Vietnam a čte mnoho knih o historii a kultuře této země, které si vždycky připadá nové, ale zároveň velmi blízké, když má příležitost ji navštívit. V jeho knihovně je mnoho knih o Vietnamu od německých autorů a on si udržuje zvyk číst knihy každý den. Tento zahraniční zeť se také dozvídá o slavných osobnostech, vietnamských hrdinech a obzvláště miluje strýce Ho, generála Vo Nguyen Giapa.

Martin a jeho tchán. Každý týden volá svému tchánovi a procvičuje si svůj dialekt Nghe.

„Koupil a přečetl si spoustu knih o Vietnamu, díky čemuž jsem se cítila respektovaná a milovaná. Překvapilo mě, když věděl, že 2. září je vietnamský národní den, což je zároveň výročí úmrtí prezidenta Ho Či Mina. Martin řekl, že prezidenta Hoa velmi miloval, protože provedl spoustu výzkumů a věděl, že „je to velmi dobrý člověk“, paní Hoa neskrývala svou hrdost na svého manžela.

Martin, který seděl vedle něj, se usmál: „Vietnamci mají rčení ‚miluj se, miluj celou cestu domů‘. Martin miluje svou ženu, takže miluje Vietnam, stejně jako svou vlast Německo a Švýcarsko, kde s manželkou žijí a pracují.“

Jsem závislý na rybí omáčce, musím si s sebou na cesty vzít lahev

Pamatujete si, jak před 15 lety Martin poprvé přijel na večeři za Hoovým švagrem a ten cizinec celou rodinu vyrazil dech, když... jedl rýži s rybí omáčkou. Ukázalo se, že Martin rybí omáčku miloval už před příjezdem do Vietnamu. A samozřejmě nikde jinde si nemohl vychutnat jídlo „pro uspokojení svých chutí“ tak jako ve Vietnamu, kde na stole téměř v každé rodině nesmí chybět miska bohaté rybí omáčky s několika plátky pikantní chilli papričky.

Martin miluje mnoho vietnamských jídel a na jídelním stole má vždy misku rybí omáčky.

I když se přestěhoval do Švýcarska, jídlo Hoa a jeho manželky se nikdy neobešlo bez misky rybí omáčky, samozřejmě smíchané se správnou příchutí Nghe An se zázvorem, česnekem, citronem a chilli. Martinova „závislost“ byla taková, že pokud na stole nebyla rybí omáčka, bylo to naprosto nepřijatelné. Pokaždé, když šel do supermarketu, měl v nákupní tašce vždy lahev rybí omáčky, někdy si koupil... 3 lahve, protože se bál, že mu dojde. I když tento západní zeť cestoval do zahraničí, musel si s sebou vzít lahev rybí omáčky, protože se obával, že se tam nebude prodávat.

Martin není závislý jen na rybí omáčce, miluje všechna vietnamská jídla jako rýžové nudle, pho, smažené jarní závitky, nakládanou zeleninu, restovanou zeleninu s droby... Jen Martin „nemá rád“ úhoří kaši, specialitu rodného města jeho ženy, protože úhoři vypadají jako hadi. Slíbil však své ženě, že si ji „postupně oblíbí“ (!).

Martin má rád nejen vietnamské jídlo, ale je také „fanouškem“ zeleného čaje. Pokaždé, když má možnost navštívit rodiče své ženy ve Vietnamu, postává u souseda, sleduje čínské šachy a je mu nabídnut zelený čaj. Na rozdíl od mnoha jiných cizinců Martin umí jíst a docela mu chutná vietnamská zelenina a koření. Paní Hoa si proto ze svého balkonu udělala zeleninovou zahradu všeho druhu se semínky, která si přivezla ze své vlasti.

Malá zahrada paní Hoaové nejen řeší problém s náklady na potraviny, zejména na vietnamskou zeleninu, která se v supermarketech prodává za drahé ceny, ale také jí pomáhá méně se stýskat po domově a steskem. „Také často svým sousedům a přátelům mého manžela dopřeji zeleninu a ovoce, které si sama vypěstuji, abych jim Vietnam lépe představila,“ sdělila paní Hoaová.

Fotografie: Poskytnutá postava

Dantri.com.vn