Udržování „plamene“ etnických lidových písní Dao Tuyen při životě.

Tyto zvuky se v průběhu let staly známým obrazem, spojovaným se jménem Phan Thi Danh, ženy, která tiše, ale vytrvale uchovává a předává lidové písňové dědictví svého lidu.

Koncem prosince 2025 byla paní Phan Thi Danh oceněna titulem Lidová řemeslnice od Vietnamské asociace lidového umění. Jedná se o zasloužené uznání za její dlouhou cestu zachování, procvičování a výuky lidových písní etnické skupiny Dao Tuyen – jedinečného kulturního pokladu, který čelí četným výzvám v kontextu moderního života.

Paní Danh se narodila do rodiny se silnými tradičními hodnotami a od útlého věku znala ukolébavky a lidové písně, které rezonovaly v každodenním životě. „Když jsem byla malá, kdykoli jsem slyšela ženy zpívat, pobrukovala jsem si. Tehdy jsem si nemyslela, že budu k lidové hudbě tak dlouho připoutána; prostě jsem ji shledávala krásnou a příjemnou,“ vzpomínala.

Podle paní Danhové ji matka v sedmi letech začala učit krátké lidové písně, od ukolébavek a dětských říkanek až po písně týkající se práce a každodenního života. Ve třinácti letech znala mnoho melodií a naučila se více milostných písní, které zpívala na festivalech, oslavách Nového roku a vesnických shromážděních.

Zásadní zlom v cestě Phan Thi Danh s folkovou hudbou nastal v 90. letech 20. století, kdy získala přímé vedení od starší a talentované zpěvačky Lo Thi May ze své vesnice.

Paní Danh si jasně vzpomíná: „Paní Mayová mě naučila dýchat, jak používat vokální ozdoby, aby můj hlas byl jasný a vysoký, aniž bych se zadýchávala. Také mě naučila, jak stát při zpěvu, jak sebevědomě vystupovat před davem. A byla to ona, kdo mě povzbuzoval a motivoval k uchovávání a výuce starobylých písní našeho lidu.“

Díky tomuto vedení se zpěv paní Danh stále více zdokonaloval. V roce 1994 se zúčastnila soutěže v ukolébavkách pořádané provincií Lao Cai a získala druhou cenu, což byl nezapomenutelný zážitek, který ji dále motivoval k tomu, aby se i nadále věnovala lidové hudbě.

Nejenže byla talentovanou zpěvačkou, ale Phan Thi Danh si také rychle uvědomila, že mnoho lidových písní by postupně zaniklo, pokud by nebyly nahrány. Přestože dokončila teprve třetí třídu, vytrvale přepisovala písně tao do běžného písma. „Bála jsem se, že je zapomenu, takže kdykoli jsem slyšela krásnou píseň, zapsala jsem si ji, abych ji později mohla naučit své děti a vnoučata,“ svěřila se.

Její čtyři staré zápisníky dosud obsahují přes 500 lidových písní Dao Tuyen různých žánrů. Patří mezi ně rozmanitá škála písní, jako jsou svatební písně, pohřební písně, písně o námluvách, písně z vesnických slavností a písně svolávací a odpovědní. Kromě toho samostatně shromáždila, přeložila a složila další písně o lásce k vlasti, zejména: „Hmongové děkují straně“, „Strana nám dala jaro“ a „Píseň věnovaná straně“. To vše jsou cenné „živoucí archivy“, které uchovává již více než 25 let.

Na paní Phan Thi Danh mnoho lidí obdivuje to, že si tyto cenné znalosti nenechává pro sebe. Každý víkend přímo učí lidové písně umělecké kluby, ženské skupiny, mládežnické skupiny a děti ve vesnici. Učí nejen texty a melodie, ale také dechové techniky a ovládání dechu. Obzvláště pozoruhodná je schopnost rozlišovat mezi denním a nočním zpěvem, což je jemný detail v lidových písních Dao Tuyen.

Paní Ly Thi Sang z vesnice Na Lung v obci Trinh Tuong, jedna z jejích dlouholetých studentek, řekla: „Paní Danh učila velmi důkladně. Říkala, že abyste dobře zpívali, musíte pochopit, o čem píseň je a v jakém kontextu by měla být zpívána. Díky ní nejen víme, jak zpívat, ale také lépe chápeme kulturu naší etnické skupiny.“

Během své účasti na pěveckých výměnách, zejména ve zpěvu typu volání a odpověď mezi muži a ženami, když narazila na obtížné melodie, kterým nerozuměla, zapsala si je a pak šla za paní Danhovou, aby jí pomohla.

„Během těch časů paní Danh pečlivě vysvětlovala každý řádek a frázi, od toho, jak správně zpívat, až po to, jak se chovat v souladu se zvyky. Její nadšení v nás probudilo ještě větší lásku k lidovým písním a pocit zodpovědnosti za jejich zachování,“ sdělila paní Sang.

Díky obětavosti a vytrvalé výuce řemeslnice Phan Thi Danh se postupně objevilo mnoho talentovaných umělců. Její studenti, jako například Tan Thi Phuong, Ly Thi Sang, Phan Thi Hong, Tan Thi Lien, Tan Ta May a Chao Van Khe, nejen dobře zpívají, ale také se stávají klíčovými členy vesnických a obecních uměleckých skupin; aktivně se účastní vystoupení během festivalů, svátků a tradičních oslav a přispívají k udržení živých lidových písní Dao Tuyen v kulturním životě komunity.

Pan Pham Van Tam, zástupce vedoucího odboru kultury a sociálních věcí obce Trinh Tuong, se v komentáři k příspěvkům řemeslníka Phan Thi Danha vyjádřil, že v kontextu mnoha tradičních kulturních hodnot, které čelí riziku zániku, je role lidových řemeslníků na místní úrovni nesmírně důležitá.

„Paní Phan Thi Danh nejenže uchovala cennou sbírku lidových písní, ale také je s nasazením a zodpovědností přímo učila mladší generaci. Je to efektivní a udržitelný způsob, jak zachovat kulturu, která pochází ze samotné komunity,“ poznamenal.

Podle něj obec podporuje replikaci modelu výuky lidových písní prostřednictvím komunitních aktivit, jako je ten, který používá paní Danh, protože je to způsob, jak může dědictví nadále žít v každodenním životě, a ne jen na papíře.

Paní Phan Thi Danh, které je přes šedesát let, stále pravidelně otevírá své staré sešity a recituje jednotlivé písně, aby učila mladší generaci. Její největší radostí, jak sama říká, je „vidět, že mé děti a vnoučata si stále užívají poslech a zpěv lidových písní naší etnické skupiny“. Nejvíc doufá, že bude moci učit ještě více, aby kulturní hodnoty etnické skupiny Dao Tuyen nevymizely, ale aby se i nadále zachovávaly a předávaly z generace na generaci.

Titul lidové řemeslnice je zaslouženým uznáním tichých a vytrvalých přínosů paní Phan Thi Danh. Především je to však její láska k etnické kultuře a oddanost komunitě, která jí pomohla udržet plamen lidových písní Dao Tuyen hořící a šířící se v současném životě.

Zdroj: https://baolaocai.vn/giu-lua-dan-ca-dan-toc-dao-tuyen-post890768.html