Cesta za zpřístupňováním domorodých znalostí světu: Jak by měl Vietnam vyprávět svůj příběh?

Kolem roku 2022, když jsem měl možnost zúčastnit se Frankfurtského knižního veletrhu v Německu, mě překvapila působivá přítomnost knih a znalostí ze zemí Blízkého východu, které sem byly přivezeny – na knižní veletrh s dlouhou tradicí a jeden z největších na světě, kde se vydavatelský průmysl jeví jako reprezentant měkké síly zemí a regionů.

Vietnam může investovat do tvorby série knih, které představí původní přírodu živými obrazy a ilustracemi a kombinují vědecký obsah s vyprávěním příběhů. Na fotografii: Roh obce Hoa Vang při pohledu shora. Foto: HUU TAN

V rámci tohoto knižního veletrhu přitáhla pozornost diskusní sekce na téma Trendy v překladu a vydávání současné arabské literatury v Evropě kvůli silným a systematickým změnám a vývoji, ke kterým v této zemi v posledních desetiletích došlo. Zejména překlad arabské literatury do angličtiny s cílem ji představit světu je specifickým detailem v širším kontextu.

Bez takových strategických národních a nadnárodních aktivit by si zbytek světa jen těžko dokázal představit mimořádně jedinečný, cenný a atraktivní poklad literatury a obecněji kultury arabského světa.

Měkká síla pro národní postavení

Během posledních 10 let mnoho zemí Blízkého východu – zejména zemí Perského zálivu, jako je Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie – aktivně transformuje svůj model rozvoje a směřuje k „post-ropné éře“ tím, že masivně investuje do kultury, vzdělávání a publikování domorodých znalostí jako strategického nástroje.

Vrátíme-li se do minulosti, v zemích východní Asie s kontextem bližším Vietnamu; na konci 19. století, kdy Japonsko zahájilo restauraci Meidži, nejenže reformovalo armádu nebo industrializovalo, ale také exportovalo speciální „měkkou zbraň“: domorodé znalosti. Kniha Nitobeho Inaza „Bušidó: Duše Japonska“, psaná přímo v angličtině, se stala prvním mostem pro Západ k pochopení a respektování ducha bušidó – základní hodnoty Japonska. Tehdy Japonsko pochopilo: Musí vyprávět svůj příběh světu, aby svět mohl pochopit jejich ducha a duši.

O století později se Jižní Korea, chudá poválečná země, chopila iniciativy a přinesla svou původní kulturu světu prostřednictvím literatury, komiksů, filmů a akademických znalostí. Jihokorejská vláda zřídila národní překladatelská centra a financovala stovky knih, které byly přeloženy a vydány v zahraničí. Úspěch korejské literatury a znalostí vydláždil cestu vlně Hallyu a etabloval Jižní Koreu jako kulturní centrum východní Asie.

Pro Vietnam nastává podobný okamžik. V rámci vietnamské kulturní pokladnice se nacházejí tisíce let domorodých zkušeností a znalostí – od tradiční medicíny, zemědělské výroby, životní filozofie, víry, lidového umění až po oblasti společenskovědního výzkumu a literatury... Většina těchto hodnot však zůstává v „tiché zóně“ akademického světa a mezinárodní veřejnosti. Svět zná Vietnam převážně skrze válku, kuchyni nebo turistiku – ale dosud se nesetkal s jinými rozmanitými aspekty hodnot.

Bohatá vietnamská kultura a řešení pro život v harmonii s přírodou a komunitami jsou zdrojem inspirace pro svět, který usiluje o udržitelný a inkluzivní rozvoj. Na fotografii: Starší lidé si povídají ve společném domě Tuy Loan. Foto: KIM LIEN

Co můžeme světu přinést?

Jednou z oblastí domorodých znalostí s obzvláštní hodnotou, kterou by Vietnam měl propagovat světu, jsou vietnamská studia – z pohledu domácích badatelů. V posledních desetiletích zahraniční vědci významně přispěli k archivu dokumentů o Vietnamu. Takové studie jsou však někdy omezeny vnějšími perspektivami a nedostatkem živých zkušeností s domorodou kulturou.

Typickým příkladem, který ukazuje nutnost propagace vietnamských studií ze strany domácích akademiků souběžně s externí perspektivou, je případ výzkumu horské oblasti z historického a etnografického hlediska v posledních letech.

Za zmínku stojí dílo francouzského historika Philippa Le Faillera o vysočině řeky Da – jedinečném kulturním, historickém a etnografickém prostoru severozápadu – které bylo v roce 2014 vydáno ve francouzštině a v roce 2025 ve vietnamštině s názvem „Řeka Da“: Historie pohraničního regionu (vydané nakladatelstvím Omega Plus a Hong Duc Publishing House).

Přístup západního historika nabízí velmi svěží a podnětné poznatky o tomto tématu.

Kromě dokumentární vize je však také potřeba přítomnosti a hlasu zevnitř – od domorodých badatelů, jako je Nguyen Manh Tien se svým dílem „Vrcholové vrcholy hor Du ca: Způsob, jak najít osobnost H'Mongů“, které vydalo nakladatelství Gioi Publishing House a knihkupectví Song Thuy Bookstore.

Díky výhodám terénního přístupu, živým a bohatým zkušenostem a hlubokému proniknutí do společenského a duchovního života kmene H'Mong, nemluvě o výhodách z hlediska jazyka, etnolog Nguyen Manh Tien přináší velmi důležité doplnění pohledu na historii vietnamských horských oblastí.

Jeho kniha není jen studií, ale také „pohledem zevnitř“ na světonázory, životní styly, hudbu, rituály – aspekty, které jsou při pohledu zvenčí často přehlíženy.

Výše uvedená paralelní přítomnost ukazuje, že vietnamská studia potřebují nejen mezinárodní hlasy, ale také podporu domácích vědců, jejich mezinárodní publikace a podmínky pro to, aby mohli vyjadřovat akademický hlas své vlastní komunity. Jsou to oni, kdo chrání, obnovuje a začleňuje identitu pohraničního regionu do globálního toku znalostí.

Vytvoření systému vietnamských studijních prací v angličtině (a dalších jazycích) vedeného Vietnamci – s podporou mezinárodních vydavatelů, univerzit nebo překladatelských center – není jen akademickým krokem, ale také strategií vlivu měkké síly. Taková díla mohou hrát roli v přetváření způsobu, jakým svět chápe Vietnam.

Další oblastí znalostí o domorodých obyvatelích, které je třeba věnovat pozornost, jsou znalosti o přírodě. Vietnam patří mezi země s nejvyšší úrovní biodiverzity na světě s bohatým systémem flóry a fauny, který se táhne od hor a lesů severozápadní a centrální vysočiny až po mangrovové ekosystémy, korálové útesy a tropická moře. Počet populárně-vědeckých publikací nebo hloubkového výzkumu vietnamské přírody publikovaných v zahraničí je však stále velmi omezený.

V této oblasti může Vietnam investovat do tvorby série knih, které představí původní přírodu živými obrazy a ilustracemi a kombinují vědecký obsah s vyprávěním příběhů. Tyto publikace mohou zároveň sloužit vzdělávání, ekoturistice a exportu kreativního obsahu.

Představení vietnamské literatury světu je doposud předmětem mnoha diskusí, včetně otázek systematického překladu vietnamských děl z klasické po moderní do angličtiny. Zde se v širším smyslu podíváme na další aspekty tradiční kultury.

Naštěstí nyní existují trendy v tvorbě a produkci digitálního obsahu založeného na materiálech z lidové slovesnosti, využívající historické prvky, zvyky, lidové víry atd. k vytváření duševních vlastnictví, symbolů a animovaných filmů, které světu zprostředkovávají mnoho vietnamských kulturních hodnot.

V procesu, kdy se země stává vlivnou zemí, se žádná ekonomika nemůže spoléhat pouze na komoditní produkci nebo levnou pracovní sílu. Kromě HDP nebo přitažlivosti přímých zahraničních investic je to, co vytváří dlouhodobou váhu a hloubku rozvoje země, schopnost produkovat, vlastnit a exportovat znalosti.

Publikování domorodých znalostí není jednosměrnou „internacionalizací kultury“, ale aktem potvrzení práva na vlastní vyprávění a aktivní účast v dialogu s globální civilizací. Vietnam má dostatek materiálu k vyprávění svého příběhu: od vesnic na severu až po hluboké lesy Centrální vysočiny, od hlubin historické paměti až po vrstvy znalostí o přírodě.

Abychom ale tyto příběhy přinesli světu, potřebujeme strategii: identifikaci klíčových oblastí obsahu, investice do překladů, propojení s vydavateli, budování mechanismů podpory politik, dokonce i potřebu národního sponzorství a co je nejdůležitější, výchovu generace vědců, autorů a vydavatelů s globální vizí, aniž by přitom ztratili své místní kořeny. Pokud to Japonsko a Jižní Korea dokázaly, není důvod, aby Vietnam zůstal mimo hru. Jediná otázka zní: kdy skutečně začneme?

Zdroj: https://baodanang.vn/hanh-trinh-dua-tri-thuc-ban-dia-ra-the-gioi-viet-nam-can-ke-cau-chuyen-cua-minh-nhu-the-nao-3304900.html