Obraz Champy v duši poezie Ban Thanh Tu Huu

Právě zde došlo k zázračnému setkání čtyř mladých básníků, kteří následně vytvořili jedinečnou literární skupinu v historii vietnamské poezie: Ban Thanh Tu Huu, včetně Quach Tana, Han Mac Tua, Yen Lan a Che Lan Viena. Nezaložili školu, nevydávali závazná prohlášení, ale pouze se spojili v procítěné harmonii s touhou vyjádřit aktuální situaci v každém slově. Z nocí, které strávili na věži Východní brány a pozorovali měsíc na starobylé citadele, zanechali nejen nesmrtelné básně, ale také vzácnou historku o přátelství v literárním světě.

Sejděte se ve stínu starobylé citadely

Nejstarším členem skupiny byl Quach Tan (1910–1992) z vesnice Truong Dinh (nyní obec Binh An, Gia Lai), mistr tangské poezie s jemným klasickým stylem. Han Mac Tu (1912–1940), vlastním jménem Nguyen Trong Tri, se narodil v Quang Binh (nyní provincie Quang Tri), ale celý svůj život zasvětil Quy Nhon. Yen Lan (1916–1998), vlastním jménem Lam Thanh Lang, byl přítelem z dětství Che Lan Viena (1920–1989), vlastním jménem Phan Ngoc Hoan.

- Ảnh 1. — Básník Yen Lan, Che Lan Vien *(zprava doleva)* a umělci navštěvují hrobku básníka Bich Khe v Quang Ngai v roce 1988.

V pamětech s názvem „Věčná vzpomínka na něj“ paní Nguyen Thi Lan (manželka básníka Yen Lana) vyprávěla, že dům Che Lan Viena stál vedle východní brány citadely Binh Dinh (citadely postavené dynastií Nguyen v roce 1814, asi 6 km jihovýchodně od Císařské citadely), jen několik set kroků od domu Yen Lana. Jako děti se oba často zvali navzájem k věži východní brány, aby se dívali na měsíc. Právě ze stínu mechem porostlé věže, ze smutku před mizející historií, vznikly básně Dieu tan nebo Gieng luon .

Jednoho rána v roce 1930 se Yen Lan setkala s Han Mac Tuem, když on a spisovatel Nguyen Cong Hoan navštívili jejího otce. Z tohoto setkání rozkvetlo přátelství. Yen Lan se s Hanem spřátelila a poté s sebou přivedla Che Lan Viena. V roce 1931 Han Mac Tu představil Quach Tana a odtud vzniklo básnické kvarteto.

Jméno Ban Thanh Tu Huu mu nedali oni, ale jejich přátelé, kteří s úctou milovali poezii. Iniciátorem byl pan Tran Thong z vesnice Kien My v okrese Binh Khe (nyní Gia Lai ), když přirovnal čtyři básníky ke čtyřem posvátným zvířatům Východu: drakovi - Han Mac Tu, jednorožci - Yen Lan, želvě - Quach Tan a fénixovi - Che Lan Vien. Toto srovnání bylo zajímavé a do jisté míry odpovídalo povaze každého z nich. Han Mac Tu byl mimořádně talentovaný, ale krátce žil. Yen Lan byl plný přátelství a lásky k životu. Quach Tan byl neochvějný, vytrvalý a věrný poezii dynastie Tang. Che Lan Vien byl brilantní a dravý a ve vietnamské literatuře se objevil jako zvláštní fenomén.

Binh Dinh Poetry Space

Podle spisovatele Le Hoai Luonga (Gia Lai) Yen Lan za svého života uvedl, že se skupina Ban Thanh Tu Huu často scházela, aby četla poezii, diskutovala o slovech a sdílela kreativní nápady, někdy v domě Han Mac Tua v Quy Nhon, někdy v citadele Binh Dinh. „Quach Tan zůstal věrný poezii dynastie Tang, zatímco ti tři přátelé se rychle přesunuli od romantismu k symbolismu a surrealismu a vytvořili samostatnou „básnickou školu“ Binh Dinh. Navzdory svým rozdílům si zůstali blízcí, respektovali si navzájem talent a všichni byli slavnostně přítomni v sbírce Vietnamských básníků Hoai Thanh,“ řekl spisovatel Le Hoai Luong.

- Ảnh 2. — Ubývající krása civilizace Champa v citadele Do Ban byla inspirací pro skupinu Ban Thanh Tu Huu.

Za necelé desetiletí (1936 - 1945) zanechala skupina po sobě klasické básnické sbírky: Bláznivá poezie (Han Mac Tu), Zkáza (Che Lan Vien), Neuspořádaná studna (Yen Lan) a Klasická sezóna (Quach Tan). Nejenže obohatily tvář vietnamské poezie, ale také přispěly k formování osobitého „prostoru poezie Binh Dinh“.

Citadela Do Ban, symbol padlé civilizace, se spolu s ohromující krásou čamských věží stala pro kvartet nekonečným zdrojem inspirace. V Hanově poezii se měsíc stal celoživotní posedlostí. V Cheově poezii se siluety čamských věží, chimských žen a smutek z národní ztráty staly uměleckými obrazy. U Yen Lana se mystický prostor Ben My Lang , ubohého života chimských žen, stal jedinečným znamením. A Quach Tan se svým starobylým stylem zachoval pro poezii „starodávný hlas“ i v moderní době.

Přátelství trvající více než půl století

Pokud jde jen o poezii, Ban Thanh Tu Huu stačí k tomu, aby něco změnil. Ale to, co je dělá výjimečnými, je jejich blízké přátelství, kdy se navzájem považovali za skutečné bratry. Ve svých pamětech paní Nguyen Thi Lan vzpomínala: „Tři bratři Tan, Lan a Che se milovali jako skuteční bratři. Občas se oba z Binh Dinh navzájem pozvali do Nha Trangu, aby navštívili Tan.“ Na svatbě Che Lan Viena se Quach Tan postaral o přípravy a přesvědčil rodinu nevěsty; Yen Lan měl na starosti finance. Toto pouto překračovalo jakékoli rozdíly v osobnosti nebo uměleckém pojetí.

- Ảnh 3. — Spisovatel Le Hoai Luong *(uprostřed)* vypráví příběh Ban Thanh Tu Huu v Pamětním domě básníka Yen Lan (An Nhon Dong Ward, Gia Lai)

V posledních dnech svého života svěřil Han Mac Tu svá posmrtná díla Quachovi Tanovi. Přestože válka způsobila ztrátu mnoha rukopisů, stále se snažil vydávat básně svého přítele, dokonce je přepisoval z paměti. Poté, co Han zemřel a byl pohřben v malomocné kolonii Quy Hoa, byl to Quach Tan a jeho rodina, kdo přenesl ostatky jeho přítele do Ghenh Rangu (nyní v okrese Quy Nhon Nam, Gia Lai). Toto místo se nyní stalo vrchem Thi Nhan, slavnou kulturní destinací Quy Nhon.

V roce 1998, před svou smrtí, Yen Lan požádala svého syna, aby ji vzal do Ghenh Rangu na Hanův hrob. Před hrobem svého přítele, uprostřed šumění větru a vln, jako by znovu viděl svá vášnivá dvacátá léta, měsíční noci plné setkání s poezií.

- Ảnh 4. — Hrobka Han Mac Tu na kopci Thi Nhan

Čtyři přátelé Ban Thanha jeden po druhém zemřeli, ale jejich obrazy jsou stále přítomny v srdcích milovníků poezie. Spisovatel Le Hoai Luong navrhl, aby Quy Nhon měl ulici pojmenovanou po Čtyřech přátelích Ban Thanha a aby byl na kopci Thi Nhan postaven pamětní dům, případně aby bylo na počest nich a dalších spisovatelů mnoha generací zřízeno Literární muzeum Binh Dinh. To je nejen důstojná pocta talentům, které zanechaly nesmrtelnou stopu, ale také místo setkávání pro budoucí generace, kam se mohou vracet a pokračovat v básnické tradici. (pokračování bude)

Zdroj: https://thanhnien.vn/bong-dang-champa-trong-hon-tho-ban-thanh-tu-huu-185251023230501315.htm