Jaro slyší frázi "buďme přátelé"

Na jaře, když návštěvníci přijedou do vesnice Ha Nam (město Quang Yen) na ostrově a poslechnou si lidové písně, lépe pochopí a zamilují si zdejší zemi a lidi.

Podle historických záznamů byl ostrov Ha Nam kdysi velkou přílivovou plochou v ústí řeky Bach Dang, ale jeho osídlení bylo řídké a rozptýlené. Ochrana hrází, zavlažování a zemědělská sezóna mezitím vyžadovaly vysokou úroveň propojení a jednoty. Vzhledem k potřebě soudržnosti komunity vytvářeli starověcí obyvatelé lidové písně, včetně duetů. Proto na začátku a na konci každého zpěvu umělec začínal frází: „Duyen ket ban minh oi!“. Píseň jim pomáhala najít přátele, zakládat cechy a spolupracovat na práci. Píseň jim také pomáhala zapomenout na útrapy života spojené s větrem, sluncem, deštěm, přílivem a suchem.

V průběhu generací byla píseň neustále doplňována, upravována a obohacována anonymními lidovými umělci. Z písně během práce, odpočinku a festivalu zpívání dum se postupně stala způsob zpěvu milostných písní, navazování celoživotních přátelství farmářů a rybářů, kteří tvrdě pracují a jsou připoutáni k moři a polím své vlasti. Proto se píseň dum od začátku „Duyen ket ban minh oi“ zpívala jako „Duyen ket ban tinh oi!“.

Pokud jde o jedinečnou melodii duetu, existuje pouze jedna melodie. V minulosti zpěv neměl doprovod. Texty písní byly ústní lidové skladby, které se dědily po mnoho generací. Každá generace a každý zpěvák někdy něco přidávaly, ubíraly nebo upravovaly podle vlastních preferencí. Ve srovnání s jinými lidovými melodiemi tato odlišnost vytvořila jedinečné a okouzlující rysy, které jsou vhodné pro bohatý a rozmanitý reálný život.

Zasloužilý umělec Thanh Quyet, člen Vietnamské asociace lidových umělců a předseda pěveckého klubu Quang Yen Dum, řekl: Co se týče formy, zpěv dum obvykle provádí jeden muž a jedna žena, nazývá se giao duyen nebo tong nam, tong nu, a často se odehrává během jarních svátků, při výrobních pracích na polích nebo na řekách a mořích. Slovo „Dum“ označuje počet lidí ve skupině nebo skupinu 5 až 10 lidí. Zpěv v odpovědi ve skupině může být, když se lidé právě setkali nebo se setkali poprvé. Lidé zpívají pozdravy, jako krátké představení o sobě, a zároveň si přejí navázat přátelství. Například: „Že osud navazovat přátelství, můj drahý / Zdravím jarní festival / Zdravím všechny hosty z blízka i z daleka, kteří zde sedí...“.

Nejpamátnější částí duetu je rozlučková část.

Podle paní Thanh Quyet text začíná frází „Duyen ket ban minh oi“ a končí jí jako signálem k vzájemnému zpěvu. Jedná se o proložené texty, nikoli o součást obsahu. Ve skutečnosti však podle výše uvedené analýzy povaha přátelství, ať už „minh oi“ nebo „tinh oi“, také ukazuje kolektivní výměnu lásky při zpěvu dum.

Díky své funkci navazování přátelství a hloubce textů přitahují duety účastníky, zejména mladé muže a ženy z minulosti. Obvykle mohou zpívat na břehu řeky, na polích nebo v obecním domě. Duety jsou během jarního festivalu organizovány romantickým, organizovaným a slavnostním způsobem. Zpěváci zejména nepřidávají vulgární nebo obscénní texty a zpívají způsobem hodným gentlemana. Během jarního festivalu mnoho mladých mužů a žen zpívá duety tak vášnivě, že zapomínají na den a noc. Z lásky ke zpěvu se do sebe zamilují a stanou se manžely.

Ve skutečnosti duetní zpěv trvá dlouho kvůli povaze dialogu, kdy každá strana zpívá hádanky a jedna strana hádanky luští. Kvůli této soutěži potřebují zpěváci schopnost reagovat a hodně znalostí. Ať už však ve zpěvu vyhrají nebo prohrají, nikdo není smutný, protože čím déle zpěv trvá, tím více času mají na to, aby se navzájem poznali. Čím více zpívají, tím více příležitostí mají vybrat si spřízněnou duši. Proto je pokaždé, když se loučí se svými přáteli, duetní zpěv plný náklonnosti a nostalgie. Párty skončila, ale ti, kteří zůstali, i ti, kteří odešli, se nemohou rozloučit.

Podle zasloužilého umělce Thanha Quyeta je text písně prostý jako květiny na polích, ale zároveň upřímný jako povaha vesničanů na venkově. Je to píseň, která obsahuje mnoho příběhů z hluboké tradiční kultury, kterou je třeba i nadále respektovat, zachovávat a ochraňovat.

Zdroj