Nikdy jsem nedělal tak velký program jako "Co zůstane navždy"

Kromě účelu připomenutí 80. výročí Vietnamské lidové armády, je využití vojenských umělců novou, zajímavější věcí, kterou chce hudebník přinést publiku?

Hudebník Tran Manh Hung: Ve své hudební kariéře jsem nikdy nedělal tak velký program. I já sám shledávám letošní program obtížným, ale jiná možnost není. Rád bych dodal, že každý rok chce „What Remains Forever“ přinést publiku jinou úroveň emocí.

Emoce jsou velmi rozmanité. Květiny a stromy jsou také emoce, láska jsou také emoce, touha je také emoce… Letošní emoce mají ctít posvátné hodnoty, posvátnou duši hor a řek, takže je rozhodně nemůžeme ignorovat.

Co se týče výběru umělců a zpěváků, vybírám si je podle toho, jak se hodí k danému vystoupení. Některá vystoupení vyžadují sólový zpěv, jiná sborový zpěv.

Letos se představí mnoho sborů, které publiku přinesou momenty hudební sublimace, velmi vzrušující. Kromě toho se objeví i skupina zpěváků chlapeckých skupin, kteří se hodí i k jiným písním.

Pokud jde o písně s bojovým duchem a vojenskými prvky, znám skupinu Ao Linh. Ve srovnání s jinými sbory jsou velmi výjimečné. Zvláštní je, že vždy zpívají s duchem vojáka: bez ohledu na každého jednotlivce.

Pokud má každá chlapecká skupina svůj vlastní styl, skupina Soldiers' je velmi organizovaná a striktně dodržuje tóny, výšku tónu a rytmickou přesnost. Navíc jejich charisma na pódiu se k letošnímu tématu velmi hodí.

Také jsem mnohokrát spolupracoval se skupinou Ao Linh a na mě udělali velký dojem. I když se jedná pouze o mužský vojenský sbor, který se veřejnosti může zdát neznámý, těšte se na jejich vystoupení. Věřím, že letos zazáří.

Jak se cítíte jako první zahraniční dirigent, který se zúčastnil Národního koncertu „Co zůstává navždy“, a měl jste nějaké potíže s přístupem k vietnamským revolučním písním?

Dirigent Olivier Ochanine: Toto je národní koncert oslavující státní svátek Vietnamu, ale diriguje jej francouzský dirigent, což ukazuje, že Vietnamci jsou mimořádně přátelští a nezatajují minulé dojmy.

Je mi velkou ctí a hrdostí, že se mohu zúčastnit. Žiji a pracuji ve Vietnamu už 7 let a miluji a vážím si každého okamžiku, kdy zde žiju. Vietnamština je ale velmi obtížná, takže musím trávit čas studiem partitur a významů textů, učit se kdykoli a kdekoli, dokonce i dnes večer v letadle. Jsem dojatý a poctěn, že se mohu zúčastnit projektu „Co zůstane navždy“.

Miluji Vietnam. Vietnamci jsou pro mě vřelí. Jsem francouzsko-americký občan, ale od roku 2015, kdy jsem do Vietnamu přijel, jsem zjistil, že jsou ke mně Vietnamci velmi milí. Jedna věc, která na mě udělala dojem, bylo, že si můžete povídat s kýmkoli na ulici, což ve Francii a USA není možné. Díky tomu byl můj hudební zážitek zábavnější a úžasnější a v orchestru se ke mně všichni chovali jako k rodině.

Jak se cítíte jako komorní zpěvák/zpěvačka ohledně letošní účasti na programu „Co zůstává navždy“? Jakému tlaku čelíte? Jak se připravujete, abyste splnili požadavky programu?

Zpěvačka Nguyen Bao Yen: Studovala jsem asi 10 let v Rusku, takže jsem koncert „The Lasting Thing“ mnoho let sledovala jen z dálky. Minulý rok jsem se ho mohla zúčastnit osobně a sledovala jsem ho od začátku do konce, což ve mně zanechalo mnoho emocí. Pro každého je „The Lasting Thing“ smysluplný program, a to jak obsahem, tak místem konání. Zejména pro umělce, zejména pro ty, kteří zpívají komorní hudbu, touží všichni vietnamští revolucionáři stát na pódiu „The Lasting Thing“.

Vystupovat v opeře, v důležitý den, v době významné pro celý národ, zpívat se symfonickým orchestrem, spolupracovat s vysoce specializovanými hudebníky a hudebními dirigenty, to je touha a čest pro každého umělce.

Letos jsem se poprvé zúčastnil projektu „What Remains Forever“. Tlak je obrovský. Hudebník Tran Manh Hung a dirigent Olivier Ochanine jsou oba přísní profesionálové a ve své práci dbají puntičkářství.

Je tu také tlak z vystupování v opeře, živého vysílání v televizi a přítomnosti vedoucích pracovníků sedících dole. Ale to je motivace a uvědomění si toho, co mi pomáhá se dobře soustředit.

Abych se připravil na nadcházející program, obdržel jsem od hudebníka Tran Manh Hunga partituru velmi brzy a cvičím. V blízké budoucnosti budu soukromě spolupracovat s panem Tran Manh Hungem a dirigentem v naději, že do programu přinesu vysoce kvalitní a profesionální interpretace.

I když jsem 10 let studoval v zahraničí a naučil se zpívat mezinárodní písně, vždycky jsem si uvědomoval, že jako Vietnamec musím zpívat vietnamskou hudbu a neztratit svou národní identitu.

Zdroj: https://www.baogiaothong.vn/nhac-si-tran-manh-hung-toi-chua-tung-lam-chuong-trinh-nao-lon-nhu-dieu-con-mai-192240821135322499.htm