Banh chung ca: Chuť hor a lesů

Lidé ve vesnici Cho Giai v obci Phuc Loc zabalují rybu banh chung. Foto: Viet Hung

Starší lidé ve vesnicích a osadách potvrdili, že tento jedinečný pokrm existuje již dlouhou dobu. Paní Lam Thi Vui, 59 let, z Ban Chang, obec Nghia Ta, se podělila: „Odmala jsem vídala svou matku a obyvatele vesnice Na Khao, obec Yen Phong, jak často balí banh chung do rybí náplně.“ V té době lidé z kmene Tay často chovali kapry v nízko položených rýžových polích. Tento druh koláče se pečou pouze jednou ročně, 15. dne 7. lunárního měsíce.

Aby se dort připravil, kolem 4. a 5. lunárního měsíce, při pěstování rýže, lidé vypouštějí na pole plůdek kapra. Pole se nehnojí chemikáliemi ani se nestříkají pesticidy, aby ryby mohly žít v čistém prostředí. Ryby plavou pod rýží, živí se barvami a planktonem… a tak rostou.

Kolem úplňku v červenci, kdy jsou kapři nejtlustší, stačí jen vypustit vodu, ryby doplavou do nížin na polích a chytí je. Před balením koláčů se ryby vypustí do čisté vody, kde se několik dní nechávají hladovět. Pokud je dům blízko potoka, lidé ryby vypustí na několik dní tam, až budou rybí vnitřnosti čisté, a poté je zpracují.

V závislosti na regionu se liší i způsob přípravy a marinování rybí náplně. Někde se ryba vykuchává, jinde se pouze vykuchá a vnitřnosti se ponechají neporušené. Koření používané k marinování rybí náplně je stejné, někde se používá drcený galangal, někde zázvorové listy nebo vietnamský koriandr. Mnoho rodin k marinování ryb často používá nasekané mladé zázvorové listy spolu s čerstvě natrhaným pepřem ze zahrady...

Tato marináda nejen zvýrazňuje chuť koláče, ale také odstraňuje rybí pach. Před zabalením koláče se ryba smíchá s kořením a trochou kořenícího prášku.

Paní Nguyen Thi Lau z vesnice Cho Giai v okrese Phuc Loc připravuje náplň do koláče marinováním ryby ve vietnamském koriandru a sušeném pepři a přidáním malých kousků vepřového břicha. Paní Nguyen Thi Lau potvrdila: „Téměř všichni obyvatelé kmene Tay znají tento druh koláče.“

Jak řekla paní Nguyen Thi Lau, byla jsem jednou v Cho Giai 15. dne 7. lunárního měsíce a byla jsem svědkem rušné scény lidí, kteří pekli koláče. Vesnice a osady se tentokrát hemžily jako na festivalu. Lidé umývali listy dong v potoce, namáčeli rýži, marinovali ryby na podlaze. V každém domě se stoupal kuchyňský kouř a nesl vůni prosperity. Dospělí učili děti, ti, kteří věděli, učili ty, kteří nevěděli.

Po dostatečně dlouhém promytí a namáčení lepkavé rýže se rovnoměrně rozprostře a na vrstvu lepkavé rýže se úhledně umístí rybí a vepřová náplň. Navrch se nasype další vrstvou rýže a dort se zabalí. Jeden konec listu se přehne a dort se postaví, poté se korpus dortu jemně poklepe, aby se rýže a náplň rovnoměrně rozprostřely. Poté se bambusové proužky dovedně vytvarují a svažou do hrbolaté banh chung, jedinečné a plné.

Koláč se vloží do hrnce a vaří se asi deset hodin, ryba a rýže se rovnoměrně uvaří, voňavé a lahodné chutě se vstřebají a propojí. Mezitím, co se koláč upeče, všichni rychle připraví další koláče nebo nová jídla. Praskající zvuk dřeva se mísí s šeptajícími hlasy žen, které vyprávějí nejrůznější příběhy: příběhy o lidech vracejících se z daleka, příběhy o ročních obdobích, sázení lesů, jak připravit lahodný a krásný banh chung s rybí náplní...

Na tácu v den úplňku je spolu s kachním masem se zeleným krkem, salátem z divoké zeleniny a lepkavým rýžovým koláčem skutečně speciálním pokrmem prodchnutým kulturou Tay. Voňavá chuť ryb, rýže, listů dong, tučná chuť masa, lehce pikantní chuť zázvorových lístků, pepře... vytváří jedinečnou chuť hor a lesů, známou, bohatou a zároveň neodolatelnou, nezapomenutelnou. Když držíte v ruce talíř voňavého lepkavého rýžového koláče a jen jednou si ho vychutnáte, pocítíte lásku, kterou ženy do dortu vkládají.

Zdroj: https://baothainguyen.vn/van-hoa/202509/banh-chung-ca-huong-vi-cua-nui-rung-4ce37e9/