Loan Sicre de Fontbrune, jejíž vietnamské jméno je Đoàn Bá Tri Phương Loan, pochází z prestižní rodiny v Hue . Říká se jí „víla“, protože od okamžiku, kdy vstoupila do Francie (1979), jí její krása ve dvaceti letech pomohla vyhrát první soutěž krásy Miss Asia, která se konala ve Francii (1981).
Loan Sicre de Fontbrune stojí vedle díla Hoang Tich Chua během přednášky o indočínském umění v Ho Či Minově Městě . FOTO: LP
Ale tato krása byla v průběhu let zastíněna, ba dokonce zapomenuta, protože disponuje dalšími kvalitami v mnoha oblastech, jako jsou: jazyky (plynně hovoří 6 cizími jazyky), archeologie (7 let po sobě se účastnila vykopávek a výzkumu kultury Champa, starověké keramiky Go Sanh a keramiky Chu Dau ve Vietnamu), sběratelství (obrazy indočínských umělců, porcelán s rytými vzory, smaltované nádobí Hue, starověká keramika Dai Viet, současné vietnamské obrazy atd.) a výzkum (psaní knih, článků, výzkumných prací, účast na specializovaných seminářích, přispívání k novele vietnamského zákona o kulturním dědictví a představování vietnamského umění v tuzemsku i v zahraničí).
Z nostalgie po domově
Paní Loan vzpomínala na svou cestu do Francie: „Po znovusjednocení země v roce 1975 jsem pokračovala ve studiu a v roce 1977 jsem složila maturitní zkoušku. Byla to poslední maturitní třída pro studenty francouzských škol; v té době v Saigonu zůstávalo už jen sedm lidí. Moje rodina měla francouzské občanství, ale nechtěli jsme opustit Vietnam, protože jsme se obávali, že odchod by znamenal, že se už nikdy nevrátíme. Moji rodiče v té době nepracovali a díky bakalářskému titulu (z literatury) jsem učila francouzštinu vietnamské děti s francouzským občanstvím žijící v Saigonu, které se připravovaly na odjezd do Francie. Dostávala jsem francouzský plat 500 franků měsíčně, což stačilo na uživení celé rodiny. V roce 1979 byla celá rodina nucena přestěhovat se do Francie. Před odjezdem jsem navštívila dům malíře Tú Duyêna a koupila si tři hedvábné obrazy, a dům pana Đới Ngoạn Quâna (Číňana) a koupila si pět slonovinových řezbářských figurek. To byly mé...“ nejdříve jsem sbíral umělecká díla a také díla, která jsem si s sebou přivezl do Francie.“
V okouzlující Paříži jsou vzpomínky Phương Loan plné obrazů její vlasti, většinou bezstarostných dnů strávených ve vesnici Biên Hòa, kde žili její prarodiče z matčiny strany. Vzpomíná si tam na starobylý chrám předků, na kterém stále visí zlacený nápis „Lê Quang Đường“ (její příjmení z matčiny strany), stará dvojverší, rodinnou genealogickou knihu sestavenou jejím strýcem a meč vykládaný perletí jejího zesnulého dědečka z matčiny strany, který sloužil jako úředník za císaře Thành Tháie…
Na rodové zemi rodiny se nacházejí starobylé hrobky složitě vytesané. Phuong Loan vzpomínal: „Když jsem poprvé přijel do Francie, představa o vietnamské kultuře byla velmi vágní a sotva kdo jí věnoval pozornost. Obrazy mé vlasti mě více zaujaly a já se snažil naučit co nejvíce jazyků, abych měl možnost přístupu k rozmanitým zdrojům informací o historii a kultuře Vietnamu a východní Asie.“
Pro mistra sběratele
Po svatbě si Loan změnila jméno na jméno svého manžela a archeologům v Paříži a tehdejším renomovaným aukčním domům se stala známou jako Loan Sicre de Fontbrune, a to díky své neukojitelné touze po všech aukčních artefaktech souvisejících s vietnamskou kulturou.
Keramika Chu Dau, starověký styl keramiky, který Loan Sicre de Fontbrune zkoumá od 90. let 20. století. FOTO: LP
Možnost vlastnit mnoho cenných artefaktů dále obohatila Loaniny zkušenosti v oblasti konzervace a muzejní práce. Loan Sicre de Fontbrune pracovala po boku svého mentora a „pokladnice znalostí“ Alberta Le Bonheura (1938-1996) v Národním muzeu asijského umění Guimet a postupně se stala odbornicí na vietnamské starožitnosti. Muzea ji zvou k organizaci a identifikaci artefaktů neznámého původu. Mnoho z nich pochází z Vietnamu, například keramická čajová souprava Bat Trang, kterou daroval Phan Thanh Giản muzeu Sèvres, modře glazované porcelánové kousky Hue v muzeu Guimet (daroval Vương Hồng Sển) a v Muzeu výtvarných umění v Limoges a pozlacená socha v muzeu Guimet, o které se dříve předpokládalo, že pochází z Tibetu…
Když se vrátíme k tématu sběratelství, pařížský expert na starožitnosti Vincent L'Herrou se jednou s autorem podělil: „Když se Loan Sicre de Fontbrune objeví na aukci a zalíbí si nějaký předmět, je pro ostatní těžké jí konkurovat a ona je to, kdo přispívá ke zvyšování ceny indočínských obrazů a vietnamských starožitností.“
Když se jí na to zeptali, paní Loan se zasmála a vysvětlila: „Zpočátku, když jsem kupovala vietnamská umělecká díla, nebyla žádná konkurence. Pak se do aukce připojil můj přítel Christian Duc, designér specializující se na lakované zboží a perleťovou intarzii. Na aukcích vietnamských předmětů obvykle zůstaneme jen pan Duc a já. Vždycky ustoupím, protože vím, že jakmile se mu něco líbí, dotáhne to do konce. Předměty si nosím domů, nejen abych je denně obdivovala, ale také abych se o ně podělila s přáteli, kolegy, badateli a sběrateli, aby se mohli dozvědět více o starožitnostech a obrazech.“
Když historici vyprávějí příběhy
Loan Sicre de Fontbrune, historička umění, se proslavila vietnamským uměním i díky bezprecedentním výstavám, jako například: „Vietnam: Umění a kultura, od minulosti po současnost“ (Le Vietnam: Art et Culture, du passé au présent), která v roce 2002 shromáždila 450 vietnamských artefaktů, které vybrala z vietnamských muzeí a vystavila v Belgii. Tato výstava přilákala přes 200 mezinárodních novinářů, kteří se o této události věnovali. V roce 2012 Loan opět vzbudila rozruch výstavou „Od Rudé řeky k řece Mekong – Vize Vietnamu“ (Du Fleuve Rouge au Mékong – Visions du Vietnam) v muzeu Cernuschi, která nastínila historický vývoj indočínského umění prostřednictvím reprezentativních děl a přilákala přes 15 000 návštěvníků z mnoha zemí.
Šperky z doby Oc Eo, císařské kostýmy, artefakty ze slonoviny, dřeva a kamene, to vše je součástí sbírky Loan Sicre de Fontbrune. FOTO: LP
Po téměř půlstoletí kulturní činnosti v Evropě se Loan Sicre de Fontbrune nyní více zaměřuje na Vietnam. Organizuje a vede přednášky, semináře a umělecké výstavy ve Francii i Vietnamu, čímž přitahuje velké publikum.
Na otázku ohledně jejích dlouhodobých plánů paní Loan dodala: „V Ho Či Minově Městě otevřu uměleckou galerii, kterou bude spravovat moje nejstarší dcera. Jedna věc je jistá: v této galerii nebudou žádné padělky. Vystavím tam díla ze své sbírky spolu s dokumenty, knihami a časopisy o umění, aby k nim měli přístup badatelé a sběratelé. Bude to také místo pro pořádání seminářů a diskusí o vietnamském výtvarném umění a umění.“
Zdroj: https://thanhnien.vn/loan-sicre-de-fontbrune-dem-nghe-thuat-viet-vao-kinh-do-anh-sang-185250429172605962.htm
Komentář (0)