Španělská dvojjazyčná vzdělávací politika, jejímž cílem je výuka studentů ve španělštině i angličtině, v posledních letech přitahuje pozornost a dosáhla určitého úspěchu.

V roce 2023 se Španělsko umístilo na 35. místě na světě v úrovni znalosti angličtiny a bylo hodnoceno jako „středně pokročilé“ podle žebříčku English Proficiency Index švýcarské mezinárodní vzdělávací skupiny EF Education First (EF EPI).

Španělsko.jpg
Španělské ministerstvo školství a Britská rada spolupracují od roku 1996 na zavádění dvojjazyčné politiky. Foto: Vzdělávací centra Casvi

Dvojjazyčná politika byla poprvé zavedena v roce 1996 v rámci partnerství mezi španělským ministerstvem školství a Britskou radou s cílem zlepšit znalost angličtiny studentů, což by zvýšilo jejich kariérní příležitosti a globální konkurenceschopnost. Program je realizován ve španělských veřejných školách.

Do roku 2000 začaly španělské autonomní regiony zavádět vlastní dvojjazyčné programy a počet zapojených škol prudce vzrostl. Podle British Council Spain se do programu doposud zapojilo 40 000 studentů v 90 mateřských školách, základních školách a 58 středních školách v 10 autonomních regionech.

Očekávání a realita

Jedním z největších problémů dvojjazyčné vzdělávací politiky ve Španělsku je rozdíl mezi očekáváními a skutečnými výsledky.

Přestože se program rychle rozšířil a za deset let vzrostl o téměř 500 %, byl také kritizován za to, že nesplňuje vysoká očekávání rodičů a pedagogů. Diskuse o tom, jak vylepšit dvojjazyčný model, zůstávají ve španělských vzdělávacích kruzích žhavým tématem.

Rodiče ve Španělsku považují dvojjazyčné vzdělávání za klíč k budoucímu úspěchu svých dětí a očekávají, že zápisem svých dětí do dvojjazyčných škol budou ovládat španělštinu i angličtinu. To však podle deníku Ediciones El País není ani politickým cílem, ani realitou.

„Rodiče musí pochopit, že naším cílem není vytvářet u studentů jazykové dovednosti podobné rodilým mluvčím. Naším cílem je praktická plynulost a pomoc studentům s používáním angličtiny v reálných životních situacích,“ řekla María Luisa Pérez, profesorka angličtiny na Univerzitě v Jaénu (Španělsko).

Tento názor je v souladu s přístupem angličtiny jako lingua franca (ELF), který klade důraz na komunikativní schopnosti spíše než na dokonalou výslovnost nebo gramatiku. Podle výzkumníků ELF je nejdůležitější, aby studenti mohli používat angličtinu jako nástroj pro interakci, nikoli mluvit s dokonalostí rodilého mluvčího.

„Žádný student nemůže mluvit druhým jazykem tak dobře jako svým prvním. Důraz by měl být kladen na komunikaci, nikoli na dokonalost,“ řekl v nedávném rozhovoru vzdělávací inovátor Dr. David Marsh, který se podílel na vývoji přístupu integrace obsahu a jazyka (CLIL).

On a jeho kolegové zjistili, že mnoho evropských studentů má i po osmi letech studia angličtiny stále potíže s plynulým mluvením.

Výzvy a hlavní body implementace

Přestože jsou cíle dvojjazyčné vzdělávací politiky chvályhodné, jejich implementace je v celém Španělsku nerovnoměrná. Jedním z klíčových problémů jsou nároky kladené na učitele v různých regionech.

Některé regiony vyžadují, aby učitelé měli angličtinu pouze na úrovni B2, což představuje plynulost, ale ne mistrovství, zatímco jiné vyžadují úroveň C1, která představuje vyšší úroveň znalostí. Tato nerovnost vedla k obavám, že mnoho učitelů nemá dovednosti k výuce předmětů v angličtině.

spanish2.png
Zavedení dvojjazyčnosti ve Španělsku vyvolalo řadu otázek. Foto: Kingster College

Tento problém dále zhoršil nedostatek jazykových poradců v dvojjazyčných veřejných školách. Původním plánem španělského ministerstva školství a Britské rady bylo mít poradce se zkušenostmi v britském vzdělávacím systému, kteří by pomáhali s tvorbou kurikula.

V praxi však tyto poradce nahradili školní koordinátoři, často učitelé s nejlepšími znalostmi angličtiny, ale bez zkušeností s vedením ve vzdělávání nebo dvojjazyčnou výukou. „Jsme v podstatě ponecháni sami sobě, bez jasného vedení a podpory,“ řekla Laura, koordinátorka dvojjazyčného programu v Madridu.

Navzdory těmto výzvám přinesla španělská politika dvojjazyčného vzdělávání určité pozitivní výsledky. Studie, jako je zpráva Mon-CLIL, kterou vypracovaly univerzity v Jaénu a Córdobě, ukazují, že studenti v dvojjazyčných programech obecně dosahují v angličtině lepších výsledků než jejich monolingvní vrstevníci.

Podle zprávy měli žáci základních škol v dvojjazyčných programech průměrné skóre v angličtině o 1,23 bodu vyšší než jejich nejazyční vrstevníci, zatímco žáci středních škol měli skóre o 2,4 bodu vyšší.

Studie zjistila, že bilingvní studenti překonali své vrstevníky ve španělštině, když dosáhli o 0,46 bodu vyššího skóre na základní škole a o 1 bod vyššího skóre na střední škole.

V dalších předmětech, jako je zeměpis, dějepis a přírodní vědy , si dvojjazyční studenti vedli také o něco lépe, ačkoli rozdíly nebyly tak výrazné. „Dvojjazyční studenti mají výhodu nejen v angličtině, ale i v jiných předmětech, dokonce i ve španělštině,“ uvedl Ignacio, jeden z hlavních výzkumníků zprávy.

Poučení

Země, které chtějí propagovat angličtinu jako druhý jazyk, se mohou ze španělské politiky dvojjazyčného vzdělávání poučit. Zaprvé, stanovte si realistická očekávání. Místo slibování znalosti angličtiny na úrovni rodilého mluvčího by se pozornost měla zaměřit na vybavení studentů praktickými komunikačními dovednostmi, aby se mohli efektivně zapojit do globalizovaného světa.

Je také důležité začít s výukou jazyků brzy. Země by měly zavést angličtinu již od základní školy a poskytovat studentům průběžnou podporu po celou dobu jejich vzdělávání. Tento přístup zajišťuje, že si studenti vybudují pevný základ, který lze v průběhu vzdělávání dále posilovat.

Dalším důležitým ponaučením je upřednostnit vzdělávání učitelů. Učitelé musí ovládat angličtinu a dobře ovládat výukové metody. To zajistí, že učitelé nejenže předávají učivo v angličtině, ale také pomohou studentům lépe porozumět jazyku prostřednictvím učení se dalších předmětů.

Země musí také zajistit dostatečné zdroje, včetně spravedlivého přístupu k výukovým materiálům a infrastruktuře. Bez těchto zdrojů mohou vzniknout rozdíly ve výsledcích vzdělávání, jak bylo pozorováno v některých oblastech Španělska.

Důležitým prvkem pro zlepšení dvojjazyčného vzdělávání je pravidelné sledování a úprava programu. Průběžné hodnocení pomáhá identifikovat oblasti pro zlepšení výsledků učení studentů a efektivity učitelů, což umožňuje, aby byl vzdělávací systém flexibilnější a pohotovější.

Proč Japonsko platí učitelům 100 milionů měsíčně, ale angličtina je stále na „nízké úrovni“ JAPONSKO - Průzkum ministerstva školství ukazuje stabilní zlepšování znalostí angličtiny u studentů i učitelů. Podle odborníků reforma vzdělávání v angličtině vyžaduje dlouhodobou vizi, protože smysluplné změny často trvají celou generaci.