Angličtina jako druhý jazyk ve školách: Jak najít správnou metodu výuky

Podle odborníků, ať už vyučují angličtinu nebo jiné předměty v angličtině, učitelé musí ovládat mnoho vhodných metod a technik.

ZKUŠENOSTI Z TCHAJ-WANU

V Asii mnoho zemí a teritorií považuje angličtinu za svůj úřední jazyk. Například Singapur učinil angličtinu hlavním vzdělávacím jazykem po celá desetiletí, zatímco Malajsie široce uplatňuje výuku v angličtině (EMI) v přírodních a technických předmětech. Tchaj-wan nedávno vydal politiku „Bilingual 2030“, jejímž cílem je zlepšit komunikační dovednosti angličtiny svých obyvatel, zejména mladší generace.

Studenti středních škol v Ho Či Minově Městě během hodiny angličtiny

FOTO: NHAT THINH

Paní Jean Salisbury Linehan, poradkyně Fulbrightova programu pro výuku v angličtině na Národní tchajwanské univerzitě vědy a techniky (NTUST), jedna ze 14 poradců pracujících v rámci tchajwanské politiky „Bilingual 2030“ uvedla, že největší výzvou, které toto území čelí, je to, že mnoho učitelů, ačkoli jsou ve svých předmětech velmi dobří, nikdy nebylo řádně vyškoleno k výuce v angličtině.

„Často se potýkají s ‚dvojitým tlakem‘, kdy musí sdělovat složitý obsah a zároveň zachovat přesnost a srozumitelnost v angličtině. Úroveň znalostí angličtiny studentů se také liší, což jim usnadňuje špatné pochopení látky,“ zdůraznila paní Linehanová.

Aby se tento problém vyřešil, poradní skupina expertů realizuje řadu aktivit, jako je budování profesních komunit, pořádání workshopů... Důraz je kladen na praktické metody výuky, od technik scaffoldingu, přes používání vizuálních obrazů až po podporu interakce ve třídě. Podle paní Linehanové je základem těchto metod přístup integrovaného učení obsahu a jazyka (CLIL).

„Tento přístup se zaměřuje na rozvoj odborných znalostí i jazykových dovedností studentů a pomáhá jim učit se angličtinu přirozeně prostřednictvím předmětů,“ uvedla paní Linehanová.

„Zkušenosti Tchaj-wanu ukazují, že úspěšné dvojjazyčné vzdělávání vyžaduje silnou politickou podporu, dlouhodobé investice a včasné seznámení s angličtinou napříč předměty,“ uzavřela paní Linehanová.

Výše uvedený faktor je také důvodem, proč poradkyně doporučuje, aby Vietnam začal s výukou angličtiny brzy a zahrnul ji do výuky prostřednictvím mnoha různých obsahových oblastí, nikoliv pouze u hodin angličtiny. Vietnam navíc potřebuje pomáhat učitelům zlepšovat jejich jazykové dovednosti a pedagogické dovednosti a zároveň budovat povědomí komunity, aby všichni chápali, že angličtina není jen předmět, ale nástroj k otevírání příležitostí a propojení se světem .

N VÝZNAMNÝCH TECHNIK

Paní Nguyen Le Tuyet Ngoc, regionální ředitelka MTS Testing Agency (UK) a ředitelka HEW London (VN), která v současné době pracuje v Singapuru, informovala: Aby učitelé mohli dobře vyučovat předmětové a odborné znalosti v angličtině, musí „zvládnout“ mnoho pedagogických dovedností, jako je scaffolding – tedy rozebírání konceptů, budování solidních znalostí pro studenty s využitím snadno srozumitelných obrázků a příkladů; translanguaging – flexibilní používání mnoha jazyků při výuce; ICQ (kontrola, zda studenti rozumí přednášce učitele, či nikoli) a CCQ (kontrola úrovně porozumění po přednášce)...

Nejlepším přístupem je vybavit studenty jazykovými, mezikulturními, komunikačními a studijními dovednostmi, aby se mohli integrovat a rozvíjet v anglicky mluvícím prostředí.

Foto: Dao Ngoc Thach

Paní Ngoc navíc navrhuje, aby učitelé v rámci metody CLIL aplikovali rámec 4C, který zahrnuje: obsah (výuka předmětů a odborných znalostí), komunikaci (rozvoj komunikačních dovedností v angličtině), poznávání (nácvik myšlení na vyšší úrovni) a kulturu (pestování kulturního povědomí). Učitelé daných předmětů mohou navíc přistupovat k výuce ve směru „angličtina jako prostředek výuky“ (EMI), tj. používat angličtinu jako prostředek výuky.

Rozdíl spočívá v tom, že EMI se zaměřuje na výuku obsahu, přičemž učitelé hrají roli předávání znalostí, zatímco CLIL klade důraz na jazyk i obsah a učitelé často vyučují oba aspekty, uvádí docentka Dr. Rhonda Oliverová, vedoucí pedagogické fakulty Curtin University (Austrálie). „EMI je často populární na univerzitní úrovni, ale nyní se zavádí i na základních a středních školách ve Vietnamu, zatímco CLIL se často používá ve všeobecném vzdělávání,“ sdělila Dr. Oliverová.

Pokud jde o učitele angličtiny, mohou k rozvoji komunikačních dovedností studentů v novém kontextu aplikovat metody, jako je výuka jazyků založená na úkolech nebo komunikativní výuka jazyků, uvádí pan Dinh Quang Duc, akademický ředitel SAM English House (Hanoj).

To pomáhá realizovat vizi výuky angličtiny jako druhého jazyka, protože „vytváří zásadní posun od učení se jazyka jako strukturálního systému k používání jazyka jako komunikačního nástroje,“ zdůraznil pan Duc.

Mezitím pan Jonny Western, vedoucí programu nových iniciativ na Fakultě angličtiny a univerzitního transferu na RMIT University Vietnam, uvedl, že významnou výzvou v rozvoji cizích jazyků ve Vietnamu je, že mnoho studentů angličtiny se zaměřuje pouze na výsledky.

„Když jsou výsledky zkoušek hnací silou, studenti se mohou stát posedlí tipy a triky a neustále absolvovat cvičné testy. To nepodporuje smysluplné učení se jazykům,“ zdůraznil pan Western. Proto je podle něj nejlepším přístupem vybavit studenty jazykovými, mezikulturními, komunikačními a studijními dovednostmi, aby se mohli integrovat a rozvíjet v anglicky mluvícím prostředí.

Zdroj: https://thanhnien.vn/tieng-anh-thanh-ngon-ngu-thu-hai-trong-truong-hoc-tim-phuong-phap-giang-day-phu-hop-185251102202141462.htm