Jaký je původ termínu „obtížný“ v maturitní zkoušce z angličtiny?

Greenwashing je tématem čteného textu, který byl v letošní maturitní zkoušce z angličtiny považován za obtížný, a zároveň nese smysluplné poselství v kontextu stále rozšířenějšího zeleného životního stylu.

Kandidáti diskutují o volitelných zkušebních otázkách po ukončení školy

FOTO: NGOC LONG

Mnoho kandidátů se s Thanh Nien před branou maturitní zkoušky svěřilo, že většinu času museli věnovat čtení textů v angličtině. Mezi nimi byl i text na téma greenwashingu, negativního termínu spojeného se současným trendem zelené spotřeby. „O tomto termínu jsem nikdy předtím neslyšel, takže jsem měl problém složit test, protože jsem plně nerozuměl jeho významu,“ sdělil VL, student střední školy v Ho Či Minově Městě.

Na sociální síti Threads mnoho kandidátů vyjádřilo svůj souhlas. „Přečetl jsem si to od začátku do konce a stále nevím, co se greenwashing snaží vymýt (protože mýt znamená čistit - PV)“, sdílel jeden z účtů. „Vyhrál jsem první cenu v angličtině na provinční úrovni a poznamenal jsem, že zkouška z angličtiny byla super těžká, otázka greenwashingu byla super záludná, musíte číst složitě, abyste tomu porozuměli, ale i když tomu rozumíte, nemusíte to zvládnout...“, posteskl si další uživatel.

Mezitím Le Duc Quoc Bao, student střední školy Le Hong Phong High School for the Gifted, který dosáhl skóre 8,0 v testu IELTS a 1 510 v testu SAT, uvedl, že test byl docela vhodný, i když některé části byly trochu obtížné. „Když jsem četl textové pasáže, shledal jsem je docela zajímavými a poutavými, protože obsahovaly nová a užitečná témata. Upřímně řečeno, nerozuměl jsem 100 % slov v textu, ale měl jsem pocit, že se test vyhýbal otázkám na slova, která byla příliš obtížná,“ sdělil student.

Bao dodal, že na něj četba na téma greenwashingu udělala velký dojem, protože „je praktický a užitečný“. „Článek jsem si přečetl a dozvěděl se o tomto termínu a článek také poměrně jasně vysvětlil důvody, proč korporace, společnosti... greenwashing používají, a jeho škodlivé účinky a dopady na společnost a životní prostředí. Celkově to považuji za docela relevantní pro současnou ekonomickou a environmentální situaci,“ řekl Bao.

Příručka Zelený kompas vydaná Univerzitou sociálních a humanitních věd (Vietnamská národní univerzita v Ho Či Minově Městě) se více věnuje konceptu greenwashingu a informuje o tom, že se jedná o praxi vznášení nepodložených nebo přehnaných tvrzení o udržitelnosti nebo šetrnosti k životnímu prostředí s cílem uklidnit obavy veřejnosti a snížit vinu ze znečišťování životního prostředí ze strany souvisejících podniků.

Článek publikovaný v roce 1991 v USA zmiňoval koncept „greenwashingu“.

FOTO: NVCC

Mistr Do Nguyen Dang Khoa, zakladatel fóra People of TESOL pro učitele angličtiny a stipendista Hornby z roku 2021, uvedl, že greenwashing údajně začal s ekologem Jayem Westerveldem v 80. letech 20. století, když navštívil jeden ostrov a zjistil, že hotely na ostrově na jedné straně naléhají na lidi, aby opakovaně používali ručníky na „ochranu životního prostředí“, ale na druhé straně mají negativní dopad na původní korálové útesy.

„Stejně jako slovo whitewashing (vybílení nebo jednodušeji snaha skrýt pravdu) i greenwashing znamená skrývání pravdy o životním prostředí společnosti prostřednictvím klamavé reklamy, čímž spotřebitelé cítí, že se společnosti o životní prostředí velmi stará,“ sdílel Master Khoa.

Podle pana Khoa se jedna z prvních stop po použití tohoto slova v americkém tisku objevila v 90. letech 20. století. V roce 1991 byl v časopise Mother Jones (USA) publikován článek s názvem „Greenwash!“. Na druhou stranu první stopa tohoto slova ve slovníku údajně pochází z 10. vydání Stručného oxfordského slovníku (Concise Oxford Dictionary), vydaného v roce 2002. Tento slovník definuje podstatné jméno „greenwash“ takto:

Dezinformace šířené organizací za účelem prezentace environmentálně odpovědného image veřejnosti .

Kromě greenwashingu existují podle mistra Khoa i další slova končící na „-washing“, například bluewashing (klamavá reklama, která lidem dává pocit, že společnost je společensky odpovědná, přičemž modrá představuje modrou barvu Organizace spojených národů), pinkwashing nebo rainbow-washing (reklama, která zneužívá komunitu LGBTQ+).

Zdroj: https://thanhnien.vn/thuat-ngu-kho-trong-de-thi-tieng-anh-tot-nghiep-thpt-co-nguon-goc-ra-sao-185250630101924716.htm