Vzdáváme hold osobě, která přeložila více než 60 vietnamských písní do ruštiny

NDO - Odpoledne 10. května se aula Hanojské univerzity zaplnila mnoha generacemi studentů katedry ruského jazyka z různých období. Sešli se v krásných kostýmech s národními vlajkami Vietnamu a Ruska, aby si společně zazpívali při velmi zvláštním ceremoniálu: na počest učitele - překladatele Le Duc Mana, bývalého lektora katedry ruského jazyka.

Učitel a překladatel Le Duc Man je ten, kdo pečlivě přeložil desítky slavných vietnamských písní do ruštiny. Pan Man nejen přeložil texty a význam, ale také pečlivě vybral jazyk tak, aby si texty i při překladu do ruštiny zachovaly svůj původní význam a melodii, takže když se píseň zpívá, zní, jako by byla napsána v ruštině a ne přeložena.

Program „Vietnamské písně s ruskými texty“ představuje vietnamské písně, které existují již léta, v překladu do ruštiny pana Le Duc Mana, pořádaný skupinou bývalých studentů Fakulty ruského jazyka ve spolupráci s odděleními Hanojské univerzity u příležitosti 75. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Vietnamem a Ruskem (30. ledna 1950 - 30. ledna 2025), připomínající vítězství v Dien Bien Phu 7. května a vítězství nad fašismem 9. května.

Překladatel Le Duc Man se narodil v roce 1941 v Duy Tien v provincii Ha Nam . Je vynikajícím učitelem, básníkem a slavným překladatelem. V letech 1966 až 2002 pracoval na Hanojské univerzitě.

S hlubokou láskou a pochopením pro hudbu a poezii začal učitel a překladatel Le Duc Man v 90. letech 20. století překládat vietnamské písně do ruštiny. Zpočátku to byl jen osobní koníček, ale později se z překladu písní stal systematický čin.

Mezi písněmi, které přeložil do ruštiny, jsou písně od mnoha slavných vietnamských hudebníků s melodiemi, které jsou veřejnosti známé, od předválečných písní, revolučních písní, lyrických písní až po písně, které milují dnešní mladí lidé, jako například: Ho Či Minova píseň, Včera v noci jsem snil o setkání se strýcem Ho, Píseň naděje, Pochod do Hanoje, Píseň lásky, Píseň lásky severozápadu, Loď a moře, Pamatuješ si ještě, nebo jsi zapomněl, Hanoj ​​na podzim, Křídový prach, Každý den si vybírám radost, První jaro, Spojení rukou, Tato země je naše, Ahoj Vietname, Jedno kolo Vietnamu, Znovuzrození...

Nejenže je to jeho vášeň, překládání textů písní do ruštiny je také posláním, kterému se vždy chce věnovat: šířit krásu vietnamské kultury a hudby v zahraničí.

Kromě překládání textů písní překladatel Le Duc Man také přeložil desítky ruských literárních děl do vietnamštiny. Mnoho z jeho překladů bylo publikováno a používáno jako učební materiály na univerzitách. Podle něj překladatelská práce vyžaduje nejen jazykové znalosti, ale také porozumění kultuře, hudbě a emocím.

Přestože má Le Duc Man velké zkušenosti s překladem, při zahájení překladu jakéhokoli díla je velmi opatrný a na první místo klade kulturní a jazykové faktory.

Sdílel, že během procesu překladu se setkal také s mnoha obtížemi v oblasti kultury, jazyka a hudby, zejména s tím, jak „sladit“ ruská slova s ​​významem, kontextem a rytmem vietnamského textu v písni.

Svěřil se: „Jsem člověk, který má určité znalosti a lásku ke vzdělávání a kultuře obecně, k poezii, jazykům, vietnamštině a ruštině, a také miluje hru na hudební nástroje a zpěv.“

Celý svůj život jsem seděl jen na jednom místě, učil, psal básně, překládal knihy a komunikoval s kolegy, starými i novými studenty. V posledních letech, ve věku pod 90 let, jsem se zaměřil na překlad vietnamských textů písní do ruštiny. Myslím, že jsme do vietnamštiny přeložili stovky, tisíce písní z jiných zemí, abychom mohli integrovat a absorbovat podstatu světové hudby. Ale v opačném směru je toho velmi málo…“

Jeho překladatelská práce je jako bourec morušový přede hedvábí, kdy každá píseň, každé přeložené dílo je jako krásné hedvábí utkané z jeho pilného úsilí.

Když hovořil o přeložených dílech učitelů, překladatel Le Duc Man, docent, Dr. Nguyen Van Trao, rektor Hanojské univerzity, uvedl, že k napsání hudebního díla a milostných písní potřebuje umělec kreativní materiály, emoce, kreativní okolnosti, melodii a text.

„Při překladu ruských textů pro vietnamská hudební díla má pan Man sílu jazyka, mistrovskou znalost rusko-vietnamské literatury a jazyka a velkou lásku k Vietnamu i Rusku. Má hudební smysl, opravdové emoce z duše i srdce, empatii a komunikaci mezi skladateli a překladateli a sdělování rusko-vietnamských kulturních hodnot. A co je nejdůležitější, je to harmonie srdce a duše pana Mana s porozuměním studentů všech generací,“ řekl docent Dr. Nguyen Van Trao.

Mnoho studentů a absolventů vyjádřilo úctu a vděčnost panu Le Duc Manovi za jeho přínos. Nguyen Thi Hoai Thu, student druhého ročníku katedry ruštiny na Hanojské univerzitě, se podělil: „Písně, které pan Man přeložil do ruštiny, nejen zachovávají národní identitu, ale také nesou ducha kulturního spojení mezi Vietnamem a Ruskem. Doufám, že se studenti, kteří studují, aktivně zapojí do smysluplných programů, jako je tento, protože to není jen příležitost k procvičování jazykových dovedností, ale také k posílení jejich lásky k vlasti a vietnamské kultuře, a tím k většímu pochopení a lásce k ruskému jazyku a kultuře.“

Na okraji akce zdůraznil první tajemník velvyslanectví Ruské federace ve Vietnamu Maksim Kurilov význam překladu slavných vietnamských písní do ruštiny v kontextu posílení kulturní výměny mezi oběma zeměmi: „Považujeme to za důležitou aktivitu, která vytváří hybnou sílu pro podporu kulturních vztahů mezi Ruskem a Vietnamem. V tomto procesu výměny hraje překlad zásadní roli, protože pomáhá oběma národům lépe se vzájemně porozumět a sblížit se prostřednictvím jazyka a hudby.“

Pan Maksim Kurilov, první tajemník Velvyslanectví Ruské federace ve Vietnamu.

První tajemník rovněž vyjádřil hlubokou vděčnost panu Le Duc Manovi, který se mnoho let věnuje překladu vietnamských písní do ruštiny: „Rád bych vyjádřil zvláštní poděkování soudruhu Le Duc Manovi za jeho neúnavné nasazení. Je to práce, která nejen vyžaduje vysokou odbornost, ale také velmi významně přispívá k posílení kulturních vztahů mezi oběma zeměmi.“

Pan Maksim Kurilov hovořil o svých pocitech z poslechu vietnamských písní v ruštině: „Byl jsem opravdu dojat a šťastný, že jsem si mohl užít vietnamské písně v mém mateřském jazyce. Je úžasné, že stále existují nadšení lidé jako pan Le Duc Man, který ruské veřejnosti přináší vietnamské melodie se silnou národní identitou. To ukazuje, že přátelský vztah mezi oběma zeměmi se neustále rozvíjí, je stále silnější a v budoucnu se bude i nadále posilovat.“

Překladatel Le Duc Man a mnoho delegátů a publika na ceremoniálu.

Počet vietnamských písní, které Le Duc Man přeložil do ruštiny (za posledních 30 let), dosud přesáhl 60 a tím se rozhodně nezastaví. Ve věku přes 80 let je učitel a překladatel Le Duc Man stále nadšený a vášnivý ve své práci jako posel spojující rusko-vietnamskou kulturu.

Zasloužilý učitel a překladatel Le Duc Man se narodil v roce 1941 v Duy Tien v provincii Ha Nam. Od útlého věku toužil po učení. Jako dítě ho otec naučil trochu čínských znaků a když vyrostl, studoval francouzštinu v Hanoji. V roce 1960 studoval ruštinu na Fakultě cizích jazyků Hanojské pedagogické univerzity. Po absolutoriu se vrátil na Hanojskou univerzitu cizích jazyků (nyní Hanojská univerzita - HANU), kde učil, a na této škole působil od roku 1966 až do svého odchodu do důchodu (v roce 2002).

Překladatel Le Duc Man doposud přeložil do vietnamštiny více než 40 ruských literárních děl, včetně mnoha slavných děl, jako je epická báseň „Ďábel“ (Michail Lermontov), ​​mnoho děl Dostojevského, Anna Karenina (Tolstoj), „A zde je úsvit tichý“ (Boris Vasiljev); „Žarty“ (Azit Nexin) z Turecka, ale přeložené z ruštiny, „Církevní shromáždění“ (Nikolaj Leskov) a mnoho básní A. Puškina a mnoha dalších autorů. V roce 2017 udělila Vietnamská asociace spisovatelů největší překladatelské ocenění překladateli Le Duc Manovi za 5 000veršovou básnickou hru „Utrpení moudrostí“ od ruského autora Alexandra Gribojedova (1795–1829).

Zdroj: https://nhandan.vn/tri-an-nguoi-chuyen-ngu-hon-60-ca-khuc-viet-sang-tieng-nga-post878847.html