Příprava učitelských materiálů pro zařazení angličtiny do eseje jako druhého jazyka

Z cizího jazyka do druhého jazyka

V současné době je angličtina stále považována za cizí jazyk v systému všeobecného vzdělávání . Studenti od základních škol až po střední školy se učí angličtinu v hlavních osnovách, v průměru 3–4 hodiny týdně. Kromě toho mnoho škol pořádá doplňkové kurzy, kroužky nebo obohacující programy, ale všechny jsou stále v rámci „jednoho předmětu“ a nejsou uznávány jako druhý jazyk.

Popisek fotografie — Angličtina je i dnes v systému všeobecného vzdělávání považována za cizí jazyk. Ilustrační fotografie

Podle pana Jonnyho Westerna, vedoucího programu nových iniciativ na Univerzitě RMIT ve Vietnamu, pouze několik mezinárodních, dvojjazyčných nebo zahraničně přidružených škol používá výuku v angličtině (EMI). Tento rozsah je však stále příliš malý ve srovnání s celostátní poptávkou. To ukazuje, že přechod od „cizího jazyka“ k „druhému jazyku“ bude pro vietnamské vzdělávání velkým zlomem.

Pan Jonny Western se domnívá, že vládní volba roku 2035 jako data implementace je rozumná. To je dostatečně dlouhá doba na to, aby se vyškolila a zlepšila úroveň učitelů a zároveň se zmenšily rozdíly ve výukových a učebních podmínkách mezi městskými a venkovskými oblastmi. „Vietnam se nemůže transformovat přes noc, ale potřebuje plán na alespoň desetiletí, aby byla zajištěna kvalita,“ zdůraznil pan Jonny Western.

Ve srovnání s ostatními zeměmi ASEAN Vietnam zaostává, ale stále na cestě k integraci. Singapur používá angličtinu jako hlavní jazyk ve vzdělávání po celá desetiletí. Malajsie široce zavádí výuku v oblasti ekonomie a inženýrství (EMI) v přírodních a technických předmětech. Filipíny považují angličtinu za oficiální jazyk, což jim vytváří velkou výhodu na mezinárodním trhu práce. Pro Vietnam by angličtina jako druhý jazyk nejen rozšířila možnosti vzdělávání, ale také zvýšila konkurenceschopnost lidských zdrojů.

Mnoho odborníků na vzdělávání se však domnívá, že tento přechod není jednoduchý. Pokud je angličtina pouze cizím jazykem, hlavním cílem je procvičování komunikačních dovedností, ale jakmile se stane druhým jazykem, bude angličtina hrát roli ve výuce řady dalších předmětů, od přírodních věd, ekonomie až po společenské vědy. Tato změna vyžaduje komplexní reformu kurikula, učebních materiálů, výukových metod a především kapacity pedagogického sboru.

Výzva transformace ze strany učitelského sboru

Podle Dr. Jennifer Howardové, vedoucí programu přípravy na univerzitu na Fakultě angličtiny a univerzitních cest na RMIT University Vietnam, je pedagogický sbor klíčovým faktorem pro úspěšnou implementaci výuky angličtiny jako středního vzdělávání (EMI).

Paní Jennifer Howardová analyzovala, že učitel výuky mimoškolního vzdělávání (EMI) musí nejen plynně hovořit anglicky, ale musí mít také solidní odborné znalosti a moderní pedagogické dovednosti. Zejména schopnost diferencovat učivo je považována za zásadní faktor. Ve třídě s nerovnoměrnou znalostí angličtiny musí učitelé vědět, jak přizpůsobit materiály a metody tak, aby slabí studenti držely krok, zatímco dobří studenti mohli maximalizovat své schopnosti.

Paní Jennifer Howardová také poznamenala, že angličtina v akademické angličtině již není konečným cílem, ale pouze nástrojem k předávání specializovaných znalostí. Učitelé proto musí být dostatečně sebevědomí, aby mohli učit v akademické angličtině, vysvětlovat složité pojmy a dobře zvládat situace ve třídě. „Pokud se učitelé zaměří pouze na komunikační dovednosti, studenti budou mít potíže s přesným a komplexním přístupem k znalostem,“ uvedla paní Jennifer Howardová.

Kromě názoru Dr. Howarda se mnoho domácích odborníků na vzdělávání domnívá, že pro široké zavedení výuky angličtiny ve výuce musí Vietnam jasně definovat standardy jazykové způsobilosti pro učitele. Tento standard může být ekvivalentní úrovni C1 v rámci Společného evropského referenčního rámce (CEFR) nebo IELTS od úrovně 7.0 nebo vyšší, aby se zajistilo, že učitelé jsou schopni používat akademickou angličtinu ve výuce. Tohoto požadavku není snadné dosáhnout, ale je nezbytný pro udržení kvality.

Další velkou otázkou je, zda se spoléhat na rodilé učitele, nebo rozvíjet vietnamské učitele? Mezinárodní experti se shodují, že rodilí učitelé mají výhody ve fonetice a jazykové kultuře, ale jejich omezený počet a vysoké náklady ztěžují jejich rozšíření.

Mladá generace Vietnamu je mezitím stále lepší v angličtině. Mnoho absolventů středních škol dosáhlo v testu IELTS úrovně 7.0 - 8.0 nebo i vyšší. Pokud budou řádně proškoleni v pedagogice a moderních vyučovacích metodách, může se tato síla do roku 2035 stát jádrem výuky EMI.

Přechod však s sebou nese i mnoho potenciálních rizik. Někteří výzkumníci varují, že masivní rozšíření EMI by mohlo vyvinout velký finanční tlak na rodiče a školy. Riziko komercializace vzdělávání, zejména v mezinárodních programech „označovaných“ jako EMI, by mohlo vést k nerovnosti v příležitostech ke vzdělávání mezi městskými a venkovskými oblastmi. Pokud nebude kvalita vzdělávání pečlivě sledována, mohla by také značně kolísat, což by vedlo ke ztrátě sociální důvěry.

Aby se tomuto scénáři předešlo, mnoho odborníků navrhuje, že souběžně se vzděláváním učitelů je nutné zavést přísný systém zajišťování kvality, včetně jasných standardů jazykových znalostí, profesních požadavků a pedagogické efektivity; mechanismů pravidelného hodnocení a zpětné vazby pro učitele, aby si mohli neustále zlepšovat své dovednosti.

Kromě toho je za důležitý faktor považováno i budování akademického prostředí, které podporuje používání angličtiny ve výzkumu a profesních činnostech, což pomáhá učitelům udržovat si zvyk denně procvičovat jazyk.

Zdroj: https://baotintuc.vn/ban-tron-giao-duc/chuan-bi-nguon-luc-giao-vien-de-dua-tieng-anh-tro-thanh-ngon-ngu-thu-hai-20250915164211776.htm