Letní milostná píseň

Letní slunce se opírá o matčino rameno a vzpomíná na ni. Večerní břemeno se vrací a stáčí se po staré stezce. Zabořím si obličej do jejích zad a zpívám, poslouchám, jak řeka protéká ročním obdobím. Ryby šplouchají, ozývá se staré verše, vzlyky klesají do hlubin vzdálených snů. Vlasy mé matky jsou bílé na čekajícím břehu, listy květu fénixe padají a ozývá se ze střechy. Moje cesta z domova se klade, mé oči se mění v suchou, hnědou zemi. Toužím po tom, aby se řeka znovu naplnila vodou, aby něčí slzy mohly vysušit vůni smutku. Vracím se k řece, stále tam, trajekt je prázdný, voda opadla. Bílé kukuřičné stonky schnou ve větru, tvé šaty mizí za svahem kopce. Moje matka zpívá o řece rozlehlému oceánu, její kdysi voňavé vlasy se mění v prach. Klečím a objímám každé zrnko písku, kam se podívají třpytivé stopy?

HUYNH NGOC HUY TUNG

Zdroj: https://baocantho.com.vn/khuc-tu-tinh-mua-ha-a204165.html