Ma Van Khang - roční období psaní proti horám

Spisovatel a novinář Ma Van Khang a jeho žena se na konci roku 2024 vyfotili na památku s delegací novin Lao Cai .

Pozdní odpoledne roku 2024 měl starý spisovatel a novinář Ma Van Khang několik hodin důvěrný rozhovor se skupinou reportérů z novin Lao Cai. Ve svém bytě v okrese Tay Ho ( Hanoj ) žije jednoduchým a klidným životem se svou ženou a dětmi. Přestože je mu téměř 90 let, jeho paměť je stále velmi bohatá. Když jsme si vzpomněli na léta práce v Lao Cai, spisovatel a novinář Ma Van Khang se velmi rozplýval. Zdálo se, že se mu vrací celé mládí, prožité a utkvělé v těžkostech a útrapách „pohraničí“, ponořené do bohatého života a kultury etnických skupin v provincii Lao Cai. V tuto chvíli se nám zdálo, že se setkáváme se spisovatelem Ma Van Khangem, kterému je přes dvacet.

Jako syn Hanoje, který se dobrovolně přihlásil do Lao Cai, aby od konce roku 1954 pracoval jako učitel, byl spisovatel a novinář Ma Van Khang od 18 do 40 let připoután k Lao Cai. Během těchto vzrušujících let si nepamatoval, kolik vesnic navštívil, ale jedno je jisté: tuto zemi miloval zvláštní láskou svým vlastním způsobem.

Spisovatel a novinář Ma Van Khang žije se svou rodinou jednoduchým a klidným životem.

Spisovatel a novinář Ma Van Khang, který začínal jako učitel a poté přešel na pozici tajemníka provinčního výboru strany, uvedl, že je za 3 roky, které tuto pozici zastával, velmi „vděčný“, protože mu pomohly dozrát v sociálním uvědomění, politické vizi a ideologii. Možná právě to v něm později vypěstovalo charakter slavného spisovatele.

V roce 1968 pan Ma Van Khang oficiálně přešel do novin Lao Cai, kde se stal zástupcem šéfredaktora. Přiznal, že k žurnalistice se dostal náhodou a přirozeně jako život sám! Na začátku své práce v novinách Lao Cai neuměl psát zprávy ani investigativní reportáže. Naštěstí mu jeho spisovatelské zkušenosti pomohly tuto „nevýhodu“ překonat. Setkání literatury a žurnalistiky zrodilo spisovatele jménem Ma Van Khang, který hrdě a vznešeně stál na nebi poezie naší země.

Spisovatel a novinář Ma Van Khang věří, že psaní má pouze začátek, nikoli konec, takže i přes svůj vysoký věk stále tvrdě pracuje na svých spisech.

Jako reportér ponořený do života lidí nashromáždil bohatství kulturních a sociálních znalostí, setkal se s reálnými postavami, které se později staly prototypy v mnoha literárních dílech. Dokonce i jméno Ma Van Khang bylo náhodným setkáním naplněným hlubokou náklonností během exkurze.

Řekl, že v té době byl učitelem a byl přidělen k práci na finančním úřadě ve vesnici Tung Tung, v obci Nam Cuong, dnešním městě Lao Cai. Zde dostal malárii a muž jménem Ma Van Nho, úředník z okresu Bao Thang, šel vyhledat lékaře, aby mu dal injekci. Po několika dnech léčby se uzdravil a byl panu Nhovi velmi vděčný za laskavost a pomoc. Co však na panu Nhovi skutečně obdivoval, bylo to, že to byl kádr, kterého lidé milovali, ať už šel kamkoli; uměl plynně propagovat politiku. Tak se ti dva stali bratry a odtud pochází i jméno Ma Van Khang, do té míry, že mnoho čtenářů nevědělo, že jeho skutečné jméno je Dinh Trong Doan.

„Nejvíc si pamatuji ty cesty. Poprvé jsem pochopila, co je žurnalistika: chodit, vidět, přemýšlet a psát. Jen cestováním můžu vidět zvláštní věci, vidět život a mít kapitál na psaní. Cesty vždycky v sobě nesou svěžest, takže jsem byla velmi nadšená, i když jsem musela cestovat na starém kole a pěšky, ale to mě nemohlo zastavit,“ svěřila se spisovatelka a novinářka Ma Van Khang.

To je ono! Novináři všech dob jsou takoví, když jsou pro svou práci zapálení, nebojí se žádných obtíží.

Literární díla zanechala ve vietnamské literatuře silnou stopu spisovatele Ma Van Khanga.

Zvláštní přitažlivost lidí a pohraničí pobídla vášnivé srdce a neúnavné nohy spisovatele a novináře Ma Van Khanga, aby se vydal do vesnic, od Bac Ha, dalekého Si Ma Cai až po vysočinu Y Ty... aby zaznamenal, co viděl, co potkal v krajině a lidech, o krásných příkladech ze života...

Vzpomíná: „Při výstupu na svah Y Ty jsem byl nesmírně unavený a najednou jsem narazil na voňavý orchidejový keř, který mě probudil. Na konci služební cesty jsem se vydal na raftu po Rudé řece zpět k mostu Coc Leu. Vor se převrátil a několik květináčů s orchidejími, které mi darovali pohraničníci, bylo odneseno vodou. Později, když jsem psal povídku Červený květ bavlny, jsem vyprávěl část výše uvedené vzpomínky. A mnoho dalších cest, jako například cesta do Sang Ma Sao, kde jsem psal o sezóně kardamomu, cesta do Sau Chua, kde jsem psal o sezóně semen zeleniny; cesta do Cao Son, kde jsem psal o sezóně švestek; cesta do Cam Duong, kde jsem psal o historii ozbrojeného boje v roce 1948; psaní o hrdinovi Giang Lao Paovi v odbojové válce proti francouzským kolonialistům…“

„Do života jsem vstoupil s naprostou nevinností, bez jakéhokoli sobeckého motivu. Příběhy, které jsem sbíral, se staly podvědomými a později jsem je dále vracel životu prostřednictvím literatury. To je význam rčení „žij, než začneš psát“, uvažoval starý spisovatel.

Během své novinářské kariéry skutečně hodně cestoval, nashromáždil bohatý materiál a po určité vzdálenosti, když se setkal s literárními dušemi, se tyto dva příběhy propojily a rozvinuly do literárních oblastí. A ti, kdo četli, si nemohou pomoct, ale milují autora Ma Van Khanga a jeho romány „Bílá stříbrná mince s rozložitými květinami“, „Pohraniční oblast“, „Na břehu potoka Vach“, „Pohraniční město“, „Setkání v La Pan Tan“... To vše jsou romány a povídky, které napsal s odehráváním v Lao Cai.

Spisovatelka a novinářka Ma Van Khang věnuje knihy kádrům a reportérům novin Lao Cai.

V roce 1976 se spisovatel a novinář Ma Van Khang přestěhoval do Hanoje, kde žil až do svého odchodu do důchodu. Získal mnoho významných domácích i mezinárodních literárních ocenění, zejména: Cenu za literaturu ASEAN v roce 1998; Státní cenu za literaturu a umění v roce 2001; Ho Či Minovu cenu za literaturu a umění v roce 2012...

Zdroj: https://baolaocai.vn/ma-van-khang-nhung-mua-chu-nguoc-nui-post403586.html