Dong Ho obrazy - Staré, rustikální, ale čisté

Život se zlepšuje a zlepšuje, taškové domy a poté výškové budovy dávno nahradily domy s doškovými střechami a hliněnými zdmi. Jednoduché obrazy Dong Ho z minulosti se zdají být ztraceny v prostoru moderních barev a hojného vybavení. Vzpomínky několika nostalgických lidí stále přetrvávají v obraze doby, kdy byly „domy s doškovými střechami a hliněnými zdmi“ – žily se z ruky do úst, ale byly plné smíchu. A v tom hlubokém koutě se stále třpytí a je krásný malý, rustikální obraz visící na zdi z oné doby.

Třpytící se v paměti

Chlapci a dívky s drdoly v 80. letech minulého století si jistě ještě pamatují ten pocit: celý rok byl hlad, ale na Tet bylo vždycky plno čistých vietnamských „jídel“: tučné maso, nakládaná cibule, banh chung, petardy… Období dotací sice zanechalo mnoho strádání, ale proč bylo tak radostné? A i když byla rodina chudá, vedle tenkých, zvadlých květů broskví si lidé nezapomněli koupit vtipné obrázky z rustikálního papíru k zavěšení.

Společenský dům Dong Ho.

Obrazy jsou spojeny s dítětem jedoucím na kuřeti, dítětem hrajícím na flétnu při pasení buvolů, matkou a stádem prasat, matkou a stádem kuřat, myší svatbou, zápasením… I když děti nerozumí ničemu o umění a kultuře, vtipné obrázky a rustikální barvy stačí k tomu, aby je zaujaly. Až trochu vyrostou a získají vzdělání, pochopí, že se jedná o slavné vietnamské lidové malby. Malby jsou jednoduché, ale obsahují estetiku, talent a kreativitu našich předků.

Farmáři ve svém volném čase, svýma šikovnýma rukama a bujnou fantazií, vyjadřovali přání vesničanů a okolí. Krása se rodí ze života. Stejně konkrétní, štědré a přirozené jako každodenní jídlo a pití, jsou těžce pracující lidé, prostá zvířata, šťastné i smutné scény ze života na venkově známými náměty obrazů Dong Ho. A tak se z generace na generaci řemeslo tvorby a malování stalo tradicí vesnice.

Materiály a barvy, destilované z divoké přírody, vytvářejí nádherné obrazy s rustikálností, jedinečností a čistou vietnamštinou. Papír Do na obrazy se vyrábí z kůry stromu Do, pevného a savého, rozprostřeného na vrstvě malých perliček - drcených z mušlí, které vytvářejí houbovité, třpytivé vodorovné čáry na pozadí obrazu. Květy sofory japonské, kurkuma, semínka gardénie vytvářejí teplou žlutou barvu. Jemně nasekané dřevo vang nebo květy ibišku vytvářejí rumělkově červenou barvu. A listy indiga namočené ve vápně a měděné rzi vytvoří zelené, fialové barvy...

Nejpozoruhodnější je, že černá barva se vyrábí ze starých bambusových listů spálených na dřevěné uhlí nebo ze lepkavého rýžového popela, který se dlouho namočí a pečlivě filtruje, čímž vzniká velmi tmavá a hladká barva připomínající eben. Při tvorbě obrazů existuje mnoho dalších ručních kroků, které ukazují kreativitu a vynalézavost lidových umělců. A stejně jako úsměv vesnické dívky na zelených polích jsou obrazy Dong Ho jednoduché, okouzlující, dojemné a pro diváka nezapomenutelné.

Starý, ale čistý

S průmyslovým životem a rozvojem tržní ekonomiky postupně klesá počet lidí, kteří milují obrazy Dong-hoa, včetně generace 7x-8x. Pak se jednoho dne probudí vzpomínky, jak uvádí básně básníka Hoang Cama „Dong-ho obrazy kuřat a prasat, svěží a jasné linie / Národní barvy jasně září na vyřezávaném papíře“, vracející se k rustikálnímu, starému, ale čistému.

V malířské vesnici Dong Ho v Kinh Bac ( Bac Ninh ) dnes nežije mnoho rodin, které by se zabývaly malováním, jen několik rodin se věnuje tomuto starému řemeslu, většina z nich se uživila výrobou papíru a votivních darů. Společný obytný prostor, společný dům Dong Ho, si však stále zachoval svou starobylou krásu. Vedle společného domu se nachází také prostorné a moderní centrum pro zachování lidových maleb Dong Ho.

Ve starobylém domě rodiny umělkyně Nguyen Thi Oanh, když posloucháte její pečlivé vysvětlování jednotlivých fází tvorby obrazu, můžete vidět zdánlivě jednoduchou povahu malířského řemesla. K vytvoření obrazů Dong Ho jsou potřeba dřevěné bloky. Díky talentovaným rukám a estetickým smyslům, světonázoru dlouholeté umělkyně, byly dřevěné bloky malovány a vyřezávány a nesou duši a přání vesnice a okolí.

Obrazy Dong Ho, rozmanité svými náměty, jsou velmi každodenní a živé, spojené s tisíciletým životem Vietnamců: obrazy zvířat spojených s poli, buvoli, prasata, ryby, myši, slepice...; každodenní aktivity jako zápasení, houpání, žárlivost, návrat domů k uctění předků...

Řemeslník Nguyen Thi Oanh seznamuje turisty s procesem výroby obrazů.

Artisan Oanh pečlivě vede zákazníky: Každý dřevěný blok bude zodpovědný za barevný blok v každém obraze. Dřevěných bloků je tolik, kolik je barev v obraze. Dřevěné bloky se vyrábějí ze speciálních druhů dřeva, jako je dřevo Thi, dřevo Fat nebo dřevo Thuc Muc. Tyto druhy dřeva mají jemnou a měkkou kresbu, nedeformují se, jsou pružné, odolné a dobře absorbují barvy... po vytištění bude obraz bohatý na barvy a ostrý.

Vytvoření modelu je prvním a nejdůležitějším krokem. Tento krok nejsou jen zkušení řemeslníci s talentovanýma rukama a estetickým cítěním. V domě řemeslníka Oanha se stále nacházejí stovky starobylých dřevěných řezbářských prací předávaných z předchozích generací. A rodina je vždy považuje za dědictví, uchované pro budoucí generace.

Dnes slouží malířská vesnice hlavně turistům. Turisté sem přijíždějí na návštěvu, aby se seznámili s kulturními rysy procesu výroby malířských obrazů a nakoupili si obrazy jako suvenýry. To částečně podpořilo a živilo vášeň pro toto povolání několika řemeslníků.

Věčný s národem

Ačkoli jsou obrazy Dong Ho povědomé, jsou často nejednoznačné a v divákovi vyvolávají odlišné pocity a emoce. Právě to je faktor, který vytvořil trvalou vitalitu obrazů v srdcích veřejnosti a v tvůrčím myšlení mnoha generací vietnamských umělců.

Malíř Nguyen Gia Bay, vedoucí Asociace výtvarných umění provincie Thai Nguyen, který se zabýval výzkumem lidových maleb a obrazů Dong Ho, potvrdil: „Lidové malby a obrazy Dong Ho, ačkoli jsou jednoduché formy, s plochými tvary, symetrickými kompozicemi, zdrženlivými liniemi a expresivními originálními barevnými paletami, jsou bohaté na estetické a umělecké hodnoty. Ve světě umění je mnoho lidí ovlivněno obrazy Dong Ho. Pro současné umění nejsou lidové malby jen kulturními dokumenty, ale staly se velkým zdrojem inspirace pro kreativitu, místem, kde umělci hledají kořeny národní estetiky a zároveň transformují tradiční hodnoty do moderního vizuálního jazyka.“ Malíři jako Nguyen Tu Nghiem se stylizovanými lakovými malbami lidových obrazů, Le Chi Dung s kompozicemi bohatými na národní symboliku a rytmus nebo Tran Khanh Chuong se svým přístupem k folklóru prostřednictvím liberálních a dekorativních malířských stylů... jsou typickými tvářemi ve využívání vizuálních hodnot lidových maleb k obnově osobního uměleckého jazyka.

O jedinečnosti obrazů umělec Le Trong Lan, bývalý předseda umělecké rady Vietnamské asociace výtvarných umění, řekl: „Řemeslo tvorby vietnamských lidových maleb, obrazů Dong Ho, je kolektivní záležitostí, od každé rodiny až po malířský cech podle starodávných tradic. Mysl, duše, oči a ruce malířů, kteří obrazy tisknou, jsou odtud stejné jako ruce, mysl a duše řemeslníků, kteří vytvářejí krásné sochy vietnamských společných domů a pagod, liší se pouze způsobem vyjádření.“

Výstavní prostor pro artefakty v Centru pro ochranu lidové malby Dong Ho, kde si návštěvníci mohou vyzkoušet a dozvědět se o procesu tvorby malby.

Řemeslníci, kteří vytvářejí obrazy Dong Ho, jsou světovými unikáty. Místo řezbářských nožů používají dláta k vyřezávání desek pro tisk obrazů. Nejsou to jen malíři, ale i talentovaní sochaři. Krása obrazů Dong Ho spočívá především v obrazech a barvách. Obrazy na obrazech jsou velmi každodenní - chlapec se hejnem kuřat, stádo prasat, buvoli, krávy, myší svatba, učitel ropuchy, sběr kokosových ořechů, hádka kvůli žárlivosti... jsou vybrány, kresleny stylizovaným způsobem, velmi jednoduše, známé, typické s trochou humoru a rad...

Barevný vkus umělců z Dong Ho je nejtypičtějším příkladem filozofie, sentimentu a náboženské víry vietnamského lidu v barvu. Farmáři jsou připoutáni k přírodě, k klidným barvám země, ale během svátků a Nového roku mají tendenci upřednostňovat jasné a veselé barvy - na ovocných tácích, paralelních větách, vlajkách, deštnících, oblečení...

A nejen krásné, když držíte v ruce nově vytištěný obrázek, okamžitě ucítíte vůni polí a trávy v tropické zemědělské oblasti. Vůně lepkavé rýže smíchaná se silnou chutí mušlí, dó, štiplavá chuť indiga, sladkost slámy... to jsou produkty nebe a země. A možná je to také dar od přírody talentovaným umělcům, aby měli možnost vytvářet malé, křehké obrazy, které v sobě nesou mnoho zázraků - teplo a rozlehlost národní duše.

Zdroj: https://baothainguyen.vn/van-nghe-thai-nguyen/202508/tranh-dong-ho-cu-moc-ma-tinh-khoi-b7d3d38/