Lesem zavolat studenty zpět do třídy

DOPRAVA STUDENTŮ BLATEM DO VYUČOVÁNÍ

Začátkem listopadu ještě vyschla horská oblast Da Nangu po historických povodních. Silnice vedoucí do obcí Tra Linh a Tra Tan je bahnitá, na některých místech sesuvy půdy a jinde stále prudce teče potok.

Băng rừng gọi học trò về lại lớp - Ảnh 1. — Pan Nguyen Tran Vy, ředitel základní internátní školy Ngoc Linh pro etnické menšiny, přešel přes sesuvy půdy, aby se vydal do vesnic a osad a povzbudil studenty k návratu do školy.

Uprostřed zkázy mělo mnoho učitelů na sobě tenké pláštěnky, boty měli promočené vodou, ruce od bláta, ohnutá záda, nesli knihy a sešity a přenášeli své studenty přes blátivou cestu. Chodili volat své studenty zpět do třídy, aby po nedávné násilné přírodní katastrofě nezůstaly do bahna pohřbené dopisy.

Historické povodně na konci října zcela izolovaly mnoho škol v horách města Da Nang. V internátní základní škole Ngoc Linh (obec Tra Linh) způsobily sesuvy půdy zřícení školního areálu ve vesnici 1 Tak Ngo. 34 studentů se muselo dočasně přestěhovat do hlavní školy. Cesta do vesnice byla zničena, mnoho úseků bylo po kolena v bahně.

Během dvou po sobě jdoucích dnů o víkendu (8. a 9. listopadu) si pan Nguyen Tran Vy, ředitel základní internátní školy Ngoc Linh, oblékl pláštěnku a brodil se blátivými cestami, aby navštívil každý dům svého žáka. Více než týden po silném dešti stále uvízlo téměř 20 žáků školy v odlehlých vesnicích, zcela odříznutých sesuvy půdy. „Nemůžeme se dočkat, až bude silnice vyčištěna, abychom mohli žáky vyzvednout. Na některých místech museli učitelé jet do vesnice, aby žáky odvezli z oblasti sesuvu půdy, aby se mohli včas vrátit do školy a zajistit výuku a učení. Jakmile se dozvíme, že se žák ještě nevrátil do školy, učitelé se znovu vydají na cestu. V dny, kdy žáci nebudou účastnit výuky, budeme organizovat náhradní hodiny, abychom zajistili jejich znalosti,“ sdělil pan Vy.

Băng rừng gọi học trò về lại lớp - Ảnh 2. — Pan Vy promluvil se studenty, aby je přivedl zpět do třídy.

Podle pana Vyho má škola Ngoc Linh 300 studentů, z nichž většina jsou děti etnické menšiny Xe Dang. Někteří studenti zameškali 3–4 dny ve škole, protože neměli sandály. Někteří studenti bydleli příliš daleko a museli přecházet půlmetrové bláto. Učitelé museli rodiče povzbuzovat a pomáhat jim uklízet cestu, aby mohli své děti odvézt do školy. Cesta kluzká a děti opakovaně padaly, ale nikoho nenapadlo to vzdát. „Někdy se cítím před přírodou malý, ale když vidím oči svých studentů a vidím, že stále chtějí chodit do školy, cítím, že dostávám více síly. Možná proto jsme po celá desetiletí zůstali s lesem a s písmeny,“ řekl pan Vy při chůzi.

Nejen učitelé v obci Tra Linh, ale i učitelé v dalších horských školách, jako je například internátní střední škola etnických skupin Ly Tu Trong (obec Tra Tan), procházejí těžkými dny. Po povodni je škola ležící na úbočí hory stále pokrytá červeným bahnem. V internátě stále přetrvává zatuchlý zápach, ale je slyšet štěbetání studentů.

Băng rừng gọi học trò về lại lớp - Ảnh 3. — Po historických povodních se školy v horách rozsvítily, aby přivítaly studenty

Ředitel školy, pan Duong Quoc Viet, dojatě vyprávěl, jak povodeň smetla domy, knihy a oblečení studentů. Cesta do vesnice Song Y byla silně erodovaná a asi 20 studentů stále nemohlo chodit do školy. „V posledních několika dnech jsme se museli rozdělit do skupin a společně s členy mládežnické unie přecházet lesy a přes potoky. Někdy jsme museli každého studenta nést na zádech kluzkými úseky,“ řekl pan Viet.

Malá škola má 260 žáků, z nichž 161 je internátních studentů. Každé odpoledne po vyučování se učitelé místo odpočinku rozdělí, aby zavolali své žáky. Výlety lesem trvají hodiny. Nosí koláče, mléko a někdy i nové oblečení darované kolegy z nížin, aby povzbudili žáky k návratu do školy. „Chápeme, že pokud si žáci dají dlouhou přestávku, bude pro ně velmi těžké se vrátit do třídy. Lidé na vysočině mají mnoho starostí s jídlem a oblečením, takže udržet krok se studiem vyžaduje každý den vytrvalost. I když je to těžké, všichni jsou šťastní, protože vidí, že jejich žáci stále rádi studují a stále chtějí chodit do školy,“ svěřil se pan Viet.

" Hlavně, že budeš chodit do třídy, to je v pořádku."

Když padla noc, v internátní základní škole Tran Cao Van (obec Tra Tan) svítilo z učeben slabé žluté světlo. Uvnitř učitelé stále uklízeli, opravovali stoly a židle a sušili knihy. Povodeň odřízla mnoho škol od docházky a téměř 60 studentů stále nemohlo chodit do školy. Škola má 370 studentů, z nichž více než polovina je internátních studentů. Během deštivých dnů a dnů způsobených povodněmi muselo mnoho studentů zůstat v domech místních lidí, protože cesta do školy byla uzavřena. Učitelé se střídali v cestě do vesnice, nejen aby povzbudili studenty k chodení do školy, ale také aby pomohli rodičům překonat následky sesuvů půdy a uklidit jejich domy.

Ředitelka školy, paní Pham Thi Le Thuy, uvedla, že s některými studenty se nebylo možné spojit celý týden kvůli výpadkům proudu a ztrátě signálu. „Jen doufáme, že přestane pršet, abychom mohli jet do vesnice a odvézt studenty ze školy, aniž bychom na žádného studenta nechali na pokoji. Na povodně jsme zvyklí, ale nikdy jsme nezažili tak závažnou přírodní katastrofu. Někteří učitelé uklouzli a upadli do bláta, promokli, ale když vstali, usmáli se a řekli: ‚Pokud studenti chodí do třídy, je to v pořádku,‘“ řekla dojatá paní Thuy.

Băng rừng gọi học trò về lại lớp - Ảnh 4. — Vedení studentů přes rychle tekoucí proud zpět do třídy

Pan Nguyen Hong Lai, tajemník stranického výboru komuny Tra Tan, uvedl, že nedávné historické povodně odřízly mnoho silnic a izolovaly desítky domácností. Nejvíce ho však dojala duch učitelského sboru. „Učitelé se drželi vesnice a školy, nebáli se nebezpečí a šli na místo mobilizovat studenty. Byly tam učitelky, které chodily 20–30 kilometrů a přenášely studenty přes potoky. Byli tam učitelé, kteří spali v domech lidí uprostřed lesa, aby stihli ráno včas odvézt studenty do školy. Právě tento duch nám dal věřit, že písmena nikdy nebudou pohřbena, ale budou jasně zářit v horách, bez ohledu na to, jak drsná je příroda. Příroda může porazit hory a lesy, ale nemůže porazit vůli učitelů z hor,“ potvrdil pan Lai.

Jak slunce postupně vycházelo, zvuk školního bubnu se rozléhal rozlehlým lesem Tra Linh. Na dvoře si studenti povídali a chlubili se svými novými knihami a novými sandály darovanými učiteli. Hrozná přírodní katastrofa pominula, ale srdce lidí stále hřála láska mezi učiteli a studenty, neústupná vůle lidí zde, takže světlo poznání mohlo v rozlehlém lese stále jasně hořet.

Zdroj: https://thanhnien.vn/bang-rung-goi-hoc-tro-ve-lai-lop-185251112171455201.htm