Druhá strana řeky Duong - kde se prolíná aluvium a kultura

Na druhé straně řeky Duong se nachází krajina slavných památek, jako je pagoda Dau, pagoda But Thap, hora Thien Thai, chrám prvořadého učence Le Van Thinha... Pagoda Dau (v současnosti v okrese Tri Qua) je buddhistickým centrem celé země s architekturou „pagody se sto místnostmi, devítipatrové věže, mostu o devíti polích“. Z centra Dau - Luy Lau se buddhismus rozšířil do všech regionů země. Pagoda Dau je jedním z důležitých míst festivalu Dau s průvodem Čtyř Dharma Buddhů. V hlavní den festivalu proto vesnice obce Dau organizují průvod soch Čtyř Dharma Buddhů z vesnických pagod do „komunity“ u pagody Dau. Festival živě ztvárňuje zemědělský náboženský život a odráží touhu obyvatel severní delty po příznivém počasí a bohaté úrodě.

Rozlehlá zelená pole v aluviální zemi podél řeky Duong.

Na druhé straně řeky Duong se nachází také mauzoleum a chrám Kinh Duong Vuonga (okres Thuan Thanh), které uchovávají pozůstatky Kinh Duong Vuonga - předka vietnamského lidu, dědečka krále Hunga. Každý rok, na začátku jara, se sem sjíždějí Vietnamci z celé země, aby si připomněli zásluhy jeho předka.

Na druhé straně řeky Duong se nachází mnoho slavných řemeslných vesnic, které skutečně odrážejí pracovitost a optimismus starověkých zemědělců, jako například: lidové malby Dong Ho, bronzové zboží Dai Bai, bambus Xuan Lai... Mezi nimi se řemeslo tvorby obrazů Dong Ho dostalo do poezie: „Hej, dívko se zeleným pásem / Pokud se chceš se mnou vrátit do vesnice Mai, tak se vrať / Vesnice Mai má své vlastní zvyky a tradice / Je tu řeka, ve které se lze koupat, a řemeslo tvorby obrazů.“ Ačkoli řemeslo výroby obrazů Dong Ho se již nevyrábí masově jako v jeho vrcholné éře před několika stemi lety, místní lidé si ho vážili a uchovávali a v současné době je navrženo na zařazení do seznamu kulturního dědictví UNESCO, které potřebuje naléhavou ochranu.

Na druhé straně řeky Duong, tlačíce se rameno vedle ramene na festival v regionu Dau, ponořujíc se do rušné atmosféry, jasněji cítíme hodnotu nezávislosti a svobody, jak si kdysi přál básník Hoang Cam: „Jdete na festival země / Šťastně se smějete, světlo jara je v srdcích všech.“

Během let nelítostného odboje proti Francouzům napsal básník Hoang Cam báseň „Na druhé straně řeky Duong“ jako epickou básně o kráse přírody, zdejších lidech a víře v den úplného vítězství. Krajina na druhé straně řeky Duong se jevila s pohádkovou krásou: „Naše vlast má voňavou lepkavou rýži / Dong Ho obrazy kuřat a prasat s čerstvými liniemi / Národní barva jasně září na papíře.“ Nicméně, mírumilovná a prosperující krása této krajiny byla rozervána pošlapáním nepřítele: „Matka a stádo prasat, jin a jang, jsou rozděleny do dvou směrů / Svatba myší kdysi hemžila a hemžila / Kam se teď poděly?“ Před tragickou scénou své vlasti básník smutně zvolal: „Stojím na této straně řeky, proč cítím takovou lítost / Proč cítím tak zlomené srdce, jako by mi upadla ruka.“ To je také srdce lidí zde. Je to bolestivé, ale nejsou zbabělí, nejsou ubozí. Lidé jižně od řeky Duong proměnili zármutek v činy a statečně se postavili nepříteli: „Řeka Duong se valila dál / Nechávala ji unášet se k moři / Kolik nepřátelských pevností bylo zničeno…“.

Během odbojové války proti Francouzům obyvatelé jižně od řeky Duong vybudovali mnoho odbojových vesnic, založili partyzánské týmy s hlavními silami k boji proti nepříteli, obraně vesnic, obraně země a dosažení mnoha činů. Za tyto činy bylo mnoha obcím uděleno státem titul Hrdina lidových ozbrojených sil, například: An Thinh, Phu Hoa, Quang Phu, Lam Thao, Nhan Thang, Xuan Lai, Cao Duc, Nguyet Duc, Song Lieu, Tram Lo, Tri Qua...

Poté, co vyhnali všechny nepřátele, vlast získala nezávislost a svobodu, a obyvatelé Nam Duongu okamžitě začali svou vlast obnovovat. Nam Duong byl dříve méně rozvinutým regionem než Bac Duong kvůli překážkám v obchodu. Díky efektivní investiční a rozvojové politice provincie však tato země den ode dne vzkvétá a je na cestě k rozmachu.

Díky příznivému terénu, poblíž hlavního města Hanoje , přístavu Hai Phong a Quang Ninh, byla státem vybrána oblast jižně od řeky Duong pro výstavbu letiště. Vláda nedávno, 16. srpna 2025, vydala usnesení o zvláštních mechanismech a politikách pro investice do výstavby mezinárodního letiště Gia Binh se zjednodušenými investičními a stavebními postupy. Cílem je, aby do roku 2030 mělo letiště dvě ranveje s kapacitou 30 milionů cestujících a 1,6 milionu tun nákladu ročně; do roku 2050 by zde měly být 4 ranveje s kapacitou 50 milionů cestujících a 2,5 milionu tun nákladu.

Spolu s ekonomickým rozvojem se zachovávají a propagují i jedinečné kulturní rysy této země. Nyní na druhé straně řeky Duong můžeme snadno vidět unikátní lidové malby Dong Ho plné národních barev. Centrum pro ochranu lidové malby Dong Ho (okres Thuan Thanh) nás vítá s otevřenou náručí a je ochotno představit jedinečné rysy kulturního dědictví našich předků přátelům z celého světa.

Na druhé straně řeky Duong i dnes na polích stále voní lepkavá rýže. Kukuřice a brambory se na březích stále zelenají. Jediný rozdíl je v tom, že dnešní farmáři investovali do velkovýroby, high-tech zemědělské produkce s mnoha vysoce hodnotnými plodinami, jako je česnek, okurka, meloun, mrkev atd. Řeka Duong stále pilně nese chladnou vodu a ukládá naplaveniny pro bujné břehy.

Když sem přijdeme, na festivalu Dau se strkáme rameno vedle ramene a ponoříme se do rušné atmosféry, jasněji pocítíme hodnotu nezávislosti a svobody, jak si kdysi přál básník Hoang Cam: „Jdu na národní festival / Šťastně se směji, světlo jara přináší radost všem srdcím.“

Thanh Huong

Zdroj: https://baobacninhtv.vn/ben-kia-song-duong-noi-phu-sa-va-van-hoa-giao-hoa-postid425768.bbg