Poslanci Národního shromáždění provincie Thanh Hòa se zúčastnili diskuse o návrhu zákona o úvěrových institucích (ve znění pozdějších předpisů)

Odpoledne 10. června, v pokračování 5. zasedání, se pod vedením předsedy Národního shromáždění Vuong Dinh Hue konala plenární diskuse v sále Národního shromáždění o návrhu zákona o úvěrových institucích (ve znění pozdějších předpisů). Schůzi předsedal místopředseda Národního shromáždění Nguyen Duc Hai.

Poslankyně Národního shromáždění Mai Van Hai, členka provinčního výboru strany a zástupkyně vedoucí delegace Národního shromáždění provincie Thanh Hoa, se účastnila diskuse o návrhu zákona o úvěrových institucích (ve znění pozdějších předpisů), a vyjádřila velký souhlas s vládním podáním a ověřovací zprávou Hospodářského výboru Národního shromáždění a souhlasila s nutností novelizovat zákon o úvěrových institucích.

V komentáři k politickým bankám navrhla delegátka Mai Van Hai konkrétnější pravidla pro organizaci operací a finančních mechanismů; dokonce i nakládání s nedobytnými pohledávkami politických bank se liší od nakládání s nedobytnými pohledávkami jiných úvěrových institucí.

Pokud jde o správní radu Lidového úvěrového fondu, existuje nařízení, že předseda správní rady Lidového úvěrového fondu nemůže zastávat funkci déle než dvě po sobě jdoucí funkční období. Delegátka Mai Van Hai navrhla, aby se zvážilo nestanovení, že předseda správní rady Lidového úvěrového fondu nemůže zastávat funkci déle než dvě funkční období. Podle delegátky Mai Van Hai je Lidový úvěrový fond ekonomickou organizací, a pokud mu Kongres členů projeví důvěru, může být znovuzvolen na mnoho funkčních období. Zaměstnanci pracující pro Lidový úvěrový fond musí mít navíc vlastnosti, prestiž, kvalifikaci a schopnosti; pokud nařízení netrvá déle než dvě funkční období, bude to také představovat obtížný problém v personální práci Lidového úvěrového fondu.

Pokud jde o článek 171 o fungování Fondu lidového úvěru v návrhu zákona, je vláda pověřena regulací rozsahu fungování; delegátka Mai Van Hai navrhla, aby rozsah fungování Fondu lidového úvěru byl jasně definován (fond funguje především na podporu svých členů), aby se zabránilo příliš širokému rozsahu fungování, který by mohl vést k vysokým rizikům. Proto se doporučuje, aby zákon stanovil, že rozsah fungování Fondu lidového úvěru se uplatňuje především v rámci obce nebo města; a v případě fungování mimo obec nebo město musí existovat velmi přísné podmínky pro zajištění fungování Fondu.

V článku 184 o postupech pro zabavení zajištěného majetku navrhla delegátka Mai Van Hai stanovit, že úvěrové instituce v pobočkách zahraničních bank a organizace, které nakupují, prodávají a spravují nedobytné pohledávky, mohou s podporou místních úřadů zabavovat zajištěný majetek nedobytných pohledávek, aniž by bylo nutné se dohodnout ve smlouvě.

Článek 154, odstavec 5, stanoví odpovědnosti místních úřadů a policie. Kromě zajištění bezpečnosti a pořádku mají povinnost podporovat organizace při nákupu a prodeji, nakládat s nedobytnými pohledávkami a zabavovat zajištěný majetek. Důležitou novinkou je, že pokud nedojde k žádné spolupráci, bude sepsán záznam, který bude dokumentem, jenž nahradí záznam o předání majetku v dokumentaci k udělení osvědčení o užívání pozemku. Toto ustanovení však není striktně zajištěno, protože v zákoně o pozemkech z roku 2013 a v novelizovaném zákoně o pozemkech neexistuje žádné ustanovení, které by záznam o zabavení majetku považovalo za jeden z typů dokumentů, které je třeba zvážit pro udělení osvědčení o užívání pozemku.

Delegátka Mai Van Hai proto navrhla, aby v případě nespolupráce existovaly předpisy, které by pověřily příslušné orgány rozhodnutím o vynucení zabavení a předání aktiv z kolaterálu úvěrovým institucím, pobočkám zahraničních bank a organizacím, které nakupují, prodávají a spravují nedobytné pohledávky.

Poslanci Národního shromáždění provincie Thanh Hòa se zúčastnili diskuse o návrhu zákona o úvěrových institucích (ve znění pozdějších předpisů)

V komentáři k tomuto návrhu zákona delegátka Národního shromáždění Cam Thi Man, členka delegace Národního shromáždění provincie Thanh Hòa na plný úvazek, uvedla, že novela zákona o úvěrových institucích má velký význam pro překonání nedostatků a omezení, zajištění jednoty a synchronizace právního systému, usnadnění bezpečného a efektivního fungování úvěrových institucí a posílení role státní správy v měnovém a bankovním sektoru. Proto s nutností novely zákona o úvěrových institucích tentokrát plně souhlasí a navrhuje ji schválit na dvou zasedáních.

Delegát Cam Thi Man uvedl, že pokud jde o ustanovení v článku 10 bodu 5 o otázkách týkajících se dočasného pozastavení transakcí úvěrovými institucemi, návrh zákona dosud nestanoví konkrétní předpisy pro související otázky. V souladu s tím: Pro přímé transakce návrh stanoví, že „pokud jsou transakce pozastaveny během úředních hodin pro transakce, musí úvěrové instituce a pobočky zahraničních bank zveřejnit v místě transakce alespoň 24 hodin před pozastavením transakcí“. Ačkoli existují předpisy pro zveřejnění, není jasné a není specifické, co se zveřejní, jako je rozsah, limity typů pozastavených transakcí, doba pozastavení a jak je doba zveřejnění implementována...?

Pokud jde o pozastavení elektronických transakcí, návrh stanoví, že „...úvěrové instituce a pobočky zahraničních bank musí incident veřejně zveřejnit a oznámit plán nebo výsledky nápravy do 6 hodin od vzniku chyby v pozastavení transakce.“ Toto ustanovení jasně a plně neuvádí, zda se pod pozastavením transakce rozumí zveřejnění pozastavení transakce, nebo zveřejnění incidentu, plánu nebo výsledků nápravy incidentu vedoucího k pozastavení transakcí. Pozastavení transakcí ve skutečnosti nemusí nutně vyplývat z incidentu nebo chyby v pozastavení transakce, ale může být způsobeno různými příčinami a důvody, které také vedou k tomu, že úvěrová instituce musí transakce pozastavit. Dále nebyla upravena otázka, jak se provádí informování, oznámení a veřejné zveřejnění pozastavení transakcí, obsah, čas a konkrétní prostředky v elektronickém prostředí.

Zveřejňování, oznamování a zveřejňování informací o pozastavení transakcí u přímých i elektronických transakcí musí tedy plně regulovat výše uvedené otázky, aby byla zajištěna proveditelnost a účinnost; a zajistit kompatibilitu a soulad s ustanoveními návrhu zákona o elektronických transakcích (ve znění pozdějších předpisů), který je na tomto zasedání rovněž projednáván ke schválení.

Článek 10, odstavec 5 návrhu rovněž stanoví: V případě pozastavení transakcí na 5 pracovních dnů nebo déle se úvěrové instituce a pobočky zahraničních bank řídí ustanoveními bodu e, odstavce 1, článku 29 tohoto zákona.

Tento obsah odkazuje na bod e, odstavec 1, článek 29 tohoto zákona. Bod e však stanoví, že v případě, že úvěrová instituce dočasně pozastaví svou obchodní činnost na 5 a více dnů, musí před pozastavením své činnosti získat písemný souhlas Státní banky, s výjimkou případů dočasného pozastavení činnosti z důvodu událostí vyšší moci. Obsah bodu e, jakož i další body a ustanovení v článku 29 návrhu zákona, neobsahují ustanovení o zveřejňování, oznamování a veřejném informování o pozastavení transakcí v tomto případě, včetně dočasného pozastavení činnosti z důvodu událostí vyšší moci.

Neuvedení jasné potřeby zveřejnění informací a veřejného oznámení pozastavení transakcí v tomto případě, a to i v případě, že je pozastavení způsobeno událostí vyšší moci, tedy nezajišťuje ducha ustanovení článku 10 o „Ochraně práv zákazníků“. Oznámení a veřejné oznámení informací o pozastavení obchodní činnosti úvěrové instituce je ve skutečnosti jedním z právních základů pro vyloučení právní odpovědnosti zákazníků vůči třetím stranám v souvislosti s pozastavením transakcí. Proto je nutné doplnit ustanovení o oznámení a veřejném oznámení informací o pozastavení činnosti ve výše uvedeném případě.

Návrh zákona v článcích 10, 29 a 140 používá fráze „zastavení obchodování“ a „dočasné pozastavení provozu“ k označení stejného obsahu, což je nekonzistentní nebo může vést k různým interpretacím během procesu implementace po nabytí účinnosti zákona. Proto se doporučuje jeho odpovídající revize.

Ustanovení článku 131 jsou v kapitole 6 navržena a konstruována jako jedno z omezení k zajištění bezpečnosti provozu úvěrových institucí. V konkrétní studii delegát Cam Thi Man uvedl, že je nutné zvážit přiměřenost a nezbytnost tohoto ustanovení. Konkrétně článek 131 stanoví, že úvěrové instituce nesmí podnikat v oblasti nemovitostí, s výjimkou případů uvedených v článku 1, článku 2 a článku 3. Nepovolení podnikat v oblasti nemovitostí tedy logicky znamená také zákaz podnikání v oblasti nemovitostí pro úvěrové instituce a existují určité případy vyloučení, které tento zákaz neporušují.

Vzhledem k obsahu ustanovení v článku 131 odstavce 1 a srovnání s platným zákonem o podnikání v oblasti nemovitostí, jakož i s návrhem zákona o podnikání v oblasti nemovitostí, jehož novela se na tomto zasedání projednává, ustanovení v článku 131 odstavce 1 nepředstavují činnosti v oblasti nemovitostí, a proto je není nutné vylučovat, ani neporušují zákazy nebo omezení k zajištění bezpečnosti provozu úvěrových institucí.

Delegát Cam Thi Man rovněž navrhl, že je nutné přezkoumat celý obsah článku 131, aby byla zajištěna proveditelnost, konzistence a jednotnost zákona.

Quoc Hơng

Zdroj