Duch Tang Bat Ho v "Aspiration for Country"

Hra „Touha po zemi“ (scénář: Van Trong Hung; autor adaptace: Doan Thanh Tam, režie: Lidový umělec Hoai Hue) zobrazuje obraz Tang Bat Hoa (1858-1906) - vynikajícího syna vlasti Binh Dinha v protifrancouzském hnutí na konci 19. a začátku 20. století.

Vlastenecká píseň

Diváci byli při sledování hry uchváceni hned od úvodní scény, v níž Tang Bat Ho čte proklamaci Can Vuong uprostřed hor a lesů Kim Son a vyzývá vlastenecké povstalce k povstání proti Francouzům.

Všechny povstalecké síly pod jeho vedením se připravovaly na útok na palác Hoai Nhon – otevřely tak dveře „Aspiracím pro zemi“ a hrdinskému boji za nezávislost a národní obnovu.

Úvodní dějství hry „Aspirace for the Country“ uchvátilo publikum hned po otevření jeviště. **Foto: Ngoc Nhuan**

Hra znovu ztvárňuje namáhavou, ale zářivou cestu Tang Bat Hoa za jeho soběstačností – téměř 30 let trvající cestu z centrální oblasti na sever a poté do Thajska, Číny, Ruska a Japonska. Nese s sebou silnou víru v den, kdy se země stane nezávislou – a diváky uchvacuje a dojímá dramatickými vrstvami a přechody mezi scénami na jevišti.

Hra zobrazuje obraz vlasteneckého učence Tang Bat Hoa. **Foto: Ngoc Nhuan**

Podle režiséra Hoai Hueho chtěl ve filmu Khat Vong Non Song zprostředkovat nejen příběh vlastence, ale také touhu vietnamského lidu všech dob žít a přinášet něco dobrého.

Během zkoušky publikum mnohokrát ztichlo, když sledovalo tragickou cestu vlastence ze země Vo. Umělec Thai Phien, který ztvárnil roli Tang Bat Hoa, ztvárnil postavu prostřednictvím mnoha emocionálních rovin.

„V roli Tang Bat Hoa jsem se snažil vykreslit vnitřní já a zdůraznit ducha hrdiny, který nebyl jen bojovníkem s mečem, ale také revolucionářem s vizí přesahující svou dobu. Chtěl jsem ho vykreslit jako silného i hlubokého – muže, který miloval svou zemi s inteligencí a lidskostí,“ sdělil umělec Thai Phien.

Kromě pozitivních rolí vytvářejí dialogy a herecké výkony negativních postav: Nguyen Than (hraje ho umělec Thai Anh), Phan Thanh (hraje ho zasloužilý umělec Duc Khanh), Phan Tung (hraje ho zasloužilý umělec Duc Thanh)... také přitažlivost, zvyšují drama propletené do situací a na diváky působí dojmem.

Kreativní barvy

Lidový umělec Hoai Hue se podělil: „Umění hát bội je ze své podstaty vědecké a jeviště je konvenční, ale já používám oponu – tradiční techniku na jevišti hát bội, která je zároveň konvenční i realistická, a světelné a hudební techniky k „překlenutí“ přechodu mezi prostory jeviště, díky čemuž jsou hry emotivnější, poutavější a pro diváky přitažlivější.“

Kombinace tradičního operního jazyka a moderních tanců také vytváří pro hru jedinečný prvek. Scény se flexibilně mění, někdy jsou to hory a lesy Kim Son – kde se shromažďovali povstalci, někdy je to scéna v japonském královském paláci, někdy je to mlhavá řeka Huong – kde vlastenec Tang Bat Ho vydechl naposledy...

Záporné postavy jsou také ztvárněny umělci, aby dodaly hře dramatičnost a vytvořily dojem na diváky sledující hru. **Foto: Ngoc Nhuan**

Jak řekl umělec Kim Tien, osoba zodpovědná za choreografii hry Khat vong non song: „Nejenže jsem zachoval tradiční umění tance Hat Boi, ale také jsem choreograficky zpracoval mnoho japonských tanečních pohybů, abych vyjádřil hru, když Tang Bat Ho přijel do Japonska a inicioval tak hnutí Dong Du. Jsou tam scény, které nepotřebují slova, jen několik tanečních pohybů je jako expresivní jazyk vnitřních pocitů postavy na jevišti.“

Hudba také významně přispívá k úspěchu hry, mnoho vrstev hry dosahuje svého vyvrcholení díky jemné podpoře orchestru; písně zpívané v zákulisí hru ještě více vznešují.

Zasloužilý umělec Dao Trung Nghia, který se ujal role hudebního skladatele a dirigenta orchestru, řekl: „Věnoval jsem velké úsilí výzkumu hudby v písni Khat vong non song, mísil jsem hudební materiály z lidových písní Binh Dinh a kombinoval je s nově složenými melodiemi úzce souvisejícími s psychologií postav, včetně písní „hat vong“.“

Když Tang Bat Ho odcházel, zvuk válečných bubnů smíchaný s údery gongů rozproudil srdce lidí. Když byl v cizí zemi, melodie byla tichá s nádechem japonské hudby, aby publikum jasně vnímalo cestu Vietnamce překračující kulturní hranice...“.

Zdroj: https://baogialai.com.vn/chi-khi-tang-bat-ho-trong-khat-vong-non-song-post571670.html