„Zelený kanál“ - píseň nesmrtelného odporu od hudebníka Ngo Huynha

Plynulé zvuky klidného dechu kanálů, stromů kajeputu, lodí, měsíčního svitu a zpívajících hlasů písně „Zelený kanál“ napsal hudebník Ngo Huynh během svých dnů v jižní zóně odporu, když mu bylo pouhých 18 let. Později, když autor vzpomínal na zrod písně, řekl: „Psal jsem o zeleném kanálu, o synech a dcerách prosté, pracovité, poctivě žijící a prostoduché země Thap Muoi, kteří však dosáhli slavných činů, aby bránili vesnici, bránili zemi, bránili každé stéblo trávy milované jižní vlasti.“

Hudebník Ngo Huynh se narodil 31. prosince 1931 v Saigonu, jeho rodné město je Huynh Tan Chu.

Hudebník Ngo Huynh se v roce 1947 zapojil do revoluce a stal se propagandistou. Koncem roku 1950 vstoupil do armády a pracoval v praporu 307. V roce 1954, po Ženevských dohodách, se hudebník Ngo Huynh, stejně jako mnoho dalších Jižanů, shromáždil na severu a pracoval na hudbě ve Vietnamském filmovém studiu. Byl poslán studovat do Alma-Aty. Po absolvování studia se hudebník Ngo Huynh vrátil do Vietnamu a pracoval ve Vietnamském souboru písní a tanců a v Hudebním výzkumném ústavu. Po 30. dubnu 1975 pracoval v Hudební asociaci Ho Či Minova města až do své smrti v roce 1993. Hudebník Ngo Huynh je autorem řady populárních písní, jako například: „Zelený kanál“, „Návrat k Zelenému kanálu“, „Moje matka“, „Město a předměstí“...

V roce 2005, u příležitosti 60. výročí založení země, udělil Lidový výbor provincie Dong Thap posmrtně hudebníkovi Ngo Huynhovi a řadě hudebníků, básníků, fotografů a skladatelů zvláštní cenu pojmenovanou po vlastenci Le Quang Dieu.

Podle novináře Nguyen Thai Tunga: „Když posloucháme ‚Zelený kanál‘, je snadné cítit se blízko nám samotným, když posloucháme ‚Moje vesnice‘ od Van Caa, ‚Moje rodné město v centrální vysočině‘ od Nguyen Duc Toana. Je v tom něco plného lásky jako duše venkova, vřelá láska k venkovu v našich srdcích. Je v tom něco, co se dotýká hlubokých kořenů vietnamské duše. Možná proto byl a bude ‚Zelený kanál‘ od hudebníka Ngo Huynha zachován navždy.“

V pamětech „Návrat na staré bojiště“ spisovatele Phama Tuong Hanha, starého přítele Ngo Huynha z doby odboje proti Francouzům, napsal: „Vím, že píseň ‚Con kenh xanh xanh‘ se zrodila v době, kdy Ngo Huynha nikdo nenazýval hudebníkem a možná si ani on sám nedokázal pomyslet, že zasvětí celý svůj život hudbě. Píseň se zrodila s jeho srdcem pro zemi, s otevřenou duší pro svou vlast. Od té doby se mu na jeho kariérní dráze podařilo složit mnoho dalších písní, ale píseň ‚Con kenh xanh xanh‘ se vryla do srdcí lidí od Jihu po Sever a žije navždy v duších následujících generací dodnes.“

Ilustrační fotografie

Vu Duy Thao z vesnice Toan My, města Voi, Lang Giang, Bac Giang se v roce 2001 zúčastnil sekce „Komentáře milovníků hudby“ k písni „Green green canal“ a napsal: „S jemnou, vášnivou melodií v textu píseň otevírá poetickou, láskyplnou scénu řek a krásných polí za klidného odpoledne... Zářivá krása kanálu je ještě výraznější za jasných měsíčních nocí s chladným vánkem, když sedíme na větrem provoněné lodi a unášíme se po kanálu...“.

Pocity, které hudebník Ngo Huynh vložil do písně, jsou hlubokou láskou k přírodě: Je zde omamná vůně kuchyňského kouře, jemná vůně lotosu, snová vůně rozprostírajících se zlatých rýžových polí... Už jen to naplňuje naše srdce pocitem hojnosti a prosperity... A tady: Uprostřed té mírumilovné, poetické scény v nás náhle melancholický zpívající hlas vyvolává vzpomínky na minulé časy, posvátné vzpomínky na lidskou lásku, kamarádství...

S jemnou kreativitou a využitím jižanské lidové hudby vložil hudebník Ngo Huynh do písně „Green Canal“ celé své srdce. Píseň byla napsána s vášnivým srdcem a vášnivou krví o hrdinské revoluční historii našeho národa, o odolném Dong Thap Muoi, citadele vlasti.

Píseň skončila, ale v mé mysli stále přetrvávají ty přetrvávající, přetrvávající, melancholické ozvěny... Ve svém vlastním snu znovu vidím: Zelený kanál... měsíční svit... lotosové květy a hrdý a vášnivý text: „Ó zelený kanále! Období nelítostných bojů. Společně tvoříme krásnou milostnou píseň.“

V roce 2001 se v sekci „Milovníci hudby komentují hudbu“ zúčastnil i pan Hoang Ngoc Khuyen ze zóny 3 města Diem Dien, okres Thai Thuy, okres Thai Binh. Ve svém dopise komentujícím píseň „Zelený kanál“ napsal: „Letos mi je 60 let a nikdy jsem nevkročil na jih, ale již více než 40 let jsem blízko a spjat s bažinami a moři Jihu díky slavné písni „Zelený kanál“ od hudebníka Ngo Huynha. Píseň, ačkoli není dlouhá ani propracovaná, je skutečným obrazem, filmem zobrazujícím namáhavou, ale hrdinskou zónu vodních válek na Jihu. Navíc je to také hrdinský hudební epos zobrazující portrét nezdolného lidu Jihu, který se postavil do boje proti nepříteli, aby bránil svou vlast všemi možnými zbraněmi.“

Na jihu jsou kanály hlavními dopravními trasami, skrze ně lze spatřit vitalitu krajiny. V díle Ngo Huynha „Zelený kanál“ vidíme krásu válečné zóny, pohodovou a bezstarostnou atmosféru a optimistickou víru v posvátný odpor národa.

Podél kanálu odporu slyšíme ozvěny jásotu a rušné zvuky bušení do ostřice. Na vlastní oči vidíme siluety lodí plujících nocí, kymácející se řady stromů kajeputu... Všechny tyto scény vedou k jasnému bodu a očekávání lidí z Jihu: „Válečná zóna se rozzáří a zahřeje srdce našich krajanů“. Děkujeme, vojáku-hudebníku Ngo Huynhovi, za vytvoření nesmrtelného „Zeleného kanálu“. Není přehnané říci: Píseň odporu, kterou můžete poslouchat celý život, aniž byste se nudili!“

Zdroj: https://vov.vn/van-hoa/am-nhac/con-kenh-xanh-xanh-nhac-pham-khang-chien-bat-hu-cua-nhac-si-ngo-huynh-post1108389.vov