Nasbírejte trochu slunečního svitu: Hluboká láska k zemi a lidem

Ta noc byla krásná, měsíční. Na této straně kanálu byla rozmístěna osvobozenecká armáda. V osadě i v dálce bylo město stále plné nepřátelských stínů, ale bylo sklíčené a zmítané panikou. Jen málo lidí vědělo, že během oněch divokých dnů mladý velitel napsal báseň:

Měsíc svítí celou noc na bojišti

Poslouchejte mumlající sútru Nguyena Van Tiepa

Děla Tan Hiep a Tan An už neřvou.

Komando uprchlo ze silnice Cu Chi.

Dnes večer naše loď bezpečně doručí zásoby.

...Bojiště pod řekou i na břehu se mění.

Poslouchám tlukot vln, mé srdce tluče

( Měsíční noc na bojišti - Le Lien)

Po válce mladý velitel zůstal v armádě ještě chvíli, poté prošel dalšími štábními a vedoucími funkcemi, ale vždy si zachoval svou básnickou duši. Sbírá trochu slunečního svitu (Vydavatelství Asociace spisovatelů 2025) jeho čtvrtá sbírka básní - autora Le Lien, která právě vyšla.

Sbírka básní je rozdělena do dvou částí: Naklánění půlměsíce a Poselství lásky.

Neklidný slávou a hrdinstvím minulosti

Le Lien opustil svou vlast, aby v 18 letech bojoval, přešel Truong Son, aby bojoval na jihovýchodním bojišti, zůstal v míru pracovat a přijal Dong Nai jako své druhé rodné město. Chápe, respektuje a je hrdý na bohatou historii a kulturu země, ve které žije: „Stále je zde Tran Bien / Zvuk koňských kopyt, cinkání mečů / Lidé, kteří kdysi otevřeli zemi... / Ozvěna kamenné citery Binh Da / Zvonění zvonu starobylého chrámu Buu Phong / Rušné říční ulice, sbíhající se lodě a kánoe / Obrovský podzim odbojové války oněch let.“

Zde Le Lien věnoval nejkrásnější léta svého života: „Vždycky mi chybí dny válečné zóny D / Jaro ve válečné zóně, mládí vojáků“; „Soudruzi překročili řeku, holí a promrzlí / Zaútočili na letiště, zůstali a už se nikdy nevrátili“...

Le Lienovo pero je plné vzrušení a sublimace, když chválí historii plnou vítězství včerejška i dneška, chválí statečné bojové příklady a hrdinské oběti lidu a soudruhů: „Slyšíme vysoké hory dunit / Třesou se výkřiky: ‚Vraťte se, soudruzi!‘ / Z fronty Vi Xuyen z minulosti / Ha Giang je ztracen / Bílé mraky mučí srdce / Prosím, smekněte klobouky a skloněte hlavy / Tisíce nesmrtelných duší / Splyňte s třpytivými barvami vlajky Lung Cu“...

Jeho srdce je naplněno mládím, bojem, důvěrou a nadějí v úspěchy při budování a vytváření prosperující a civilizované vlasti v Bien Hoa - Dong Nai: „Měsíc Bien Hoa / už dlouho trucuje / protože palác Tri An / jasně září / čas se uklidňuje / most Ghenh má nový rytmus / An Hao na obou březích / polovina měsíce se naklání k záři... / Tvá zelená košile zpívá / integrační sezóna je rušná / město pulzuje / město září“...

Le Lienův básnický objektiv zachycuje a odráží světlo a krásu mnoha zemí, na které vkročil, od Tam Dao „Ranní mraky jsou svěží a jemné s jarním vánkem / Slunce hřeje v poledne, mlha zahaluje letní odpoledne“; Dien Bien, slavné vítězství minulosti, je nyní „Barva zlatého období je harmonická / rozlehlý Muong Thanh / Lidé jsou šťastní v období sklizně / Země je spokojená s vegetačním obdobím“... až po špičku mysu Ca Mau „Moře pilně roste / západ slunce je podmanivý a drží lidem nohy“ ... Zejména na vlast, kde se narodil, vyrůstal a dospěl, si vždy hluboce vzpomíná: „Hory se překrývají / mraky víří / zelená kukuřičná pole / zlatá pole, voda přetéká / oči duše vlasti / pronikající čas / putující lidským světem / Ninh Binh zářící s Hoa Lu“...

Soucitná láska

Setkáváme se s mnoha básněmi, které Le Lien napsal o lásce, přátelství a lidských starostech. Le Lien se jednou svěřil: „V tomto životě nejvíce miloval a dlužil své ctnostné ženě.“

Kolik lásky stačí – název básně se naprosto liší od citů, které chová ke své milované ženě. Je známo, že této nevinné vesnické dívce z minulosti, když se mladý důstojník vrátil z bojiště, aby ji našel prostřednictvím dohazování a seznámení s její rodinou, bylo pouhých dvacet let, o 6 let mladší než on. V básni věnované své ženě si však Le Lien jako úvod vypůjčil dva verše velkého básníka Ho Dzenha:

Jsem zároveň starší sestra i mladší bratr.

Matčino srdce, srdce manžela/manželky...

Možná, že zde, se skutečnými okolnostmi a pocity obou lidí, je nic nemůže vyjádřit lépe než dva výše uvedené verše. To je láska, úcta a v této lásce je také vděčnost a respekt za oběť, za ušlechtilé a příkladné zacházení manželky s jejím manželem a jeho rodinou:

"Sto let na výpočet čtvercového a kulatého života"

Děti pryč, manžel nepřítomný, osamělý a unavený

…Obchodní ctnost, upřímné srdce

Chudá došková střecha uchovává duši venkova

Dvě ramena nesou břemeno hor a potoků

Lítost a smutek, tvrdá práce dnem i nocí...

Moderní život ztratil mnoho vzácných tradičních morálních hodnot, ale lze věřit, že v této lásce, této rodině a mnoha dalších láskách, jiných rodinách jsou stále zachovány krásné hodnoty.

Mezi rozsáhlými myšlenkami, které tam jsou, by bylo jednostranné a neúplné, kdybychom nemluvili o starostech a úzkostech na druhé straně plnosti: „Meditace je uspořádána ve změti / Kde je tíha mnoha lidských starostí / ... Myšlenka zlato proměněná v mosaz / Hledal pravdu, potkal barvu lží / Hledal zelené stromy, potkal bílé hory / Hledal blízkost, potkal tisíce vzdáleností...“.

Výzkum a experimentování
S poezií se Le Lien nesetkal brzy, ale zkušenosti a zralost mu pomohly sklízet úspěchy. Autor Le Lien získal nejvyšší cenu v básnické soutěži oslavující 310 let Bien Hoa - Dong Nai (2008). V této čtvrté sbírce básní nadále ukazuje svůj pokrok a zralost v oblasti emocí a básnického jazyka. Rozšiřuje básnická témata a básnické prostory. V mnoha jeho básnických dílech prostor asociací překonal tradiční cesty, verše mají filozofickou hloubku, proud emocí je hojný a jazyk má nové nuance.

Dam Chu Van

Zdroj: https://baodongnai.com.vn/dong-nai-cuoi-tuan/202507/gom-chut-nang-trong-sau-lang-tinh-dat-tinh-nguoi-4301f98/