Poezie Tran Nhan Tonga a počátek vietnamské literatury

Spisovatel Nhat Chieu přednesl přednášku na téma „Poezie Tran Nhan Tonga a počátky vietnamské literatury“
v knihovně Univerzity Can Tho .

Během dynastie Tran v naší zemi žili dva velcí muži, a to svatý Tran - Hung Dao Dai Vuong Tran Quoc Tuan a král Buddhy - Tran Nhan Tong. Tento příběh je pro posluchače velmi zajímavý. A odtud spisovatel Nhat Chieu a posluchači načrtli příběh krále Buddhy Tran Nhan Tonga. Byl to král, zenový mistr a básník. Koneckonců, král Buddhy Tran Nhan Tong „odhodil trůn, jako by odhodil staré sandály“, aby zasvětil svůj život buddhismu, nesoucí hlubokou moudrost a vysokou filozofii: „Tento týden, když o tom přemýšlím, si odpustím / Spokojený v srdci, srdečně se smějící.“

Spolu s díly císaře Tran Nhan Tonga nebo díly Tran Thai Tonga, Nguyen Dua, Nguyen Traie... spisovatel Nhat Chieu řekl, že čím více čte a přemýšlí, tím je hrdější. Našemu národu nechybí velcí myslitelé. Mezi mudrci je tedy císař Tran Nhan Tong zářící hvězdou v mnoha oblastech, včetně poezie.

Dvě díla „Cư trần lạc đạo phủ“ a „Ðắc thư lâm tuyền thành đạo ca“ jsou dvě básně v jazyce nom, které se objevily nejdříve v historii literatury nom v naší zemi. Podle spisovatele Nhậta Chiêua, ačkoli existují i jiné hypotézy, se domnívá, že se jedná pouze o legendy, dílo Trần Nhân Tônga je skutečně prvním literárním dílem ve vietnamštině. Například „Cư trần lạc đạo phủ“, báseň napsaná Trần Nhân Tôngem podle zákona poezie, vyjadřující nejdůležitější hledisko buddhistického myšlení dynastie Trần. Tato báseň se skládá z 10 básní v jazyce nom a nakonec jedné čínské básně. Mluvčí Nhật Chiêu má nesmírně rád konec básně „Cư trần lạc đạo phủ“, která se překládá takto: „V životě si užívej cesty, následuj svůj osud / Když máš hlad, jez, když jsi unavený, spi / V domě je poklad, přestaň hledat / Čel scéně bez mysli, neptej se na zen.“ To je velká myšlenka velkého muže, skrytá v sektě zen Truc Lam, která se předává dodnes.

Nejenže potvrzuje, že poezie Tran Nhan Tonga byla počátkem vietnamské literatury, ale podle spisovatele Nhat Chieua miloval autor vietnamský jazyk (konkrétně písmo Nom) a rád používal vietnamštinu, přestože byl velmi zběhlý v čínských znacích. Například nejméně 20krát ve svých dílech nepoužil slovo „srdce“, ale nahradil ho slovem „srdce“; nepoužil „respektovat učitele a vážit si morálky“, ale zvolil „uctívat učitele a učit se morálce“... Je zajímavé poznamenat, že před více než 700 lety měl buddhistický císař naší země velké myšlenky o hrdosti na vietnamský jazyk a propagoval ducha zachování čistoty vietnamského jazyka.

Pagoda Vinh Nghiem (provincie Bac Ninh) v současnosti uchovává 3 050 cenných dřevěných bloků sekty Truc Lam Yen Tu Zen. Mezi nimi je i dřevěný blok „Cu tran lac dao phu“ od buddhistického císaře Tran Nhan Tonga, vyrytý do dřeva Thi, včetně 6 stran s vyrytými znaky Nom. V roce 2012 byly „dřevěné bloky pagody Vinh Nghiem“ uznány organizací UNESCO jako dokumentární dědictví v rámci programu Paměť světa v asijsko- pacifickém regionu.

Článek a fotografie: DANG HUYNH

Zdroj: https://baocantho.com.vn/tho-ca-tran-nhan-tong-va-su-khoi-dau-cua-van-chuong-tieng-viet-a189031.html