Hra Xuan Pha se zaměřuje na kulturní dědictví Thanh Hoa

Nachází se v zemi Tho Xuan s bohatými historickými tradicemi, odkud pochází slavné povstání Lam Son. Hra Xuan Pha ve vesnici Xuan Pha, obec Xuan Truong, okres Tho Xuan, provincie Thanh Hoa, se stala nepostradatelnou součástí národního kulturního dění. Podle badatelů se tato hra objevila za dynastie Dinh (968–980) a skvěle se rozvíjela za rané dynastie Le. Hra Xuan Pha vyniká 5 lidovými tanci symbolizujícími „pět sousedních zemí vzdávajících hold“: Hoa Lang (Korejské království), Tu Huan (Luc Hon Nhung), Ai Lao (Thajci - Laoové), Ngo Quoc (starobylá země v Číně) a Chiem Thanh (lidé Champové). Každý tanec nejen ukazuje umělecké techniky a estetiku, ale také zprostředkovává kulturní a historické příběhy prostřednictvím kostýmů a tanečních pohybů.

Každý rok, od 10. do 12. dne druhého lunárního měsíce, se v chrámu Xuan Pha znovu koná hra Xuan Pha, která se stává jedinečným festivalem země Tho Xuan. Řemeslníci ve vesnici se střídají v předvádění her, od tajemné a nádherné krásy hry Champa, přes vtipnou krásu hry Tu Huan až po jemnost a sílu hry Ai Lao. Hra Xuan Pha, považovaná za vrchol fúze královského tance a lidového umění, živě zobrazuje estetiku a tvůrčího ducha vietnamského lidu. Po tisíciletí si toto dědictví zachovalo svou přitažlivost a nadále je jedinečným kulturním symbolem národa. Hra Xuan Pha je prodchnuta charakterem performativního umění, které spojuje královský dvůr a vietnamský lid. Jedinečné tance jsou sofistikované i tajemné, brilantní, hluboce odrážejí estetický koncept národa a zároveň vyjadřují jednoduchou a kreativní duši farmářů.

Řemeslníci z vesnice Doai v obci Xuan Truong (Tho Xuan - Thanh Hoa) ztvárnili tanec Champa s živými a jedinečnými obrazy. Pánův kostým byl vyroben z červeně barveného hedvábí, košile armády byla z fazolí, to vše s pečlivým designem. Pán a jeho armáda nosili červené čtvercové šátky, košile s límcem pồng a límec siến omotaný kolem těla, což vytvářelo majestátní a skvělý vzhled.

Během tance pán slavnostně recitoval pohřební řeč, dvě sochy s úctou obětovaly kadidlo a tanec doprovázela skupina vojáků v podivně tvarovaných dřevěných maskách. Taneční pohyby připomínaly postoje starověkých soch, což je charakteristické pro kulturu Champa.

Řemeslníci z vesnice Thuong v obci Xuan Truong (Tho Xuan - Thanh Hoa) předvedli živé představení v podobě hry Hoa Lang. V ní vystupovali dědeček, vnuk, babička a deset vojáků, každý oblečený v typických kostýmech.

Kostýmy postav hrajících hru Hoa Lang zahrnují dlouhé šaty, vysoké klobouky z hovězí kůže, v levé ruce vějíře a v pravé vesla. Postavy nosí zejména masky z hovězí kůže natřené na bílo s pavími pery místo očí. Klobouk pána je složitě vyřezávaný s drakem, zatímco klobouky vojáků mají motivy měsíce, což vytváří majestátní a tradiční kulturní vzhled.

Umělci hrají hru Hoa Lang.

Podle umělců v obci Xuan Truong má každá z 5 her Xuan Pha svůj vlastní charakteristický barevný kostým. Ve hře Hoa Lang nosí umělci tmavě modré košile. Ve hře Chiem Thanh jsou kostýmy převážně červené. Hra Luc Hon se hraje v indigově modrých košilích. Hra Ngo Quoc má azurově modré kostýmy a hra Ai Lao je zvláštní dlouhými kalhotami, bílými halenkami, indigově modrými legínami a laoským vzorovaným brokátem přehozeným od pravého ramene k levému boku, což každé hře vytváří jedinečnou krásu.

Laoská legenda.

Tanec Ai Lao předvádějí umělci z vesnice Yen v obci Xuan Truong (Tho Xuan - Thanh Hoa) živým a atraktivním způsobem. Představení zahrnuje deset vojáků spolu se slony a tygry, to vše v harmonii s pulzujícím zvukem bambusové flétny. Taneční pohyby nejen symbolizují sílu lovu, ale také ukazují uměleckou eleganci a jemnost.

V tanci má pán na sobě klobouk s křídly vážky a plášť, vyzařující majestátnost. Vojáci nosí klobouky vyrobené z kořenů banyánu, omotané kolem ramen, mají na sobě legíny a drží bambusové hole. Seřadí se do dvou řad a provádějí pohyby napodobující lov a sběr, čímž živě zobrazují jedinečnou a bohatou kulturu této země.

Tanec království Wu.

Řemeslníci z vesnice Dong v obci Xuan Truong (Tho Xuan - Thanh Hoa) ztvárnili tanec Ngo Quoc s velkou atraktivností a bohatým uměleckým zpracováním. V představení vystupují postavy dvou víl, princezny a deseti vojáků, všichni v vojenských kloboucích, modrých košilích a s vesly v rukou. Úvodní část vedou vedlejší postavy, jako je prodavač léků, prodavač cukrovinek a geomancer, kteří každý předvádějí živý improvizovaný tanec. Poté je jeviště předáno vílám, princezně a vojákům, což vytváří slavnostní a barevnou atmosféru.

Hra Ngo Quoc končí tancem veslování na lodi a lyrickými a vlekoucími se slovy: Vítr fouká s plachtami na moře / On se vrací na sever, já se vracím do An Namu / Všude, kde prší, udeří blesk, pro radost / Déšť přechází nad Lang Thanh, blesky se blýskají na tisíce modrých mraků.

Řemeslníci z vesnice Trung v obci Xuan Truong (Tho Xuan - Thanh Hoa) předvádějí tanec Tu Huan (Luc Hon Nhung) s živostí a jedinečností.

  Hra Tu Huan zobrazuje prababičku, matku a deset dětí s 5 páry zubů, od malých po staré, s 1, 2... 5 zuby. Obrácený tkaný bambusový klobouk má bambusové proužky, které zbarvují vlasy do bělosti, a nosí se na červené čtvercové látce zakrývající hlavu. Když starý pradědeček uslyšel údery bubnu, se služebníkem vedle něj, který držel vějíř, dvakrát obešel chrámový dvůr, uklonil se a pozdravil. Matka hrála na činely a skákala do rytmu trojek u oltáře, klečela a klaněla se.

Po úderech bubnů se deset dětí hrajících hru Tu Huan rozdělilo do dvojic a pohybovalo se tam a zpět podle tance své matky. Matka hrála na činely, tančila do rytmu trojic u oltáře a poklekla, aby se dle rituálu poklonila. Harmonická koordinace a hluboký obsah hry vytvořily emotivní představení, připomínající jedinečnou krásu lidové kultury národa.

Umělci hrají hru Xuan Pha.

Umělecký otisk jasně září v každém tanci Xuan Pha. Tanec Xuan Pha není jen performativní formou, ale také uměleckým mistrovským dílem, kde se sbíhá vážnost královského tance s jednoduchostí a svobodou lidového tance. Je to krystalizace tvůrčího talentu, národní hrdosti a historické hloubky, která přináší jedinečné kouzlo a překračuje hranice prostoru a času.

Každý tanec v Xuan Pha je jako živý obraz, který znovu vytváří rozmanitou diplomatickou a kulturní scénu mezi Dai Co Viet a sousedními zeměmi. Nejde jen o jednoduché umělecké pohyby, tance také zprostředkovávají příběhy solidarity, harmonie a kulturní výměny, které demonstrují inteligenci a talent vietnamského lidu. S živou hudbou, propracovanými kostýmy a ladnými tanečními pohyby Xuan Pha maluje svět, který je zároveň slavnostní i tajemný, ale zároveň živý a zářivý. Každý tanec, každý zvuk nese hluboké vrstvy významu, evokuje hrdost a lásku k vlasti. Xuan Pha proto není jen vzácným nehmotným kulturním dědictvím Vietnamu, ale také symbolem dlouhověkosti lidového umění, pokladem hodným zachování a uctívání na světové kulturní mapě. Zdroj: https://dangcongsan.vn/multimedia/mega-story/tich-tro-xuan-pha-toa-sang-di-san-van-hoa-xu-thanh-687432.html