Během festivalu zní bubny a gongy.

Gongová hudba je duší etnických skupin v regionu Truong Son – Centrální vysočiny. V tomto osobitém lidovém systému jsou dominantním zvukem bubny, a proto ji lidé z pohoří Truong Son často označují jako „gongovou a bubnovou hru“.

Bubny slouží jak jako hudební nástroje, tak jako signály k ohlašování svátků a aktivit ve vesnici. V tradičních vesnických domech jsou vždy na stojanech umístěny bubny různých velikostí, které vesničané v případě potřeby vynášejí.

Lidé z kmene Co Tu mají tři různé typy bubnů: velký buben zvaný k'thu, cha gơr bơh; střední buben zvaný pâr lư; a malý buben zvaný char gơr katươi. Blána bubnu se vyrábí z kozí nebo jelení kůže, protože tyto druhy kůže jsou velmi tenké, což umožňuje bubnu rezonovat; buvolí nebo hovězí kůže se používá zřídka, protože je příliš silná a buben nebude znít dobře. Z nejlepších částí se k napnutí blány bubnu vybírají stará ratanová lana dlouhá 20–30 metrů. Tělo bubnu je vyrobeno z kvalitního dřeva. Velký buben při hře vydává rezonanční zvuk, zatímco menší buben poskytuje rytmus a doprovod. Bubny se často používají k harmonizaci s gongy a udržují rytmus pro skupinové tance.

Rytmické bubnování naplňuje vzduch před tradičními domy vesničky Co Tu.

Lidé z kmene Co Tu nepoužívají slovo „gong“ jako lidé z centrální vysočiny, ale místo toho používají k popisu této jedinečné formy vystoupení termín „buben a gong“. Poté, co rytmus bubnu a gongu zarezonuje „tung...tung“, „tang tang“, „tu...tu“, „tiing toang...“, dívky vždy vykročí jako první, aby provedly taneční pohyby, následované muži a chlapci.

Ženy vedou cestu, následované muži. Pokud je skupina velká, vnitřní kruh tvoří ženy a vnější kruh muži, což symbolizuje ochranu, kterou muži poskytují ženám. Základním rysem tance Katu je kombinace tanečníků a tanečnic v jedné taneční formaci.

Vedle žen, které předvádějí tanec da'dă, se muži účastní festivalového tance s tancem tân'tung a tvoří tak ucelenou taneční formaci, kterou lidé z kmene Cơ Tu nazývají Tân'tung da'dă (která byla zapsána na seznam národního nehmotného kulturního dědictví). Taneční formaci vedou vesničtí starší, řemeslníci hrající na rohy a bambusové flétny a někteří lidé hrající na gongy a bubny. Všichni tančí v kruhu a pohybují se proti směru hodinových ručiček do pulzujícího, živého rytmu bubnů a gongů, čímž oživují rozlehlé hory a lesy.

Slovo tân'tung pochází ze zvuku bubnu, jednoho ze dvou hlavních hudebních nástrojů pro tradiční tanec Cơ Tu. Buben je hudební nástroj i zbraň, která se ve starověku spojovala s muži a válkami na ochranu jejich vesnic. Tân'tung je tanec pro muže, při kterém se nohy vykročují do stran (ne dopředu jako při normální chůzi) a tělo se neustále otáčí v rytmu s máváním paží nahoru a dolů…

Mužský tanec zobrazuje a znovuvytváří loveckou scénu, vítězný tanec, který vyjadřuje bojového ducha lidu Co Tu a harmonizuje s ženským tancem modlitby při sklizni. Při účasti na slavnostním tanci nosí tanečníci kromě pláště od zad k rameni, od ramen k břichu a bederní roušky ve tvaru T také koš (ta leo) a zbraně starověkých válečníků, jako jsou štíty, meče, luky a šípy nebo kopí.

Během tance někdy skáčou vpřed a vrhají kopí a oštěpy přímo před sebe; někdy skáčou dozadu a dřepí si, aby si podepřeli štíty. Jindy skáčou do stran, aby pozorovali své cíle a lovící zvířata. Taneční pohyby mužů v tan'tungu s jejich živou intenzitou a rytmem vyjadřují jejich robustní sílu, statečnost a hrdinství.

Představení dvojitých bubnů etnické skupiny Chăm Hroi.

Korové jsou známí svými gongovými souboji, v nichž hraje buben velmi důležitou roli. Mezi nástroje používané při gongovém souboji patří dva gongy (čech) a jeden buben (a-gol). Gongového souboje se účastní pouze tři osoby: jedna používá gong „manželky“, druhá gong „manžela“ a třetí osoba hraje na buben a slouží jako rozhodčí, který udržuje rytmus a povzbuzuje obě strany. Korové považují gongový souboj za jedinečnou uměleckou formu, vyhrazenou pouze mladým, silným mužům s dostatečnou fyzickou silou a hudebním talentem. Je to proto, že styl gongového souboje se podobá bojovým uměním a předvádí sílu, hbitost a bystrý vtip účastníků. Díky vystoupení s dvojitým gongovým soubojem se hudební zabarvení stává ještě jedinečnějším. Účinkující jsou oba zkušení hudebníci a dostatečně fyzicky zdatní, aby předváděli silné pohyby jako mistři bojových umění. Účinkující předvádějí rytířského ducha v kombinaci s vystupováním umělce, čímž uchvacují publikum a povzbuzují ho k co nejlepšímu výkonu.

Při tradičních festivalech, jako jsou obřady obětování buvolů, svatby a oslavy zdraví, etnické skupiny Cham-Hroi (obec Van Canh, provincie Gia Lai) a etnické skupiny Cham-Hroi a Bhanar (obec Dong Xuan a Xuan Hoa, provincie Dak Lak ) často používají tři sady tří gongů, tři sady dvojitých bubnů a tři sady pěti činelů. Při vystoupení jsou tyto nástroje uspořádány následovně: nejprve se hraje na sadu tří gongů, následují dvojité bubny a nakonec pět činelů. Během vystoupení se zvuky gongů, bubnů a činelů rytmicky prolínají, někdy živě a bouřlivě, někdy klidně a melancholicky. Duší této majestátní harmonie je tanec dvojitých bubnů (K'toang). Umělci hrající na dvojité bubny nejen hrají, ale také tančí s vysoce zručnými a přesnými pohyby. Dívají se na sebe s radostnými tvářemi, jejich těla jsou ladná a jejich kroky pevné a hbité. Dvojitý buben je živé a podmanivé umění, které ztělesňuje duši a ducha našeho národa.

Dá se říci, že bubny jsou hudební nástroje úzce spjaté s duchovním a kulturním životem etnických skupin v regionu Truong Son - Tay Nguyen a jsou nepostradatelnou součástí jejich nehmotného kulturního dědictví, jako je hudba , zpěv a tanec a tradiční festivaly.

Zdroj: https://baodaklak.vn/van-hoa-du-lich-van-hoc-nghe-thuat/202510/trong-chieng-am-vang-ngay-hoi-90c1cf0/