Dr. Nguyen Si Dung: Zavedení angličtiny jako druhého jazyka ve školách

Dr. Nguyen Si Dung uvedl, že politika, která stanoví angličtinu jako druhý jazyk ve školách, je strategickou volbou. (Zdroj: Národní shromáždění )

Od závěru 91-KL/TW, usnesení 71 o průlomech ve vzdělávání a odborné přípravě, až po nejnovější vládní politiky, všechny směřují ke společnému cíli: Zvyšovat jazykovou úroveň mladé vietnamské generace na mezinárodní úroveň. Nejde jen o reformu vzdělávání, ale také o institucionální průlom v lidském rozvoji, který vytváří „měkkou infrastrukturu“ pro éru hluboké integrace.

Strategický význam nad rámec vzdělávání

Pokud je vzdělání považováno za základ rozvoje, pak je angličtina „klíčem k fungování“ celého globálního systému znalostí. Více než 80 % vědeckých dat, více než 90 % technologických dokumentů a téměř všechna otevřená úložiště znalostí používají angličtinu.

Až se angličtina stane druhým jazykem ve školách, Vietnam bude mít poprvé mladou generaci, která bude mít přístup ke světovým znalostem bez zprostředkovatelů, bez překladu a bez omezení jazykovými bariérami.

Z ekonomického hlediska tato politika pomáhá zlepšit kvalitu lidských zdrojů – základ nového modelu růstu. Vietnam se snaží přejít od „nízkonákladové pracovní síly“ k „vysoce kvalifikované pracovní síle“, od „montáže a zpracování“ k „designu a inovacím“.

Aby k tomuto posunu došlo, znalost cizích jazyků působí jako strategický tah, který přitahuje vysoce kvalitní přímá zahraniční investice a zvyšuje schopnost zapojit se do digitálních technologií, umělé inteligence a hodnotových řetězců polovodičů – oblastí, které utvářejí budoucnost globální ekonomiky.

Angličtina má také hluboký společenský a kulturní význam. Otevírá dveře ke komunikaci, porozumění a mezinárodní spolupráci; vytváří podmínky pro mladou generaci, aby se stala globálními občany s vietnamskou identitou.

Jak nová generace vyrůstá s angličtinou jako přirozenou součástí života, Vietnam si vytvoří flexibilní a otevřenou sociální komunitu, připravenou zapojit se do toků znalostí lidstva.

Okamžité a dlouhodobé dopady

Krátkodobě měla tato politika silný dopad na vzdělávací systém. Školy jsou nuceny inovovat své programy, zlepšovat výukové materiály a vytvářet dvojjazyčné prostředí.

Trh vzdělávacích technologií, online vzdělávací platformy a služby pro vzdělávání učitelů budou rychle růst, což bude vyvíjet pozitivní tlak na kvalitu vzdělávání. Znalost angličtiny studentů se začne přesouvat z „učení se k testování“ na „učení se k používání“.

Z dlouhodobého hlediska je dopad ještě silnější. Udělení angličtiny druhým jazykem neznamená jen přidání předmětu, ale přepracování národního vzdělávacího modelu.

Angličtina se bude postupně používat ve školním managementu, odborných činnostech, zážitkových aktivitách a výuce některých předmětů. Dvojjazyčné prostředí se bude přirozeně formovat, podobně jako to zažila Korea, Singapur nebo Malajsie.

Tato politika dále přispěje k přetvoření „mapy kompetencí“ celé společnosti. Jakmile se znalost cizích jazyků stane běžnou, bude prosperovat znalostní ekonomika; vietnamské podniky budou mít velkou výhodu v mezinárodních jednáních; a výzkumné ústavy se snadno zapojí do globální vědecké sítě.

Vietnam s rozšířenou znalostí angličtiny bude atraktivnější pro zahraniční experty, mezinárodní turisty a globální obchodní komunitu.

Skvělá příležitost pro Vietnam k průlomu

Tato politika otevírá čtyři zlaté příležitosti. Zaprvé , zkrácení rozvojové propasti. Jakmile již nebude existovat jazyková bariéra, vietnamští studenti budou moci studovat na MIT, Harvardu a Oxfordu prostřednictvím otevřených kurzů; budou mít přístup k nejnovějšímu výzkumu v oblasti umělé inteligence, čisté energie, medicíny nebo managementu. Propast ve znalostech mezi Vietnamem a světem se výrazně zmenší.

Za druhé , formování inovačního ekosystému. Mladá komunita, která plynně hovoří anglicky, vytvoří vlnu technologických startupů, výzkumných center a mezinárodních laboratoří pro spolupráci. Jazyk vytváří podmínky pro vstup vietnamských nápadů na globální trh.

Za třetí , zvýšit schopnost přilákat zahraniční investice a vysoce kvalitní lidské zdroje. Mezinárodní podniky si často vybírají země s pracovní silou, která dobře používá angličtinu. Pokud se vytvoří dvojjazyčné pracovní prostředí, může Vietnam přímo konkurovat Thajsku, Indonésii nebo Malajsii v přilákání přímých zahraničních investic z oblasti high-tech.

Za čtvrté , vytvořit nové kapacity pro mezinárodní cestovní ruch a služby. Vietnamský turistický průmysl v současné době trpí velkým omezením v komunikačních dovednostech. Jakmile se angličtina ve školách zpopularizuje, celý ekosystém služeb zlepší kvalitu služeb a Vietnam se stane přátelštější a profesionálnější destinací.

Studenti v kurzu životních dovedností. (Foto: Phuong Quyen)

Výzvy, které nelze ignorovat

Aby se však progresivní politika nestala přítěží, je nutné se na výzvy dívat přímočaře.

Prvním je regionální rozdíl. Velká města mají podmínky pro rychlé podávání žádostí, zatímco venkovským a horským oblastem chybí učitelé, učební materiály a komunikační prostředí. Bez silných podpůrných politik může popularizace angličtiny neúmyslně zvýšit nerovnost příležitostí.

Za druhé, kvalita pedagogického sboru. Většina učitelů angličtiny dnes není kvalifikovaná k výuce v dvojjazyčném prostředí. Přechod od „výuky gramatiky“ k „výuce komunikace – myšlení – aplikace“ je obrovskou výzvou.

Za třetí je to zastaralý způsob výuky a učení. Výuka angličtiny se na mnoha místech stále zaměřuje na zkoušky, triky a memorování struktur. Aby se angličtina stala druhým jazykem, musí se tento způsob myšlení zásadně změnit.

Za čtvrté , vzdělávací ekosystém dosud není synchronizovaný. Chybí standardní učebnice, digitální výukové materiály, nástroje pro procvičování mluveného a poslechového projevu, komunikační prostory a dvojjazyčné školní vedení.

Otevírají se dveře do budoucnosti

Aby byla tato politika úspěšná, je zapotřebí koordinovaný a propojený akční program.

Jedním z nich je rekvalifikace učitelů podle mezinárodních standardů. Vláda potřebuje rozsáhlý program stanovování standardů, který by kombinoval domácí vzdělávání a spolupráci se Spojeným královstvím, USA, Singapurem a Austrálií. Vzdělávací technologie a umělá inteligence lze využít k procvičování poslechu, mluvení a výslovnosti za nízkou cenu.

Za druhé , vybudovat ve školách dvojjazyčné prostředí. Angličtina by měla být přítomna ve sloganech, cedulích, mimoškolních aktivitách, klubech a reproduktorech; postupně zařazovat některé předměty do dvojjazyčného programu, aby se vytvořil přirozený tok používání jazyka.

Za třetí , intenzivně využívat digitální technologie. Aplikovat umělou inteligenci k personalizaci učení, vytvářet inteligentní asistenty učení; budovat digitální knihovny, video přednášky podle mezinárodních standardů; vytvářet bezplatné platformy pro studenty ve znevýhodněných oblastech.

Za čtvrté , zajistit, aby žádný student nezůstal pozadu. Stát musí upřednostnit rozpočet pro odlehlé oblasti, střídat dobré učitele, vyvíjet vysoce kvalitní online vzdělávací systémy a budovat centra podpory angličtiny pro znevýhodněné studenty.

Za páté , standardizovat řízení školy podle nového souboru kritérií. Školy musí propojit odpovědnost ředitele s kvalitou implementace anglického prostředí; mít mechanismus hodnocení podle úrovní 1-3, který se týká jazykového prostředí, personálu, studijních materiálů a organizace výuky.

Za šesté , komunikace pro vytvoření společenského konsensu. Společnost musí pochopit, že angličtina nesnižuje roli Vietnamců; naopak pomáhá Vietnamcům „jít do světa“ prostřednictvím sebevědomé a integrované mladé generace.

Politika, podle níž se angličtina stane druhým jazykem ve školách, je strategickou volbou. Jde o přechod od „domácího vzdělávání“ k „integrovanému vzdělávání“, od „učení se poznávat“ k „učení se konkurovat“, od „rozvojové země“ k „kreativní zemi“.

Pokud bude tato politika realizována rozhodně a systematicky, přispěje k vytvoření generace globálních občanů s vietnamskou identitou, osvojí si světové znalosti a přispěje k cestě k tomu, aby se Vietnam do poloviny 21. století stal rozvinutou zemí s vysokými příjmy.

Angličtina není jen předmět. Je to energie integrace a aspirace národa.

Zdroj: https://baoquocte.vn/ts-nguyen-si-dung-dua-tieng-anh-thanh-ngon-ngu-thu-hai-trong-truong-hoc-buoc-di-mang-dau-an-thoi-dai-335444.html