Svoboda víry a náboženství ve Vietnamu během období obnovy

Úspěchy Vietnamu v oblasti národní obnovy jsou vždy spojeny se zárukou lidských práv, včetně svobody vyznání a náboženského vyznání. Toto právo je nejen zakotveno v důležitých dokumentech strany a státu, ale je také živě demonstrováno v náboženském životě.

Một chương mới cho sự trưởng thành của Giáo hội Phật giáo Việt Nam

9. národní kongres buddhistických delegátů, funkční období 2022–2027.

Zajištění svobody přesvědčení a náboženského vyznání je jedním ze základních a důležitých aspektů zajišťování lidských práv a je vyjádřeno stranou a státem prostřednictvím politik a směrnic týkajících se přesvědčení a náboženství v procesu budování a rozvoje země, stanovených v ústavách a naposledy v článku 24 ústavy z roku 2013: „1. Každý má právo na svobodu přesvědčení a náboženského vyznání, na to, aby se držel či nedržel jakéhokoli náboženství. Náboženství jsou si před zákonem rovni. 2. Stát respektuje a chrání právo na svobodu přesvědčení a náboženského vyznání. 3. Nikdo nesmí porušovat svobodu přesvědčení a náboženského vyznání ani zneužívat přesvědčení a náboženství k porušování zákona.“ Na tomto základě jsou lidská práva i nadále legalizována a vymáhána v celé společnosti.

Krok vpřed pro svobodu víry a náboženství pro všechny lidi

Vietnamská národní obnova začala v roce 1986 a v roce 1990 byla obnova náboženské práce poznamenána rezoluci politbyra č. 24/NQ-TW ze dne 16. října 1990 o „Posílení náboženské práce v nové situaci“, která jasně vyjadřovala hledisko zajištění lidských práv, včetně svobody přesvědčení a náboženského vyznání. „Víra a náboženství jsou duchovními potřebami části lidu“, potvrzovala právo lidu volit si a věřit ve víru a náboženství a ujišťovala, že se jedná o normální potřebu lidu. Pro zajištění svobody přesvědčení a náboženského vyznání rezoluce vyžaduje, aby příslušné orgány činné v trestním řízení „současně věnovaly pozornost rozumnému řešení náboženských potřeb lidu“. Jedná se o velmi důležitá stanoviska, která tvoří základ pro prosazování uplatňování svobody přesvědčení a náboženského vyznání lidu ve společenském životě. Institucionalizaci stranických názorů na přesvědčení a náboženství byla věnována pozornost a pozdější fáze byly vždy lepší než předchozí fáze, a to jak z hlediska obsahu, tak i právní hodnoty. Stát institucionalizoval stanoviska strany v usnesení č. 24 a vydal dekret Rady ministrů č. 69/HDBT ze dne 21. března 1991, kterým se upravují náboženské aktivity, vytváří se právní prostor pro náboženské aktivity a řídí se náboženské aktivity v prvních letech obnovy. O 9 let později vláda vydala dekret č. 26/1999/ND-CP o náboženských aktivitách, který nahrazuje dekret č. 69. Obsah dekretu je jak právním základem pro jednotlivce a náboženské organizace k organizování aktivit v souladu s předpisy, tak i základem pro příslušné orgány k jednotnému řízení a řízení náboženských aktivit v celé zemi. Po 13 letech provádění rezoluce č. 24 a na základě dynamiky dosažených úspěchů národní obnovy na 7. ústřední konferenci 9. volebního období vydal ústřední výbor strany rezoluci č. 25-NQ/2003/TW ze dne 12. března 2003 o náboženské práci, která nahradila rezoluci č. 24. Duchem rezoluce č. 25 je nadále zlepšovat a zdokonalovat pohledy na zajištění lidských práv v oblasti víry a náboženství opakováním a prohlubováním pohledu: „víra a náboženství jsou duchovními potřebami části lidí, které existují a budou existovat s národem v procesu budování socialismu v naší zemi“. S tímto pohledem se právo na svobodu víry a náboženství pozvedá na novou úroveň a potvrzuje se, že toto právo je i nadále zaručeno spolu s existencí a rozvojem vietnamského národa. Vydáním rezoluce č. 25 se institucionalizace povýšila na novou úroveň. Dne 18. června 2004 vydal Stálý výbor Národního shromáždění Nařízení o víře a náboženství, které nadále vytváří právní prostor pro náboženské aktivity v souladu se zákonem, reaguje na svobodu přesvědčení a náboženského vyznání a významně přispívá k zajištění lidských práv ve Vietnamu. V ústavě z roku 2013 Vietnam pokračoval v rozšiřování svobody přesvědčení a náboženského vyznání a fráze „práva občanů“ byla nahrazena frází „lidská práva“. Stát potvrzuje, že lidská práva jsou přirozenými právy, a uznává, respektuje je a zavazuje se je zajišťovat v souladu s mezinárodními úmluvami, jejichž je Vietnam členem. V oblasti přesvědčení a náboženství byl článek 70 ústavy z roku 1992 nahrazen článkem 24 ústavy z roku 2013, jehož znění zní: „Občané“ bylo nahrazeno frází „Každý“ má právo na svobodu přesvědčení a náboženského vyznání; Místa bohoslužeb chráněná zákonem, vyznání a náboženství jsou nahrazena respektem a ochranou státu. V návaznosti na institucionalizaci Ústavy z roku 2013 a potřebu úpravy zákona o náboženství v kontextu mezinárodní integrace, zajištění stále lepších lidských práv v oblasti přesvědčení a náboženství, schválilo 18. listopadu 2016 na 2. zasedání 14. Národní shromáždění zákon o přesvědčení a náboženství, který nahradil nařízení o přesvědčení a náboženství. Zákon a nařízení současně vstoupily v platnost 1. ledna 2018 a nadále vytvářejí důležité právní akty k zajištění práv organizací a jednotlivců v oblasti přesvědčení a náboženských aktivit. Zákon o přesvědčení a náboženství je tak právním dokumentem s nejvyšší právní hodnotou, který přímo upravuje přesvědčení a náboženské aktivity; je to právní dokument, který nadále specifikuje politiky a směrnice týkající se přesvědčení a náboženství v souladu s usnesením č. 25, skutečnou situací v zemi a specifikuje lidská práva v Ústavě z roku 2013 - tedy právo na svobodu přesvědčení a náboženského vyznání každého.

Đoàn phóng viên nước ngoài thăm nơi giáo dân Đắk Lắk sinh hoạt tôn giáo

Skupina zahraničních reportérů navštívila náboženské aktivity katolíků v Dak Laku . (Foto: Nguyen Hong) Náboženství se účastní společenských aktivit a doprovází národ.

Vietnam je země s rozmanitými vyznáními a náboženstvími. Odhaduje se, že přibližně 95 % vietnamské populace má náboženský život. Aby byla zajištěna práva a povinnosti náboženství, Vietnam během období obnovy provedl registraci aktivit a uznání organizací pro kvalifikovaná náboženství. Do listopadu 2023 bylo ve Vietnamu uznáno a státem registrováno 40 organizací patřících k 16 náboženstvím, včetně: Skupina dovezená ze zahraničí zahrnuje 9 náboženství: buddhismus, katolicismus, protestantismus, islám, brahmanismus, bahá'í, Vietnamskou církev adventistů sedmého dne, Církev Ježíše Krista svatých posledních dnů a náboženství Minh Su. Domorodá skupina zahrnuje 7 náboženství: Cao Dai, buddhismus Hoa Hao, buddhistická asociace Tu An Hieu Nghia, buddhistická asociace Hieu Nghia Ta Lon, Buu Son Ky Huong, buddhistická asociace Tinh Do Cu Si a chrám Tam Tong v náboženství Minh Ly. Celkový počet náboženských stoupenců je v současnosti přibližně 26,5 milionu, což představuje 27 % populace; přes 54 000 hodnostářů; přes 135 000 funkcionářů; přes 29 000 míst bohoslužeb; tisíce míst a skupin získaly registraci pro soustředěné náboženské aktivity. Náboženské organizace uznané a registrované pro činnosti státem budují a realizují náboženskou praxi prodchnutou náboženskou lidskostí a odpovědností vůči zemi. Vietnamské úspěchy v zajišťování svobody přesvědčení a náboženského vyznání podpořily a vytvořily impuls pro hodnostáře, funkcionáře, mnichy a stoupence náboženských organizací k budování a realizaci náboženské praxe v solidaritě s národem. Navázání úzkého vztahu mezi státem a náboženskými organizacemi, vytváření vzájemného porozumění a důvěry mezi úředníky na všech úrovních a náboženskými hodnostáři, funkcionáři a praktiky, vytváření konsensu při provádění náboženské a sociální politiky. Prostřednictvím náboženské práce byli jednotlivci a náboženské organizace mobilizováni k aktivní účasti v místních vlasteneckých hnutích, k dobrému provádění aktivit sociálního zabezpečení, k přispívání místní samosprávy k péči o skupiny lidí v obtížných situacích a k přímému přispívání ke snižování zátěže země. V oblasti vzdělávání ... V celé zemi je 270 mateřských škol, přibližně 2 000 nezávislých skupin a tříd mateřských škol založených věřícími, které mobilizují do školy/třídy přibližně 125 594 dětí, což představuje 3,06 % z celkového počtu dětí navštěvujících mateřské školy v zemi. Náboženské organizace zřídily po celé zemi 12 zařízení odborného vzdělávání, která poskytují vysokoškolské, střednědobé a krátkodobé odborné vzdělávání tisícům lidí. V oblasti zdravotnictví a sociální ochrany náboženství v duchu charity jasně projevují svůj vliv prostřednictvím bezplatných lékařských prohlídek a ošetření, bezplatné distribuce léků, otevírání charitativních klinik, budování systému záchranné služby pro přepravu nemocných. Zvyšování povědomí mezi věřícími o organizaci hygienického života, prevenci nemocí, návštěvách nemocnice v případě nemoci, užívání léků namísto praktikování pověrčivých činností a rad lidem, aby se zbavili zaostalých zvyků, které ovlivňují zdraví. Mnoho náboženských organizací koordinuje organizaci mobilních týmů pro lékařská vyšetření a ošetření a bezplatné distribuce léků chudým a etnickým menšinám. V celé zemi je v současné době 113 zařízení sociální pomoci patřících náboženským organizacím, kterým vláda udělila provozní licenci, a které pečují o 11 800 lidí v obtížných situacích. Náboženský „Fond pro chudé“ se aktivně podílí na kampani „Den pro chudé“ s celkovým rozpočtem ve výši tisíců miliard VND ročně, zejména v letech pandemie Covid-19. Náboženští hodnostáři, úředníci, mniši a stoupenci náboženských organizací se aktivně účastní Národního shromáždění, Lidových rad na všech úrovních a stávají se členy společensko-politických organizací, čímž podporují roli náboženského sektoru při budování a rozvoji země, budování zdravého sociálního prostředí v oblastech s nábožensky založenými krajany, zabraňují zneužívání a podněcování náboženství k rozdělení národa a náboženství zlými silami. Úspěchy vietnamské národní obnovy jsou vždy spojovány se zárukou lidských práv, včetně práva na svobodu přesvědčení a náboženského vyznání. Toto právo je nejen stanoveno v důležitých dokumentech strany a státu, ale je také živě demonstrováno v náboženském životě. Náboženským organizacím je zaručeno, že budou fungovat v souladu s ustanoveními zákona, chart a předpisů a rozvíjet pozitivní náboženské praktiky; a jsou jim poskytovány příznivé podmínky v oblasti sociálního zabezpečení. Život víry a náboženství prochází hlubokými změnami, náboženství se rozrůstají co do počtu a rozsahu aktivit jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. Většina náboženských hodnostářů a stoupenců věří ve vedení strany, podporuje národní obnovu a významně přispívá k procesu budování a rozvoje země. Lepší zajištění lidských práv v oblasti víry a náboženství však vyžaduje aktivní a seriózní zapojení všech, jednotlivců, náboženských organizací a řídících orgánů na všech úrovních. V současné situaci je nesmírně důležité proaktivně chápat a zkoumat, mít plnou představu o politikách a pokynech, praktikovat je a proaktivně je správně implementovat, posílit odpovědnost a povinnosti chránit svobodu víry a náboženského vyznání.

Reference

1. Ministerstvo spravedlnosti, Lidská práva v ústavě z roku 2013: nové perspektivy, nové přístupy a nová nařízení, Národní politické nakladatelství, 2014. 2. Právnická fakulta, Hanojská národní univerzita, Vědecký komentář k ústavě Vietnamské socialistické republiky z roku 2013, Národní politické nakladatelství, 2016. 3. Usnesení politbyra č. 24/NQ-TW ze dne 16. října 1990 o „Posílení náboženské práce v nové situaci“. 4. Usnesení č. 25-NQ/2003/TW ze dne 12. března 2003 „O náboženské práci“. 5. Stálý úřad pro lidská práva a Ho Či Minova národní akademie politiky, Lidská práva, základní práva a povinnosti občanů ve Vietnamské ústavě, Hanoj 2015.

Zdroj