Dne 6. ledna se ministr práce, invalidů a sociálních věcí zúčastnil tematické kontaktní konference s voliči, které se zúčastnilo téměř 700 voličů zastupujících pracující, státní zaměstnance a dělníky v Hai Phongu, spolu s předsedou Národního shromáždění Vuong Dinh Hue a vládními představiteli.
Předseda Národního shromáždění Vuong Dinh Hue (uprostřed) a delegáti sedí u předsedajícího stolu, aby vedli schůzku s voliči (Foto: Nguyen Duong).
Delegace Národního shromáždění Hai Phong vzala na vědomí názory voličů a předložila doporučení k otázkám, jako je přidání dalších svátků v roce (konkrétně přidání 2 dnů volna v den státního svátku, aby svátek trval nepřetržitě od 2. do 5. září); snížení věku odchodu do důchodu pro učitele v mateřské škole ve srovnání s obecným věkem odchodu do důchodu stanoveným v zákoníku práce z roku 2019.
Voliči dále požádali Národní shromáždění a vládu, aby ministerstvům a složkám nařídily jasně stanovit minimální životní úroveň pracovníků podle konkrétního regionu, aby vznikl základ pro regulaci přiměřených minimálních mezd vhodných pro sociální rozvoj.
Voliči na schůzi vyjádřili své názory (Foto: Nguyen Duong).
Harmonizace předpisů o věku odchodu do důchodu s cílem zajistit životní úroveň pracovníků
Ministr Dao Ngoc Dung, pověřený předsedou Národního shromáždění Vuong Dinh Hue, přímo hovořil s voliči z řad pracujících a dělníků a odpovídal na nastolené otázky.
Ministr práce, válečných invalidů a sociálních věcí vysvětlil, že přidání dvou dnů volna na státní svátek kromě povzbuzení pracovníků vyvine tlak na zaměstnavatele, protože se jedná o dva placené dny volna pro pracovníky.
Zdůraznil, že při porovnávání svátků a novoročních svátků mezi zeměmi je nutné porovnat i korelaci s celkovým fondem pracovní doby v roce dle zákona (včetně celkové pracovní doby a maximálního počtu hodin přesčasů).
Při porovnání a vyhodnocení konkurenceschopnosti pracovní síly je patrné, že v současné době je celkový fond pracovní doby ve Vietnamu mnohem nižší než v ostatních zemích regionu a Asie.
Ministr citoval statistiky z webových stránek OurWorldinData.org. Celkový fond pracovní doby zaměstnanců ve Vietnamu v roce 2017 činil 2 170 hodin/rok, což je méně než v některých zemích asijského regionu, jako je Kambodža (2 456 hodin/rok), Myanmar (2 438 hodin/rok), Malajsie (2 238 hodin/rok), Singapur (2 238 hodin/rok), Thajsko (2 185 hodin/rok) a Čína (2 174 hodin/rok).
Ministerstvo práce, válečných invalidů a sociálních věcí proto bude muset v souvislosti s návrhem na přidání dalších svátků do roku koordinovat činnost s Vietnamskou konfederací práce, Vietnamskou federací obchodu a průmyslu, Vietnamskou družstevní aliancí, řadou obchodních sdružení a příslušnými ministerstvy a odvětvími, aby posoudilo socioekonomický dopad a provedlo výzkum a poradenství v procesu změny a doplnění zákoníku práce.
Ministr práce, válečných invalidů a sociálních věcí Dao Ngoc Dung odpovídá na petice voličů (Foto: Nguyen Duong).
Pokud jde o návrh na snížení věku odchodu do důchodu pro učitele v mateřských školách, ministr Dao Ngoc Dung analyzoval, že důchodový režim, známý také jako starobní režim, je jedním ze základních režimů politiky sociálního pojištění, který má zajistit měsíční příjem pracovníků po dosažení důchodového věku.
Podle ustanovení zákona o sociálním pojištění musí zaměstnanci, aby mohli pobírat měsíční důchod, současně splňovat dvě podmínky, a to věk a dobu pobírání příspěvků na sociální pojištění, aby byla zajištěna soulad a rovnováha mezi dobou pobírání příspěvků a dobou pobírání dávek, a tím i rovnováha a dlouhodobá udržitelnost Fondu sociálního pojištění.
„Otázka věku odchodu do důchodu byla projednána a schválena 12. ústředním výborem strany. Ústřední výbor tento obsah schválil v usnesení č. 28-NQ/TW ze dne 23. května 2018. Aby Národní shromáždění institucionalizovalo tuto politiku zvyšování věku odchodu do důchodu, vydalo v roce 2019 zákoník práce, jehož články 169 a 219 stanoví věk odchodu do důchodu a podmínky pro jeho dosažení,“ uvedl ministr Dao Ngoc Dung.
Základ pro stanovení minimální životní úrovně
K otázce stanovení minimální životní úrovně pracujících podle krajů vedoucí odboru práce, válečných invalidů a sociálních věcí vysvětlil, že podle ustanovení zákoníku práce vláda stanoví minimální mzdu pouze jako nejnižší hranici vyplácenou pracujícím.
Ve skutečnosti je plat zaměstnance dohodnut mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Plat je vysoký nebo nízký v závislosti na kvalifikaci, pracovní pozici, kterou zaměstnanec zastává, produktivitě práce a pracovním výkonu.
Článek 91 zákoníku práce stanoví, že minimální mzda se upravuje na základě minimální životní úrovně zaměstnance a jeho rodiny; na základě korelace mezi minimální mzdou a tržní mzdou; na základě indexu spotřebitelských cen, tempa hospodářského růstu; na základě vztahu mezi nabídkou a poptávkou po práci; zaměstnanosti a nezaměstnanosti; produktivity práce; a platební schopnosti podniku.
Vláda rozhoduje a vyhlašuje minimální mzdu na základě doporučení Národní mzdové rady.
Na základě ustanovení zákoníku práce a zadání vlády vypracovala Národní mzdová rada metodu pro stanovení minimální životní úrovně pracovníků a předložila ji vládě.
Zejména je životní minimum stanoveno tak, aby se zajistilo, že si pracující mohou uhradit nejzákladnější výdaje: jídlo; bydlení; vzdělání, zdravotní péči; oblečení a cestovní potřeby; náklady na výchovu 1 dítěte (na základě velikosti vietnamské domácnosti o 4 osobách, v níž každý pracující vychovává 1 dítě)...
Podle výpočtu Národní mzdové rady činí minimální životní úroveň pracovníka v roce 2022 v regionu I (nejvyšší region) 4 680 000 VND/osoba/měsíc, v regionu IV (nejnižší) 3 250 000 VND/osoba/měsíc. Celková minimální životní úroveň domácnosti v regionu I je 9 360 000 VND/měsíc, v regionu IV je to 6 500 000 VND/měsíc.
Předseda Národního shromáždění a místopředseda vlády Tran Luu Quang předal v Hai Phongu 200 darů vynikajícím pracovníkům a pracovníkům v obtížných situacích (Foto: Nguyen Duong).
Pokud jde o požadavek voličů na posílení inspekcí a řešení podniků porušujících režim pro zaměstnankyně, ministr práce, invalidů a sociálních věcí potvrdil, že k tomu stále dochází pravidelně. V rámci inspekce nebyla zjištěna žádná porušení, která by vyžadovala správní nebo trestní řízení.
Výsledky inspekcí však ukazují, že častým porušením v této oblasti je, že podniky nepomáhají ani nepodporují výstavbu jeslí a mateřských škol nebo částečně hradí náklady na péči o děti a mateřské školy pro zaměstnankyně.
V nadcházejícím období bude ministerstvo dále naléhat na sledování provádění politik, zákonů a režimů týkajících se pracujících žen a navrhovat opatření k řešení problémů v podnikech, které je porušují.
Zdroj
Komentář (0)