Potřebuji srdce

Stála na balkóně ve druhém patře a její okolí se jasně rýsovalo, každá ulička, každý dům. Ve volný den se všechno uklidnilo. Tržiště, které bylo celý den hlučné, se nyní také ztišilo. Malá silnice před jejím domem byla dlouhá asi 500 metrů, s velkými i malými domy. Nebyla tak poetická jako mnoho jiných silnic, ale v tomto velmi jasném ránu se zdála být klidná, jako by mezi domy a obchody procházel tah barvy. Obyvatelé v této čtvrti byli všeho druhu, od úředníků až po obyčejné dělníky.

V normálních dnech jsou však téměř všichni zaneprázdněni prací a vyděláváním si na živobytí, takže se vidí jen zřídka, jen na konci roku se setkávají na sousedské bohoslužbě na konci roku. Její rodina je stejná. Po celý rok jsou zaneprázdněni vzděláváním svých dětí a prací v kanceláři, takže sousedství se stará jen o plnění jejich povinností v oblasti příspěvků; navštěvují je, když je něčí rodina nemocná nebo má svatbu či pohřeb. Najednou jednoho dne, poté, co zahodila shon a ruch úřednického života, pocítí větší zájem o malé sousedství, ke kterému je připoutána téměř 20 let. A všechno se jí zdá mnohem bližší a propojenější, než si dříve myslela.

Když nesla košík na trh, uviděla stánek paní Ly s rybami a krevetami připravený a několik stálých zákazníků. Paní Ly se tam objevila pravděpodobně už před více než měsícem, a tak se zastavila a zeptala se. Během přípravy zboží paní Ly vyprávěla příběh o tom, jak bylo její dítě celý měsíc hospitalizováno, a teď, když se uzdravila, se musela vrátit k velkoobchodnímu prodeji, aby uživila celou rodinu. Řekla: „Díky lékaři a pomoci mnoha lidí se mé dítě dokázalo uzdravit, zejména lidí v této čtvrti.“ „Na tuto laskavou pomoc budu vždycky vzpomínat,“ řekla paní Ly se slzami v očích. Samozřejmě i ona byla dojatá. Dlouho, kdykoli sousedství oznámilo podporu v obtížné situaci, vždy bez výjimky přispěla.

Ilustrace: HH

Tato podpora se však projevovala pouze částkou peněz převedenou na účet a ona jen zřídka chápala těžkosti člověka, který pomoc potřeboval. Vždycky si našla výmluvy, že je příliš zaneprázdněná, že jakákoli forma pomoci je v pořádku. Když teď slyšela osobu v příběhu, jak se slzami v očích vyjadřuje vděčnost všem, cítila, že je někdy až příliš lhostejná. Ve svém příběhu paní Ly zmínila zejména pomoc pana Ana - penzionovaného vedoucího pracovníka, a pana Toana - osamělého starého muže, který opravoval boty u vchodu do uličky. Ačkoli jeden z nich byl vysoce postavený úředník, stále měl blízko k pracujícím lidem, s laskavým a tolerantním srdcem.

V den, kdy se dozvěděl o rodině paní Ly, zavolal, aby se na ni zeptal, a podpořil velkou částku peněz na její léčbu. Pan Toan byl starý a neměl žádné děti, na které by se mohl spolehnout, ale jakmile se dozvěděl, že dítě paní Ly náhle onemocnělo, přispěchal k ní, rychle jí vtiskl do ruky hrst mincí a řekl, že chce v této těžké době rodině trochu přispět. Paní Ly žije v Hai Langu, ale na tomto trhu se živí již více než 10 let.

Od časného rána sbírala zboží od rybářů v nízko položených obcích Hai Lang a vozila ho do Dong Ha, aby ho prodávala. V zemi Hai Lang protéká poetická řeka O Lau po generace úrodnými oblastmi „ke“ a „cang“, která poskytuje hojnost ryb a krevet a vytváří tak obživu pro mnoho lidí. Čerstvé ryby a krevety ulovené z řek a jezer do města přivážejí lidé, jako je paní Ly, takže jim důvěřuje a vybírá si je mnoho lidí. Kupující a prodávající ze vzdálených míst se postupně sbližují a sdílejí spolu mnoho těžkostí a útrap. Paní Ly, ačkoli není místní, je velmi milá. Vždycky je tu, aby pomohla, když má někdo problém, a pokud nemá peníze, pomáhá s prací po trhu.

Tržiště se nachází v obytné čtvrti, takže ji mnohokrát otravuje hluk a nejrůznější pachy, které do domu vanou s laoským letním větrem. Proto se někdy s manželem chtějí přestěhovat. Pokud jde o pohodlí, je zde více než jen nepříjemností. Tržiště je malé, prodejci pocházejí z mnoha různých vesnic, ale jsou spolu už dlouho, takže nákup a prodej je velmi pohodlný. Pokud potřebujete lahodnou zeleninu, zavolejte paní Lan, pokud potřebujete sladkovodní krevety a ryby, je tu paní Ly...

Každé roční období má své vlastní produkty a produkty z venkova jsou zde k dostání. Na trhu smlouvá jen zřídka, jednak proto, že si myslí, že prodejci nepředbíhají ceny, a jednak proto, že si myslí, že produkty v akci jsou zaručeně kvalitní a mají jasný původ. Nejen ona, ale všichni v okolí si to myslí. Cenné je, že díky dlouhé době vztahu téměř každý chápe situaci farmářů, kteří zde obchodují po celý rok.

Od té doby, co odešla z vládní práce, se jí často honily hlavou blábolící myšlenky. Někteří lidé jí radili, aby pokračovala, jiní říkali, že až bude mít dost peněz , měla by se zbavit svého nabitého programu. Tento život, i když je dlouhý, je ve skutečnosti velmi krátký, takže musí dělat, co ji baví, než bude příliš pozdě. Dělat, co ji baví? ptala se sama sebe a nechala tuto otázku plynout v hlavě.

Všechno záleží na osudu. A ať chcete, někdy neexistuje žádná hotová odpověď. Od té doby, co slyšela příběh paní Ly, se cítila méně zamyšlená a svět kolem ní byl méně vzdálený. Stačí se podívat na příběh pana An a uvidíte, že láska mezi lidmi musí pramenit z citů, které k sobě navzájem chová.

Dlouho měli všichni v sousedství pana Ana rádi, i když když ještě pracoval, chodil domů jen občas. Nyní, když je v důchodu, se vrátil žít do sousedství. Ale bez ohledu na to, kde žije, je vždy zapojen do všech velkých i malých věcí v této čtvrti. Pokud přímo nepřispívá, posílá své srdce lidem v těžkých časech prostřednictvím své manželky a dětí. Pokud jde o pana Toana, i když je jeho život stále plný strádání, je velmi laskavý a štědrý.

Dalšího klidného rána poslouchala celý text písně „Žít v životě, potřebovat srdce“ od hudebníka Trinh Cong Sona. Ale v jejím nitru zněla jiná melodie, která potřebovala srdce, aby ho „nenechalo odnést větrem“, ale aby to nejlepší a nejcennější zanechalo v srdcích druhých a v tomto velmi křehkém životě.

Ha Vy

Zdroj: https://baoquangtri.vn/van-hoa/202510/can-co-mot-tam-long-3d56fdb/