Unikátní nehmotné kulturní dědictví: Festival Roku krysy národa Giơ Lâng.

Nemateriální kulturní dědictví označuje duchovní hodnoty, které jsou uchovávány a předávány z generace na generaci. Počínaje tímto číslem budou noviny Thanh Nien publikovat sérii článků o nemateriálním kulturním dědictví jednotlivých lokalit a regionů, aby čtenářům pomohly lépe pochopit hodnotu, význam a roli dědictví v životě.

Když fouká silný východní vítr, který zbarví trávu a stromy všude do žluta a rýže začne plodit, je to také doba, kdy se obyvatelé kmene Giơ Lâng připravují na festival Ét Đông.

Uctívání boha krtka

Etnikum Giơ Lâng je větví etnické skupiny Ba Na, soustředěné v obcích Tân Lập, Đăk Pne, Đăk T'Re a městě Đăk R've (okres Kon Rẫy, provincie Kon Tum ).

Vesnice Kon Brăp Du je místem, kde se pravidelně koná tradiční festival Ét Đông. FOTO: DUC NHAT

Díky svému polyteistickému přesvědčení a animistickému životnímu stylu slaví lidé z kmene Giơ Lâng mnoho festivalů souvisejících s životním cyklem lidí, rostlin a zvířat, včetně festivalu Ét Đông. Pro lidi Giơ Lâng je Ét Đông považován za tradiční Nový rok celé komunity.

Podle kmene Giơ Lâng znamená Ét Đông svátek bambusové krysy. Tento svátek vznikl, existoval a rozvíjel se ve spojení s kácením a vypalováním půdy a tradičními kulturními přesvědčeními vesnické komunity.

Starší A Jring Đeng, starší vesnice Kon Brăp Du (obec Tân Lập), uvedl, že festival Ét Đông se koná každoročně na konci září a začátkem října, kdy rýže začíná kvést a plodit úrodu. Jedná se o obzvláště důležitý rituál, který vyjadřuje úctu komunity k přírodním božstvům, zejména k Yàng Sơri, Yàng Đăk, Yàng Kong, Yàng Kră ​​a Yàng Kơđrang. Lidé si festival váží a uchovávají a jeho hodnotu propagují po mnoho generací. Je pozoruhodné, že až po festivalu Ét Đông mohou lidé z kmene Ba Na pořádat významné rodinné události, jako je stavba nových domů, renovace starých, svatby, nákup buvolů a krav atd.

Vesničané přinášejí do společného domu džbány vína, aby během festivalu vykonávali rituály a obětovali božstvům.

FOTO: DUC NHAT

Starší A Jring Đeng vyprávěl, že od starověku lidé z Giơ Lâng uctívali hadího boha, a proto se konal hadí festival. Po pozorování situace si vesničané uvědomili, že hadi mají někdy dostatek jídla, ale jindy jsou velmi hladoví a postrádají stálý a stabilní zdroj potravy. Potrava bambusové krysy se mezitím skládá z kořenů, takže jí po celý rok nikdy nechybí jídlo. Bambusové krysy také neničí úrodu jako polní myši. Proto vesničané přešli k uctívání boha bambusové krysy. Od té doby se bambusová krysa stala posvátným zvířetem, symbolem píle a tvrdé práce a symbolem celoroční prosperity komunity Giơ Lâng.

Et Dong označuje konec starého roku a začátek nového roku s novými nadějemi a radostmi. Prostřednictvím tohoto každoročního festivalu chtějí lidé z kmene Giơ Lâng vzdělávat své děti, aby zachovávaly tradice, pamatovaly si své předky, byly jednotné a milující a pilně pracovaly na tom, aby měly prosperující a šťastný život.

Lidé zapalují svíčky a modlí se, aby se festivalu zúčastnili bohové. FOTO: DUC NHAT

Zapojení komunity

Festival Ét Đông trvá tři dny a je doprovázen mnoha tradičními rituály. Obřady se konají v posvátných zákoutích každé domácnosti, na polích a ve společném domě. Všechny se řídí pokyny a pokyny vesnických starších. Několik dní před festivalem vesničtí starší pověří mladé muže úkolem jít do lesa nařezat bambus a rákosí na výrobu obřadní brány a obřadního sloupu.

První den vesničané postavili na cestě k polím obřadní bránu z bambusu a rákosí, které mladí muži nařezali, a na štítu společného domu umístili obřadní tyč. Poté každá rodina připravila obětiny a provedla rituály na rýžových polích. Pozvali Yang (duchy) a své předky, aby oslavili svátek se svými potomky. Každá rodina připravila obětiny, mezi které patřily: džbány vína, cívky nití, čerstvé banánové listy, bambusové trubičky, peng (druh lesního listu)... a odnesla je do společného domu, aby provedla obřad Ét Đông v komunitním měřítku.

Druhý den rodiny doma provádějí rituál obětování zbylých rýžových semínek. FOTO: DUC NHAT

Poté, co se z domu rozeznělo dlouhé bubnování, starší vesnice jako první umístil vzácnou nádobu s vínem doprostřed domu, ozdobil ji a přivázal ke sloupu. Po něm rodiny postupně přinesly své dary do domu. Podlahu vyložili čerstvými banánovými listy a poté do listů peng zabalili rýži. Zabalili tolik zrn rýže, kolik lidí bylo v rodině.

Když byly rodiny připraveny, pod společným domem starší vesnice udeřil na dlouhý buben, aby zahájil obřad přivolání ducha (jang). Starší držel cívku nitě přivázanou ke svému džbánu na víno a podal ji každé rodině, která si ji pak přivázala ke svému džbánu na víno a tyči. Nit byla považována za společné poselství vesničanů bohům a předkům a také za pouto jednoty mezi rodinami v komunitě.

Druhý den rodiny doma provádějí rituální obětování zbylých rýžových semen. Vrchní kuchařka (nejstarší žena v rodině) sedí vedle zbylých rýžových semen z předchozí sklizně a modlí se k duchům za hojnou úrodu v nadcházející sezóně. Poté si majitel domu položí na hlavu celá rýžová zrna uvařená ze starých semen. Podle víry kmene Giơ Lâng je to vyjádření vděčnosti duchům a předkům za to, že jim dali hojnost a dobré zdraví.

Festival je pro vesničany příležitostí k popovídání si, sdílení příběhů a přání do nového roku. FOTO: DUC NHAT

Třetí den je dnem, kdy se předkové vracejí do nebe. V tento den vesničané vykonávají rituál obětování na posvátném oltáři ve společném domě. Poté, co je obětní zvíře sundáno, je jeho maso poraženo a rozděleno mezi všechny. Komunita společně jí a pije, diskutuje o přípravách a opravách svých domovů po sklizni nebo se baví o domlouvání sňatků pro své děti...

„Také třetího dne všichni jdou do společného domu, aby zkontrolovali množství zrn rýže umístěných pod džbánem na víno, a předpověděli tak budoucnost. Pokud je balíček zrn rýže neporušený, znamená to, že rodina bude mít v nové zemědělské sezóně bohatou úrodu. Naopak, pokud jsou zrna rýže odštípnutá nebo je jí příliš mnoho či příliš málo, rodinu postihne mnoho neštěstí,“ řekl starší A Jring Đeng.

Podle staršího A Jring Đenga slavili lidé z kmene Giơ Lâng festival Ét Đông po dobu 7 dnů. Organizace festivalu na delší dobu však byla časově náročná a nehospodárná, takže vesničané jej zkrátili na 3 dny.

Pan Pham Viet Thach, vedoucí odboru kultury a informací okresu Kon Ray, uvedl, že v okrese Kon Ray se nachází 6 vesnic etnické menšiny Gio Lang, které pravidelně pořádají festival Et Dong. V roce 2021 byl tento festival Ministerstvem kultury, sportu a cestovního ruchu uznán za národní nehmotné kulturní dědictví. (pokračování bude nadáno)

Zdroj: https://thanhnien.vn/doc-dao-di-san-van-hoa-phi-vat-the-tet-con-dui-cua-nguoi-gio-lang-185250323195136852.htm