Jak Japonci slaví Nový rok, když spojují lunární a solární Nový rok?

GĐXH - Japonsko je jedinou zemí na světě , která opustila lunární Nový rok, ale Nový rok v Japonsku si stále zachovává silné tradiční východní kulturní rysy.

Proč Japonsko slaví Silvestra a ne lunární Nový rok?

Silvestrovský festival s mnoha speciálními aktivitami.

Od 6. století n. l. Japonsko používá čínský lunární kalendář a slaví lunární Nový rok stejně jako ostatní asijské země. Od roku 1873 se však Japonci rozhodli od oslav lunárního Nového roku upustit.

Konkrétně Japonci přijali gregoriánský kalendář (solární kalendář) s touhou dohnat Západ. Věří, že zrušení lunárního Nového roku pomůže Japonsku snížit počet svátků, aby se lidé a pracující mohli soustředit na práci, zvýšit produkci, rozvíjet ekonomiku ...

Japonsko proto opustilo lunární Nový rok a slaví Nový rok 1. ledna gregoriánského kalendáře a nazývá ho Nový rok (Gandžicu). Tato země proto oslaví Nový rok asi o měsíc dříve než její sousedé.

Zpočátku mnoho Japonců vyjadřovalo svůj nesouhlas, zejména ti ve venkovských oblastech, kteří stále trvali na oslavě lunárního Nového roku, protože si mysleli, že tento rok připadá na začátek jara, kdy je teplé počasí. Období Nového roku bylo velmi chladné, což se k přivítání Nového roku nehodí.

Navzdory tomu bylo Japonsko odhodláno opustit lunární Nový rok a dát pracujícím dlouhou dovolenou pouze u příležitosti solárního Nového roku. Postupně lunární Nový rok v Japonsku skutečně přestal být významným svátkem.

Jak Japonci slaví Nový rok?

Nový rok je v Japonsku rušný.

Přestože se Nový rok slaví podle západního kalendáře, Nový rok v Japonsku si stále zachovává silné tradiční východní kulturní rysy.

Během dnů před Tetem jsou Japonci zaneprázdnění nakupováním, obchody a nákupní centra jsou vždy rušné a plné ruchu. Navíc, aby přivítali boha Tošigami-samu na návštěvu, tráví Japonci spoustu času úklidem svých domů.

Poté Japonci zdobí své domy, aby byly nádherné zvenku i zevnitř. Dělají to 28. nebo 30., protože 29. v japonštině zní podobně jako „dvojitá bolest“, takže se v tento den vyhýbají čemukoli. Před dveře umístí ozdobnou borovici, protože podle tradičních vír sestoupí na zem bůh Toshigami-sama a uchýlí se k tomuto stromu. Na zárubních zdobí předměty, jako je tkaní z bílých listů (symbolizující bezchybnou čistotu), mandarinky (symbolizující prosperitu), provazy z trávy (oběť bohům k modlitbě za štěstí) a proužky bílého papíru (aby odháněly zlé duchy).

Osechi.

Japonské ženy chodí do kuchyně připravovat pokrmy a péct koláče Tet. Koláče Tet se pečou 28. nebo 30. Tetu spolu s pokrmy, jako je taro ragú, mrkev a zelená zelenina, které se obětují bohům. Mrkev symbolizuje blízký a harmonický vztah mezi všemi členy rodiny. Taro symbolizuje sílu odhánět zlé duchy. Kromě toho se pokrmy Tet připravují také z kořenů lopuchu, rybích jiker, sladkých brambor, mořských řas, kaštanů a sušených ryb, což znamená modlitbu za všechny dobré věci, které přijdou v novém roce.

Na Silvestra se celá japonská rodina sejde na společné silvestrovské večeři. V okamžiku Silvestra chrámy 108krát zazvoní, aby zahnaly 108 zlých duchů. Hlava rodiny přečte novoroční pozdravy a poté celá rodina společně sní novoroční koláče a popije alkohol. Japonci věří, že bůh Tošigami-sama vdechne novoročním koláčům život, takže po skončení oběti bohům se koláče rozdají všem členům rodiny, aby si je mohli pochutnat.

Pro Japonce je vycházení ven na začátku roku velkou záležitostí, takže upřednostňují návštěvu chrámu, aby se první den nového roku pomodlili za štěstí. Každý rok má svůj dobrý směr, takže Japonci chodí do chrámu podle směru daného roku. Při vstupu do chrámu si musí každý před provedením obřadu umýt ruce a vypláchnout ústa.

Od prvního dne Nového roku Japonci navštěvují své nadřízené, přátele, příbuzné a blízké, aby jim popřáli šťastný nový rok. První tři dny Nového roku nazývají „tři dny přání“. Podle tradice si rodiny připraví před branou zápisník a tužku. Osoba, která je navštíví, aby jim popřála šťastný nový rok, si do zápisníku zapíše svou adresu, aby signalizovala, že navštívila dům. Japonci mají také ve zvyku dávat dětem peníze pro štěstí, stejně jako jiné asijské země.

Zvláštností japonského novoročního zvyku je dávání novoročních přání. Japonci si s velkým úsilím píší přáníčka, která posílají přátelům a příbuzným, aby projevili úctu a zájem. Japonská pošta si přáníčka ponechá a doručí je příjemci první den Nového roku s přáním všeho nejlepšího.

Zdroj: https://giadinh.suckhoedoisong.vn/gop-tet-am-voi-tet-duong-nguoi-dan-nhat-ban-don-nam-moi-ra-sao-172241223081840163.htm