Význam slova „sung“ ve slově „happy“

Ve skutečnosti mnoho slovníků uvádí „sung“ pouze jako rostlinný druh. Například ve Velkém vietnamském slovníku (editoval Nguyen Nhu Y) heslo „sung“ vysvětluje dva významy: „1. Strom, který roste na vlhkých místech, na okraji rybníků a jezer, má malý kmen, žádné sekundární kořeny, měkké větve s mnoha šupinami, hrbolky a jizvami, oválné listy s mnoha malými hrbolky zvanými „sung nipples“, husté plody na kmeni a větvích, červenohnědé, když zralé, jedlé. 2. Plod fíku: otevřená ústa čekající na sung (tng.)“. Nebo ve Vietnamském slovníku (editoval Van Tan) heslo „sung“ vysvětluje: „Strom s plody rostoucími ve skupinách na kmeni a velkými větvemi, červenými, když zralé, jedlými“.

Možná proto Vietnamský slovník zdvojených slov (Hoang Van Hanh, šéfredaktor - Social Sciences Publishing House - 2013) shromáždil a vysvětlil „sung hanh“ jako „šťastný, cítící se uspokojený materiálně nebo duchovně“ a použil příklad „žít šťastný život“.

Ve skutečnosti je „sung vui“ 充暢 složenina čínského původu [znamenající stejnou éru]. „Sung“ 充 znamená plný, nabitý, oplývající vnitřní silou. „Sung“ se objevuje v mnoha složeninách, jako například „sung tuc“ 充足; „sung man“ 充滿; „sung suc“. Kromě toho se „sung“ používá i samostatně. Ve vietnamském slovníku (Hoang Phe, šéfredaktor - Vietlex) heslo pro „sung“ vysvětluje toto slovo jako „ve stavu velkého nadšení, plný energie“ a uvádí příklad „skákat velmi nadšeně ~ zpívat ze všech sil“.

Ve slově „šťastný“ znamená „sung“ dostatek, sytý. V idiomu „Jez dobře, oblékej se dobře“ znamená „sung“ sytý, dostatečný. Například „Y noãn nhi thực sung - 衣煖而食充“ (Tuận Tử) znamená život s dostatkem oblečení a tepla, dostatkem jídla, odkazuje na život s minimálním materiálním dostatkem. Ve vietnamštině se tomu říká Com no ao am/Teplý kabát, com no/Jez dobře, oblékej se teple.

S 暢 je to také vietnamské slovo čínského původu, které znamená šťastný, pohodlný, hladký, úplný (jako radost; Šťastný jako víla,...). Velký čínský slovník vysvětluje význam každého prvku: „zpívaný: dost, plný“ [zpívaný: plný, plný - 充: 足, 滿]; "suong: pohodlný; šťastný." [suong: šťastný, radostný - 暢: 舒暢; 歡快]; "zpíváno: plné a plynulé, hladké." [zpívá se: zpívaný phan nhi suoc dat - 充暢: 充分而暢達].

Odkaz: V čínštině existují také slova, která obsahují slovo „chuong“, například „thong xuong“ 通暢, což znamená jasný a otevřený; „van tu“ (doslova, myšlení je plynulé a souvislé); „thuan xuong“ 順暢, což znamená hladký, bez překážek; „thu xuong“ 舒暢, což znamená pohodlný a šťastný; „luu xuong“ 流暢, což znamená plynulý, plynulý (jako „van but luu xuong“ 文筆流暢 - plynulé psaní).

Slovo „sung“ ve slově „sung vui“ tedy znamená plný, dostatečný a jedná se o složené slovo čínského původu, nikoli o zdvojené slovo.

Man Nong (CTV)

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/nghia-cua-sung-nbsp-trong-tu-sung-suong-260047.htm