Vietnamci v zahraničí: Výuka a výchova

Z příběhu „já a my“

Paní Le Thi Bich Huong - lektorka vietnamštiny (Katedra studií jihovýchodní Asie, Fakulta asijských a severoafrických studií, Univerzita Ca' Foscari v Benátkách, Itálie) se dívá na studenty, jak čtou Příběh z Kieu, zpívají operu a hrají Xuy Vana, jak předstírá blázna, a někdy nemůže uvěřit, že dokáže něco, co mnoho lidí kdysi považovalo za zbytečné.

„Zatímco jiní spí 8 hodin denně, já spím jen 2 hodiny. Pokud nemám peníze na pronájem venkovní třídy, vozím studenty domů, učím je a servíruji jim jídlo. Pro jednoho nebo deset studentů musím pečlivě připravit učební plán. Když slyším, že jiné ženy shromáždily několik studentů a otevřely kurz vietnamštiny, také jim pomáhám s přípravou lekcí. Pak vymýšlím mimoškolní aktivity, jako je cvičení Cheo, Tuong a Quan Ho, abych do několika lekcí vietnamštiny vnesla více kultury“ – takto si paní Le Thi Bich Huong z italské Bologni „financuje“ projekt Co chci dělat.

Když se zmíníme o Itálii, okamžitě chápeme, že výuka a uchovávání vietnamštiny je obtížné. Země ve tvaru boty se táhne podél pobřeží, v každém městě žije několik desítek vietnamských/vietnamského původu osadníků, celkem tedy jen asi 5 000–6 000 lidí, což je nic ve srovnání s počtem Vietnamců ve velkých městech v Polsku, Německu, České republice, Francii, Americe...

„Studenti studují 3 roky, ale celková doba na samostatné studium vietnamštiny je pouze 3 měsíce. Cesta z Bologni do Benátek a zpět mi trvá 4 hodiny denně a navíc investuji do mimoškolních aktivit, takže učitelé i studenti jsou neustále v pohybu. Jsem velmi hrdý na to, že ve ročníku 2019–2022 získalo 9 studentů své první bakalářské tituly. V červnu letošního roku promovalo dalších 6 studentů. V září se připravujeme na přivítání nové generace.“

I v Belgii, krásné, kulaté zemi s pohodlnou dopravou a přibližně 13 000 Vietnamci/vietnamským původem, není organizace kurzů snadná. Každé léto doufáme, že se nám podaří mít dostatek studentů, abychom mohli začít v září. Vietnamský kurz je projekt, který začal v roce 2012 a který organizuje Belgicko-vietnamská aliance (BVA) za velkého přispění pana Huynh Cong Mya - současného prezidenta Generální asociace Vietnamců v Belgii. Asi o rok později se paní Nguyen Bich Diepová vydala do Bruselu (Belgie) a poté se připojila k tomuto standardnímu „ztrátovému“ projektu.

Paní Diepová řekla: „Po roce účasti byly od začátku zachovány dvě třídy pro dospělé a jedna třída pro děti. Výdaje včetně pronájmu prostor, platů učitelů, nákupu učebnic... bylo obtížné vyvážit s příjmy z mírného školného. Nebylo možné dosáhnout bodu rentabilnosti, ale BVA měla tři pilíře: ekonomický - kulturní - sociální, takže si stále udržovala vietnamskou třídu jako kulturní pilíř. Vietnamská gramatika není příliš obtížná, ale výslovnost je obtížná. Abych měla co nejefektivnější metodu výuky, musela jsem si vybrat co nejneutrálnější učebnici a co nejvíce neutrálních slov.“

Pokud jde o výuku vietnamštiny v zahraničí, lidé často srovnávají příběh založení školy Lac Long Quan v Polsku. Škola Lac Long Quan (založená v roce 2007) každoročně přijme 150–200 studentů, což je pravda, že se jedná o velkou komunitu, která má mnoho studentů. Je však láska k mateřskému jazyku a mnoha vietnamským hodnotám, které se šíří prostřednictvím komunikačních prostředků, tedy vietnamštiny, dostatečně integrovaná, aby se dala šířit? Proto je tu další příběh o myšlence založení fóra „Zachování Vietnamštiny v zahraničí“, které inicioval pan Le Xuan Lam – předseda správní rady školy Lac Long Quan – a řada učitelů.

K lekci s názvem komunita

Hned po slavnostním zakončení školního roku 2022-2023 ve škole Lac Long Quan mi pan Le Xuan Lam dojatě řekl: „Na jaře 2021 ještě nebyla epidemie Covid-19 pod kontrolou. Já a několik dalších učitelů jsme si mysleli, že vzhledem k tomu, že škola stejně vyučuje online, měli bychom se spojit s vietnamskými učiteli v jiných zemích a zjistit, co se stane. Kdo ví, třeba se najdou lidé, kteří se o vietnamštinu zajímají a učí ji stejně jako my, aby si vyměnili metody. Už jen to, že učíme, je radost, a ještě smysluplnější je, když se můžeme navzájem podporovat.“

Pan Le Xuan Lam kontaktoval paní Tran Thu Dung ve Francii, poté kolegy z Filologické fakulty Univerzity všeobecných věd v Rusku... Všichni nadšeně představovali své posluchače a navazovali široce komunikované vztahy. Prvního workshopu, který se konal 27. června 2021, se zúčastnilo více než 100 učitelů, lektorů, jazykových výzkumníků... z 28 zemí. Po tomto workshopu se 15. červenec 2021 oficiálně stal datem založení fóra Zachování vietnamského jazyka v zahraničí.

Fórum pro zachování vietnamského jazyka v zahraničí dnes oslavuje dva roky od svého založení. Akce k druhému výročí fóra se konala 15. a 16. července v Polsku a zahrnovala workshop a online diskusi 15. července na téma „Diskuse o situaci ve výuce a studiu vietnamštiny v zahraničí“. Klíčovými slovy, která si výkonná rada stanovila pro diskusi, byla vybavení, třídy, učitelé a studenti, situace v oblasti kurikula a zkušenosti s organizací škol v zahraničí.

Při pohledu na počet autorů z Polska, Belgie, Německa, Tchaj-wanu, Nizozemska, Koreje, Itálie, Slovenska a Francie, kteří se registrovali k příspěvkům jako „Mise inspirace - Vietnamština: krása lásky a inteligence“, „Mezinárodní test vietnamské způsobilosti a statistika“, „Situace studia a výuky vietnamštiny jako cizího jazyka ve Francii“, „Zkušenosti s psaním vietnamských učebnic a zkušenosti s výukou vietnamštiny“... je patrné, že fórum vlastní zásobárnu vietnamského jazyka v zahraničí s velkými rezervami, bohatou na referenční hodnotu, uplatnění a také vhodnou pro výzkum a plánování rozvojových politik. Z tohoto pohledu je jasněji vidět stín komunitního projektu.

A jakým směrem se bude vyvíjet projekt „Co chci dělat“ každého jednotlivce, který učí vietnamštinu v zahraničí? Paní Le Thi Bich Huong navrhla: „UNESCO každoročně 21. února vyhlašuje Mezinárodní den mateřského jazyka. Otázka imigrace se týká celého světa . Buďte aktivní ve svém bydlišti, učte se prostřednictvím místních kulturních center a budete mít příležitost učit a šířit vietnamštinu.“

A paní Ha Thi Van Anh z katedry vietnamštiny, fakulty filologie Dálného východu a jihovýchodní Asie, lingvistického ústavu Univerzity Tarase Ševčenka (Ukrajina) mi s radostí dovolila přečíst vzkaz od čerstvé absolventky: „Těchto 6 let bylo velmi užitečných, doufám, že znalosti, které jsme získali, využijeme co nejužitečnějším a nejefektivnějším způsobem. Naše fakulta je nejlepší a všichni učitelé jsou ti nejoddanější… Vždycky to cítím a jsem vám za to velmi vděčná!“

Zdroj