Příjezd do Nguyen Du je velká radost a štěstí.

Po spisovateli Nam Caovi a prezidentu Ho Či Minovi se mi objevilo nové jméno - velký básník Nguyen Du, jako cíl a velké štěstí na závěrečné etapě mé kariérní cesty, po celou druhou dekádu 21. století...

Profesor Phong Le. (Foto: Minh Thanh)

Koncem roku 1959, po absolvování prvního ročníku Fakulty literatury Hanojské univerzity (1956-1959), jsem byl přidělen do Ústavu literatury Státního vědeckého výboru. Začátkem roku 1960 mě kritik Hoai Thanh - zástupce ředitele ústavu a redakční tajemník Literárního výzkumného časopisu - přidělil na výzkumnou stáž ve Skupině pro moderní vietnamskou literaturu.

Prvním autorem, který zaujal mou vášeň a nadšení, byl Nam Cao, tvůrce románu Chi Pheo z roku 1941, který po sobě zanechal rukopis románu Život v dešti, dokončený v roce 1944, než se v roce 1951 ve věku 35 let vydal do válečné zóny Viet Bac – „V lese“ a obětoval se během služební cesty do nepřátelského týlu v Inter-Zone 3.

Od prvních dvou článků až po první knihu: Nam Cao - Náčrt kariéry a portrétu (Nakladatelství sociálních věd, 1997) a nakonec: Nam Cao - Kariéra a portrét (Nakladatelství informací a komunikace, 2014) jsem se téměř 55 let věnoval jménu Nam Cao - člověka s posláním "slavně ukončit realistické literární hnutí". Tedy člověka, který měl první zásluhy nebo stál v čele týmu spisovatelů, kteří vytvořili velkolepou úrodu let 1930-1945. Týmu ve všech třech proudech: romantickém, realistickém a revolučním, který optimálně naplnil modernizační požadavky kladené na moderní vietnamskou literaturu, s cestou trvající přes 100 let, přes historické milníky let 1930, 1945, 1975... až do let 1995 a 2000...

Ale pro vietnamskou literaturu, pro vietnamskou literaturu a vědu existuje kromě potřeby modernizace k dosažení vysoké civilizační úrovně a udržení kroku se Západem ještě jedna, stejně naléhavá potřeba, a to potřeba revoluce, která by národ osvobodila ze situace ztráty vlasti po 80 letech otroctví a tisíci letech stagnace. I tato potřeba byla velmi brzy vyřešena jménem průkopníka, tehdejšího průvodce – jehož křestní jméno bylo Nguyen Ai Quoc a později Ho Či Min – během přesně 30 let trvající cesty do zahraničí (1911–1941) spolu s 50 lety psaní ve všech třech jazycích: francouzštině, čínštině, vietnamštině, počínaje Požadavky annamského lidu (1919) přes Revoluční cestu (1927), Vězeňský deník (1943), Deklaraci nezávislosti (1945) až po Závěť (1969). Padesátiletá cesta s literární kariérou, která optimálně uspokojovala požadavky modernizace i revoluce, přičemž v popředí stáli téměř jediní jména Nguyen Ai Quoc a Ho Či Min.

Takže po Nam Caovi, spolu s desítkami typických spisovatelů před rokem 1945, kteří tvořili zlatou generaci od Ngo Tat Toa, Nguyen Cong Hoana, Nguyen Tuana, Vu Trong Phunga... až po Xuan Dieua, To Huua, Che Lan Viena, To Hoaie..., jsem měl až v 70. letech to štěstí proniknout do světa Nguyen Ai Quoc - Ho Či Minovy poezie a literatury, a to prostřednictvím prvního článku: Poezie a literatura strýce Hoa: základ a kvintesence vietnamské socialistické realistické literatury v Literature Magazine č. 2 - 1977; a poté, o 9 let později, první knihy: Prezident Ho Či Min a moderní vietnamská literatura (Social Sciences Publishing House, 1986).

V roce 1990, u příležitosti 100. výročí Ho Či Minova narození, což byl zároveň rok, kdy UNESCO uctilo Ho Či Mina jako světovou kulturní celebritu, jsem byl jako ředitel Ústavu literatury poctěn pozváním k účasti v organizačním výboru výročního ceremoniálu a vědecké konference o Ho Či Minovi Vietnamského výboru pro společenské vědy; poté jsem byl pověřen redakcí sekce Kulturní celebrity ve společné práci výboru s názvem: Ho Či Min: Národní hrdina - světová kulturní celebrita (Nakladatelství společenských věd, 1990).

V roce 2000 jsem na základě syntézy výsledků výzkumu více než 20leté básnické a literární kariéry Ho Či Minova města vydal knihu s názvem: Nguyen Ai Quoc - Ho Či Min: Cesta poezie a literatury - Cesta národa (nakladatelství Labor, 2000 - nakladatelství People's Police - dotisk, 2006). Jedná se o dílo, jehož cílem je portrét Ho Či Mina ve dvou rolích: národní hrdina a světová kulturní celebrita; a zároveň optimální odpověď na dva požadavky modernizace a revoluce, které jsou kladeny na moderní vietnamskou literaturu. O 12 let později jsem pokračoval v psaní knihy Ho Či Minova poezie a literatura: Věčné hodnoty (nakladatelství Ho Či Minovo město Kultura a literatura, 2012); a o 7 let později knihu Půl století Ho Či Minovy literatury a poezie (nakladatelství Informace a komunikace, 2019). Obě tyto knihy získaly v letech 2014 a 2020 cenu A v rámci kampaně za studium a následování Ho Či Minova myšlení, morálky a životního stylu ústředního propagandistického oddělení.

Příjezd do Nguyen Du je velká radost a štěstí.

Kniha Nguyen Du - Ho Či Min a lidé z Nghe An (Foto: Internet ).

Po Nam Caovi a Ho Či Minově městě se mi objevilo nové jméno – Nguyen Du, jako cíl a velké štěstí na závěrečné etapě mé kariérní cesty, která mě provázela po celou druhou dekádu 21. století.

Byla to velmi zvláštní, či velmi vzácná příležitost oslavit dva důležité momenty pro dějiny národní kultury obecně a pro Nguyen Dua zejména. Bylo to 250. výročí narození Nguyen Dua v roce 2015 a 200. výročí úmrtí Nguyen Dua v roce 2020. Tato doba si vyžádala nebo vytvořila příležitost pro zrod profesní asociace s názvem Vietnam Kieu Studies Association, jejímž cílem bylo přiblížit, popularizovat, propagovat a ctít humanistické a nadčasové hodnoty Nguyen Dua jako své poslání.

10 let - od roku 2011 do roku 2020, kdy jsem se stal členem výkonného výboru Asociace Kieu Hoc a byl jsem jmenován stálým viceprezidentem, asistentem prezidenta Nguyen Van Hoana - v letech 2011-2015, poté jsem se ujal funkce prezidenta Asociace od roku 2015 - roku, kdy docent Nguyen Van Hoan náhle zemřel, až do roku 2020, tedy 10 let, kdy jsem měl to štěstí, že jsem se setkal s kulturním a duchovním dědictvím na vrcholu národních a lidských hodnot jménem Nguyen Du - kterého lidstvo dvakrát uctilo, v roce 1965 - u příležitosti 200. výročí jeho narození a v roce 2015 - u příležitosti 250. výročí jeho narození. Kromě této velké cti mám také vřelé štěstí, že jsem malým potomkem se stejným rodným městem jako Nguyen Du - jménem Nghe An obecně a Ha Tinh zvláště.

10 let - ve funkci stálého viceprezidenta a prezidenta Asociace studií Kieu jsme já a moji kolegové ve asociaci vykonali řadu smysluplných úkolů, které přispěly k objevování, propagaci a uctívání nesmrtelných duchovních hodnot v Nguyen Du.

Toto je 8 národních konferencí, kterým jsem předsedal nebo spolupředsedal, s úvody a shrnutími spolu s názvy knih nebo sborníky publikovanými bezprostředně po konferenci. Jedná se o 2 soutěže: Složení pohřební řeči velkého básníka Nguyen Dua a Čtenáři znající Kieua, spolu s výběrem dobrých knih o Nguyen Duovi a Příběhu Kieua (2011–2022) – s velkým ohlasem a nadšenými ohlasy od mnoha čtenářů po celé zemi...

Spolu s organizací a vedením obecných aktivit asociace, v úzké koordinaci s Lidovým výborem provincie Ha Tinh, rozhlasem Hlas Vietnamu a Vietnamskou asociací spisovatelů, se zde objevují články o Nguyen Duovi, jejichž cílem je šířit a prohlubovat nekonečné hodnoty Nguyen Dua pro vlast, národ a lidstvo, jako například články: Pokud existuje Asociace pro studium Kieu..., Nguyen Duův životopis a Nguyen Duův životopis, Velký básník Nguyen Du a mistrovské dílo „Truyen Kieu“, Postoj k Nguyen Duovi pro dnešek i navždy, Vzpomínka na Nguyen Dua po tisíc let...

Vedle článků je uvedena kniha s názvem Nguyen Du - Ho Či Min a obyvatelé Nghe An (Vinh University Publishing House, 2008), která v roce 2020 získala cenu Nguyen Du za literaturu a umění od Lidového výboru provincie Ha Tinh.

Nejsem ani odborníkem na Nguyen Dua a středověkou vietnamskou literaturu, ani zatím nejsem, ale jen následovníkem Nguyen Dua, jako každý jiný vietnamský občan. Díky velkému štěstí, že se mohu více než 10 let účastnit sboru, symfonického orchestru, který ctí Nguyen Dua, a to během dvou funkčních období Vietnamské asociace pro studium kieu. Díky tomu jsem měl kariéru plnou nabitého ruchu, ale také nadšení a vřelosti jako badatel moderní literatury zejména a národní literatury obecně; a také jako syn Nghe Ana, který strávil 18 let ve svém rodném městě Ha Tinh a více než 65 let ve svém rodném městě Thang Long - Hanoji, s nímž byl propojen a ještě více propojen v závěrečné fázi svého života a kariéry.

Tímto článkem bych rád u příležitosti Nového roku 2024 vyjádřil svou vděčnost všem mistrům a kolegům profesionálům za uplynulých 60 let; spolu s mými rodiči, jejichž rodným městem je obec Son Tra (dříve známá jako Don My), okres Huong Son, provincie Ha Tinh. A také bych rád vyjádřil svou vděčnost mému rodnému městu Ha Tinh - vlastnímu jménu, které se mi náhle stalo velmi drahým a nesmírně vzácným, protože toto místo má posvátnou adresu, ke které může vzhlížet celá země a svět. To je Tien Dien - Nghi Xuan, rodový dům Nguyen Du - velkého národního básníka, světové kulturní celebrity.

Profesor Phong Le

Zdroj