Básník Truong Anh Tu: V poezii je vždy hlas pro vlast

Básník Truong Anh Tu.

U příležitosti představení své básnické sbírky Bílé mraky a matčiny vlasy, kterou vydalo nakladatelství Kim Dong, se básník Truong Anh Tu podělil s Dong Nai Weekend o to, co chce sdělit prostřednictvím literatury.

Poezie přirozeně pramení ze všech aspektů života.

🔴 Milý básníku Truong Anh Tu, co je na tvé cestě k poezii zvláštního?

- Moje rodina miluje poezii. A poezie ke mně přišla přirozeně, už od školních let. Později, když jsem odjel do zahraničí za prací, jsem psal více a od 90. let začal jsem publikovat své první díla v novinách, jako osobní potřebu. Poezie a hudba jsou pro mě hlasem srdce, emocí, duše. Jsem technický člověk a po práci, když přijdu domů, je poezie jako lék na uzdravení duše, na vyvážení života a skrze to vyjádření mého srdce z toho, co každý den vidím a slyším.

🔴 Jaký je váš názor na vztah mezi literaturou a skutečným životem?

- Pro mě je materiálem literatury život. Realita života bude přispívat k utváření literatury v dané době. Pokud se spisovatel nepřipoutá k dechu současného života, na kterém se podílí, bude velmi obtížné mít dobrá díla. Pro mě je realita života dobrým zdrojem inspirace pro básnickou tvorbu. Hlas doby znamená psát a přemýšlet o věcech, které žijí dechem života. Pište potem, rukama dělníků. Otevřete své srdce, abyste psali to, co od nás život potřebuje, pište, abyste vdechli život dobrému duchu.

Pro spisovatele a básníky, jako jsme my, je důležité psát smysluplná životní díla, pomáhat životu a lidem dosahovat dobrých věcí. V konečném důsledku přispívat k tomu, aby byla společnost lepší a lidštější.

🔴 Není to snadné. Máte něco, co byste sdělil spisovatelům, zejména dnešním mladým spisovatelům?

- Člověk, který chce dobře psát, musí v sobě pěstovat lásku k životu. A aby tuto lásku pěstoval, musí věřit ve spravedlnost a také se dívat daleko, široce a hluboko do proudu života kolem sebe, splývat s přírodou a lidmi. Odtud si spisovatel utváří svůj vlastní jazyk a duši.

Prostřednictvím slov spisovatelé sdělují společnosti svá poselství. Díky literatuře lépe rozumíme společnosti. Realita společnosti odrážená v literatuře není jen kopírována tak, jak je, ale je selektivní, skrze optiku každého člověka. Vytěžte z ní podstatu, aby dílo vzplanulo životem, aby přinášelo lidem intelektuální a emocionální poselství se skutečnou uměleckou krásou. To je to, co mladí lidé potřebují pozorovat, zapisovat si to svými vlastními myšlenkami, úvahami a pocity, a jistě uspějí.

Vlast je vždy v srdci

🔴 Od útlého věku, kdy žil v zahraničí více než 30 let, vždycky cítil hlubokou lásku ke své vlasti skrze své básně. Jak si Truong Anh Tu dokázal zachovat tuto čistotu?

- Vietnam jsem opustil, když mi bylo přes 20 let, a v Německu žiji už přes 30 let. To znamená, že v Německu žiji téměř dvakrát déle než ve Vietnamu. Ať jsem kdekoli, dělám cokoli, cítím se naprosto přirozeně jako Vietnamec. Narodil jsem se a vyrůstal ve Vietnamu, ve své vlasti, stejně jako moje matka.

Život v zahraničí a prostor pro ohlédnutí se zpět na vlast cítím více připoutaný ke své vlasti a zemi. Ať jsem kdekoli, vždy cítím vlast v srdci. Kamkoli na této zemi jdu, když se ohlédnu zpět, vždy za sebou vidím vlast, známou vlast.

Letos byla naše země svědkem dvou velkých událostí: 50. výročí osvobození Jihu a národního sjednocení a 80. výročí státního svátku. Prostřednictvím těchto významných událostí jsme byli svědky oslovení lidí.

Já, stejně jako většina Vietnamců žijících daleko od domova, se vždy s veškerou láskou a starostmi obracím k vlasti. Není důležité, co děláme a kde jsme, obraťme se k tomu nejlepšímu, co se týká lidí a vlasti. Proto je vlast a vlast vždy to nejdůležitější, v sobě skrývají přínosy a oběti generací Vietnamců.

🔴 Země se, jak vidíme, obnovuje a rozvíjí každý den. Co od tohoto rozvoje očekáváte?

- To je velmi dobrá věc, Vietnam silně roste ve všech ohledech a integruje se se světem. Doufám, že moje země se bude i nadále „internacionalizovat“ v mnoha oblastech, bude se stále více integrovat a rozvíjet se světem , aby vietnamské děti, ať už jsou kdekoli, mohly najít svou vlast.

🔴 Nedávno jste měl/a možnost představit čtenářům na Ho Či Minově knižní ulici básnickou sbírku Matčiny bílé mraky a vlasy. Sbírka byla znovu vydána nakladatelstvím Kim Dong jen několik měsíců po prvním vydání. Jak se na ni díváte?

Básník Truong Anh Tu podepisoval knihy čtenářům na představení básnické sbírky Bílé mraky a matčiny vlasy.

- Jsem velmi rád/a, že má díla mají u domácích čtenářů dobrý ohlas a že mě noviny zvou ke spolupráci a těší se na ni. Je pro mě velkou radostí, že se mnoho mých básní dostává ke čtenářům všech věkových kategorií. A věřím, že čtenáři všech věkových kategorií mohou v těchto básních najít smysl, radost a poselství v závislosti na svých jazykových schopnostech a vnímání.

Básník Truong Anh Tu (narozen v roce 1967 v Hanoji) v současné době žije a pracuje v Německu. V domácí literární sféře publikoval mnoho svých děl. Mezi jeho vydané básnické sbírky patří: Emoce, Řekl o ročním období květin, Ranní květiny, Matčiny bílé mraky. Patří mezi vietnamské autory v zahraničí, jejichž díla byla prezentována v domácím tisku. Některé z jeho básní byly použity jako výzkumné materiály, k výuce vietnamštiny zahraničním studentům a byly vybrány do všeobecných učebnic ve Vietnamu.

Matčiny bílé mraky a vlasy jsou také ústřední tématickou básní sbírky. Báseň nejen hovoří o fyzické lásce k matce, ale skrze ni se sdílím i o vlasti. Pro mě je poezie matkou z masa a kostí i vlastí. Matčiny bílé mraky a vlasy jsou považovány za poezii pro děti, ale každý je jejich čtenářem a kromě poezie pro děti píšu i o mnoha dalších tématech. Prostřednictvím literatury a poezie mám možnost setkávat se s přáteli z jiných zemí a když jsou moje díla prezentována na univerzitách, je to také příležitost představit kulturu, zemi a vlast Vietnamu. To je štěstí, které není snadné dosáhnout.

🔴 Děkuji!

Vuong The (provedeno)

Zdroj: https://baodongnai.com.vn/van-hoa/202509/nha-tho-truong-anh-tu-trong-tho-luon-co-tieng-long-ve-to-quoc-79e078e/