Pokud jde o některá zdvojená slova jako „nôn nao“ (úzkostný), „cồn cào“ (touha), „cơ cực“ (extrémní strádání) a „cục càn“ (hrubý a nerafinovaný).

V našem předchozím díle série „Mluvíme o slovech“ jsme poukázali na čtyři složená slova, která Vietnamský slovník zdvojených slov mylně identifikoval jako zdvojená: tranh cọ (hádat se), cay cú (hořký), cắm cúi (klanět se), câu kéo (táhnout). V tomto článku pokračujeme v analýze souřadnicových významů čtyř slov: nóng nao (naivní), côn cào (toužit), cơ cực (extrémní), cục càn (drsný) (část v uvozovkách za číslem hesla je původní text z Vietnamského slovníku zdvojených slov – Jazykově ustavený – editoval Hoàng Văn Hành; nový řádek je naše diskuse):

1 - „HLUKOVÝ (sloveso) 1. Mít v těle nepříjemný pocit, jako je závratě, nevolnost nebo mořská nemoc. Nevolnost, jako by měl mořskou nemoc. Osoba, která se cítí nevolně a nepohodlně. „Cítil se nevolně, končetiny se mu třásly, jako by tři dny nejedl“ (Nam Cao); 2. Cítit se neklidně a emocionálně rozrušeně, zatímco toužím po něčem nebo si na něco vzpomínám. Ty chvíle úzkostného čekání. „Ležím na zádech a vzpomínám si na měsíc; ležím na boku a vzpomínám si na přístav; cítím úzkost, posadím se a vzpomínám si na horský průsmyk.“ (Pham Tien Duat)“.

„Nôn nao“ je složené slovo se souřadnicovým významem, kde: „nôn“ znamená zvracet, házet; mít pocit neklidu nebo úzkosti (jako v „Jen pomyšlení na to mi dělá nevolno“; „Byl mu tak nevolno z návštěvy domova, že se nemohl zastavit“).

Vietnamský slovník (editoval Hoang Phe) definuje „non“ jako „netrpělivý, netrpělivý“ a uvádí příklad „nejít brzy domů“; ~ „Dříve mi bylo tak nevolno, pořád jsem chtěl jít ven, ale nepustili mě.“ (Anh Duc). „Nao“ znamená pocit neklidu, neklidu v srdci (jako „nao long“; „Ani v těžkostech mi nebude nevolno“; „Mé srdce je už pevné / Nikdo mě nenutí stát nebo sedět, tak proč bych měl být nevolno“ - lidová píseň).

Příklady „nauseating to go home early“ (má nevolnost jít brzy domů), „nauseating“ (má nevolnost), „Ani v těžkostech se nenechám odradit“ (Ani v nouzi se nenechám odradit) a „Nikdo mě nenutí stát nebo sedět, tak proč být odradit“ (Nikdo mě nenabádá, abych stál nebo seděl, tak proč být odradit) nám tedy ukazují, že „nauseating“ (má nevolnost) je složené slovo vytvořené spojením jednotek, nikoli zdvojené slovo.

2 - „Hlodavý pocit. Je to nepříjemný, nevolný pocit, jako by vás v žaludku v po sobě jdoucích vlnách třelo a erodovalo. Pití velkého množství čaje způsobuje bolesti žaludku a střev. Hlad hlodá celé tělo. „Jídlo kaše, jídlo brambor, cesta do práce a cesta do školy, bolí břicho, dopisy utíkají.“ (Nguyen Duy).“

„Cồn cào“ je složené slovo se souřadnicovým významem, kde: „cồn“ znamená stoupající vlny (jako vlny „cồn“), obecně označující pocit neklidu nebo úzkosti v žaludku, jako stoupající vlny (jako v „Hlad vám dělá nevolnost“; „Neklidný žaludek“; „V poslední době jsem ztratil chuť k jídlu, kručí mi v žaludku“); „cào“ znamená škrábání nebo trhání (jako v „Kočka škrábe“; „Když máte hlad a jíte něco kyselého, škrábe vám to v žaludku“); „cồn cào“ označuje pocit stoupajících vln (cồn) a rukou škrábajících uvnitř žaludku (cào).

Příklady jako „V poslední době cítím ztrátu chuti k jídlu, kručí mi v žaludku“ nebo „Když mám hlad a sním něco kyselého, kručí mi v žaludku“ tedy ukazují, že „cồn cào“ (kručení) je složené slovo vytvořené spojením prvků, nikoli zdvojené slovo.

3 - „EXTRÉMNÍ ÚTRAPNOSTI. Extrémní útrapy a utrpení. Ubohý život farmářů za feudálního režimu.“

Znak 飢極 (kǐ ji) je čínsko-vietnamské složené slovo s paralelními významy: 飢 (kǐ) znamená hlad (飢窮 = extrémní hlad a utrpení; 飢寒 = hlad a zima; 飢苦 = extrémní chudoba a utrpení; „Oheň hladu spaluje střeva, nůž zimy řeže kůži; „šetření obilím, aby se zabránilo hladu“); 極 (ji) znamená utrpení a strádání (jako v „Jíst o samotě je bolestivé, pracovat o samotě je extrémně obtížné“). Čínský slovník vysvětluje: „kǐ“ znamená „nebýt sytý; být příliš hladový“ [původní text: 吃不飽; 餓]; a „ji“ znamená „zoufalý, způsobující úzkost; utrpení“ [původní text: 困窘, 使之困窘; 疲困].

Ve frázích „Hromaďte obilí, abyste zabránili hladomoru“ a „Oheň hladomoru spaluje střeva, nůž řeže kůži“ se tedy slovo „hlad“ (cơ) ve smyslu hladu objevuje, ačkoli omezeně, jako samostatné slovo se specifickou funkcí. „cơ cực“ (extrémní hlad) je proto stále složenina, nikoli zdvojené slovo.

4 - „BRUČALÝ (přídavné jméno). Snadno podrážděný, hrubý a používající vulgární jazyk; mrzutý (obecně řečeno). Mrzutá povaha. Mluví hrubě a ostře.“

„Cục càn“ je složené slovo se souřadnicovým významem, kde „cục“ (nebo „cộc“ v dialektu Thanh Hoa ) označuje prudkou náladu nebo hrubost (jako v „cục tính“; „cộc tính“); „càn“ znamená suchý, tvrdý nebo neplodný, obrazně odkazuje na suchou povahu nebo řeč postrádající jemnost a měkkost (jako v „càm đất“; „tâm hồn càn“; v dialektu Thanh Hoa: například „tính càn“: „Ten chlap má velmi suchou povahu“).

Ve slově „cạn cỗi“ (opotřebovaný) znamená „cỗi“ také starý, zakrslý, neplodný, postrádající vitalitu, postrádající úrodnost. Například staré stromy, stará půda...

Čtyři případy – nevolnost, hlad, strádání a mrzutost – které jsme analyzovali výše, jsou tedy složená slova souřadnicového typu, nikoli zdvojená slova.

Hoang Trinh Son (přispěvatel)

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/ve-mot-so-tu-lay-non-nao-con-cao-co-cuc-cuc-can-235442.htm