Letos na jaře vás zveme k návštěvě vysočiny Sin Thau!

Na cestě k hraniční bráně Khoan La San, obec Sin Thau, okres Muong Nha, provincie Dien Bien, jen kousek od křižovatky tří hranic Vietnamu, Číny a Laosu. V toto pozdní odpoledne roku je vzduch hustý mlhou, jako bílý závoj zahalující horské svahy a střechy, zjemňující vášnivou melodii eposu Lhapadi, který se někde ozývá... Obloha se začíná rozjasňovat, ale horské vrcholky, pole a vesnice jsou stále zahaleny v moři mlhy. Mlha je půvabná a éterická. Někdy jemně plyne v proudech, jindy stojí nehybně jako stříbrný náhrdelník objímající horu, pak ji rozptyluje vítr, proplétá se stezkami, dokonce se rozlévá do domů a rozzáří ranní ohně jasněji... Možná se už probudil i Ho Quang Phin! V blahopřejných dopisech vietnamští a ruští představitelé zdůraznili, že přátelství mezi Vietnamem a Ruskem překonalo historické výzvy a potvrdilo svou silnou vitalitu a neustále rostoucí rozvoj. Na cestě k hraniční bráně Khoan La San, obec Sin Thau, okres Muong Nha, provincie Dien Bien, jen kousek od trojmezí Vietnamu, Číny a Laosu. V pozdním odpoledni na konci roku je vzduch hustý mlhou, jako bílý závoj zahalující horské svahy a střechy domů, změkčující vášnivou melodii eposu Lhapadi, který se někde ozývá... Vietnam se s obratem přes 4 miliardy USD umístil na druhém místě v exportu ovoce a zeleniny do Číny, čímž předčil Chile a zmenšil rozdíl s Thajskem. S tržbami v kinech dosáhly za pouhý 1,5 dne po uvedení více než 56 miliard VND vytvořil Tran Thanhův film „Čtyři pomstychtiví duchové“ rekord jako nejrychleji dosáhl hranice 50 miliard VND. Teplé a slunečné počasí rozprchlo davy lidí mířících do Lang Son na jarní výlety. Mnoho návštěvníků z celého světa přijelo do chrámů, pagod a svatyní, aby se modlili za bohatství, štěstí a mír. Do Bom Bo, obec Binh Minh, okres Bu Dang, provincie Binh Phuoc, jsme se vrátili u příležitosti oslav 50. výročí osvobození okresu Bu Dang (14. prosince 1974 - 14. prosince 2024), kdy jarní atmosféra prostupovala každou ulici a kout. Dá se říci, že Bom Bo nikdy nebylo tak živé. Po bombách a utrpení války se tato země nyní proměňuje v prosperující a krásnou venkovskou oblast... Etnické a rozvojové noviny. Dnešní odpolední zpravodajství z 23. ledna 2025 obsahuje následující pozoruhodné informace: Festival sázení stromů „Navždy vděční strýci Ho“ v roce hada. Sladká pomela z Bac Son. Duch hor a lesů v zeleném lepkavém rýžovém koláči. Obyvatelstvo Xơ Đăng v Măng Đen v okrese Kon Plông v provincii Kon Tum, po generace úzce spjaté s lesem a vesnicí, nyní překonalo sami sebe a vystoupilo ze svých vesnic, aby se učilo a stavělo tradiční domy na kůlech a zachovalo si tak svou kulturu pro cestovní ruch. Pro komunitu Xơ Đăng v této poetické zemi je to významná změna. Spolu se zbytkem země aktivně realizuje stranický výbor provincie Sóc Trăng přípravné kroky pro stranické sjezdy na všech úrovních pro období 2025–2030, které povedou k 14. celostátnímu sjezdu strany. U příležitosti lunárního Nového roku 2025 reportér deníku Ethnic Minorities and Development Newspaper provedl rozhovor s panem Lam Van Manem, tajemníkem provinčního stranického výboru Soc Trang, na toto téma. Před osmdesáti čtyřmi lety, během jara roku Hada 1941, měli lidé z etnických menšin v obci Truong Ha, okres Ha Quang, provincie Cao Bang, tu čest a hrdost reprezentovat celý národ a přivítat prezidenta Ho Či Mina po 30 letech jeho namáhavé cesty za záchranou země. Bylo to první jaro, kdy se vrátil, aby přímo vedl vietnamskou revoluci a spolupracoval s naší stranou na tom, aby národu přinesl nová jara. Implementace národních cílových programů, zejména Národního cílového programu 1719, má velký význam pro socioekonomický rozvoj a přispívá k řešení nejnaléhavějších životních problémů etnických menšin a horských komunit v provincii Gia Lai. Reportér z Etnických a rozvojových novin hovořil s předsedou provinčního lidového výboru Gia Lai, Rah Lan Chungem, o výsledcích a řešeních pro pokračování v efektivní implementaci národních cílových programů v provincii. Obřad uctívání předků během lunárního Nového roku etnické skupiny Muong v Hoa Binh je jedním z jedinečných duchovních a kulturních rysů, který obsahuje mnoho kulturních a náboženských hodnot a odráží část osobité identity místní komunity Muong.

Turisté se fotí vedle milníku číslo 0 na hraničním přechodu A Pa Chai (post 317, obec Sin Thau, okres Muong Nha, provincie Dien Bien).

Strávil jsem mnoho okouzlujících odpolední ponořený do západů slunce v Muong Nha a s touhou jsem pozoroval ptáky, jak mizí za zvlněnými horskými pásmy pohraniční oblasti. V pohraniční obci Sin Thau – „společném domově“ etnické menšiny Ha Nhi – se v tomto ročním období ozývá štěbetání ptáků lesy Muong Nha, které signalizuje příchod jara a začátek nové zemědělské sezóny. Sin Thau dnes zůstává chudou obcí v chudém okrese zahrnutém do Programu 30a/CP. Navzdory své chudobě je Sin Thau jedinou obcí v okrese Muong Nha bez nelegálních migrantů, drogově závislých nebo stoupenců nekonvenčních náboženství...

Dnes večer jsme se ubytovali v domě pana Pờ Chinh Phạ, předsedy Lidového výboru obce Sín Thầu. Kolem půlnoci náhle začalo pršet, doprovázeno vytím monzunového větru a neustálým klapáním osamělých jelenů, díky čemuž se noc zdála delší. Uprostřed nesčetných zvuků života v rozlehlém lese jsem s dojetím poslouchal, jak pan Pờ Chinh Phạ vyprávěl legendu o „dobré zemi, takže potoky tečou dohromady“ – vysvětlení původu a významu názvu místa Sín Thầu podle víry obyvatel Hà Nhì. Vypráví se, že před tisíci lety migrace přivedla první obyvatele Hà Nhì k usazení a usazení se v této zemi. A dnes, ve více než stoleté historii a vývoji provincie Điện Biên , je policejní oddělení obce Sín Thầu první jednotkou v provincii, které byl udělen titul „Hrdina lidových ozbrojených sil“...

Na jarní výlet vás zveme k návštěvě horských vesnic zahalených v mlze a mrakech. Zažijete svěží, nedotčené, autentické a živé jaro. Uprostřed ozvěn rozlehlých lesů vás uchvátí mystické festivaly, jako je Hmongský Plang Khua, Si Laův Pla Kho Thu, Congův Lo Khe a Taoův Cap Sac...

Lidé z kmene Ha Nhi v A Pa Chai v obci Sin Thau v okrese Muong Nha slaví svůj tradiční Nový rok.

Z vrcholu opuštěného a chladného strážního stanoviště pevně svíral pohraničník pušku a srdce mu naplňovalo dojetí, když na jeho zelené uniformě visel jemný okvětní lístek broskvového květu. Před ním ležela jeho milovaná vesnice, za ním státní hraniční značka s krvavě rudým státním znakem hrdinů a mučedníků. Někteří učitelé nemohli na Silvestra ani mrknout oka, seděli u lampy, třikrát nebo čtyřikrát pročítali staré dopisy a pak si do vybledlých sešitů čmárali jména svých blízkých a přátel.

V horách a lesích severozápadního Vietnamu se na jaře cítí, jako by štědrý duch jara rozséval požehnání všude kolem, přinášel život, hojil rány a překlenoval rozpory. Když vidíme vojáky v zelených uniformách, jak s nadšením oslavují jaro s lidmi, ještě lépe chápeme význam přísloví: „Pouto mezi vojáky a civilisty je jako pouto mezi rybou a vodou.“ Elektrická světla osvětlují horizont, silnice vedou do vesnic a zvuk bambusové flétny jakoby vyprávěl příběhy, vyjadřoval pocity, sdílel myšlenky jednoho člověka s mnoha; je to jako darovat lásku každému domovu.

Letos na jaře vás zvu do vysočiny! V mém rodném městě se na Tet nepije žádný dovážený alkohol a ani moc sladkostí ani koláčů. Oltář předků není ozdoben barevnými světly. Místo toho jsou tu lepkavé rýžové koláčky (banh chung), které si můj otec udělal vlastníma rukama a použil přitom zrna rýže vypěstovaná na půdě, kterou po sobě zanechali moji prarodiče…

Letos na jaře vás zvu do hor! V mém rodném městě se na Tet nepodává žádný dovážený alkohol a není tu moc sladkostí ani koláčů. Oltář předků není ozdoben barevnými světly. Místo toho jsou tu lepkavé rýžové koláčky (banh chung), které si můj otec upečl vlastníma rukama z rýže vypěstované na polích zděděných po prarodičích – konkrétní způsob, jak vyjádřit naše odhodlání hájit národní suverenitu a územní celistvost. V těchto zrnkách rýže je usilovný déšť a spalující slunce drsné pohraniční oblasti, pot tvrdé práce mé matky, a proto jsme hrdí na jaro v horách.

V tomto ročním období pulzuje atmosféra tradičního svátku Tet z vesnic etnických skupin Ha Nhi, Thai, Mong a Dao. Víme sice, že životy lidí v horách a pohraničních oblastech stále čelí mnoha obtížím a útrapám, ale porovnejme minulost se současností a podívejme se na přítomnost, abychom měli víru v budoucnost. Bez ohledu na měnící se počasí a životní vzestupy a pády zůstávají srdce obyvatel Muong Nha věrná straně a vládě. Potíže tohoto hornatého, pohraničního, odlehlého a řídce osídleného okresu budou postupně překonány v procesu socioekonomického rozvoje a zajištění bezpečnosti a obrany v tomto milovaném pohraničním regionu na dalekém severu naší země...

Obec Sin Thau, okres Muong Nha: Úsilí o dosažení nových cílů rozvoje venkova.

Zdroj: https://baodantoc.vn/xuan-nay-moi-ban-len-vung-cao-sin-thau-1737516481129.htm