Příběh muže, který celou noc vzhůru psal na stroji pro Ženevskou konferenci

TGVN. „Dokumenty a materiály pro konferenci byly převážně ve francouzštině, ale najít někoho, kdo by uměl psát na stroji ve francouzštině, nebylo snadné. Stále si pamatuji, že abychom mohli připravit dokumenty pro zasedání konference, byly dny, kdy jsme museli psát celou noc…“, vzpomínal pan Nguyen Van Thuy (známý také jako Nguyen Lanh), když pracoval jako úředník – písař a pomáhal vládní delegaci Vietnamské demokratické republiky na Ženevské konferenci v roce 1954.

Místopředseda vlády Pham Van Dong a delegace Vietnamské demokratické republiky přijali prodemokratické novináře po skončení Ženevské konference v červenci 1954. (Foto archivováno Ministerstvem zahraničních věcí)

Konference začala v roce 1954, ale mnoho členů vyjednávací delegace Vietnamské demokratické republiky se na „ diplomatickou bitvu“ připravovalo již od konce roku 1953. Mladý muž Nguyen Lanh, tehdy zodpovědný za administrativní a psací práce v kanceláři premiéra ve válečné zóně Viet Bac, byl povolán, aby se připojil k delegaci na Ženevské konferenci.

V té době byli písaři plynně mluvící francouzsky vzácní a kancelář měla jen několik lidí. Konferenční dokumenty byly převážně ve francouzštině a díky svým vynikajícím jazykovým znalostem byl pan Nguyen Lanh vybrán, aby se připojil k vietnamské delegaci na Ženevské konferenci. „Když jsem se dozvěděl, že budu členem delegace, byl jsem překvapen i nadšený zároveň. Říkal jsem si, že musím udělat vše pro to, abych splnil své povinnosti,“ vzpomínal pan Lanh.

Blízcí přátelé

Pan Nguyen Lanh vzpomínal na namáhavou cestu z Vietnamu do Švýcarska, kde se měl zúčastnit Ženevské konference, a uvedl, že nastaly velmi těžké časy, které se bez vřelé podpory jeho přátel v Číně a Sovětském svazu zdály nepřekonatelné.

V té době stále zuřila bitva u Dien Bien Phu. Aby se vietnamská delegace vyhnula odhalení a zajetí nepřítelem, musela cestovat tajně v noci. Vietnamská delegace překročila hranici do Nanningu v Číně, kde jí byl poskytnut samostatný vagón a byla oblečena jako Číňané, aby nebyla identifikována. Po příjezdu do Pekingu vietnamské velvyslanectví pro delegaci zařídilo samostatný prostor a velmi vřele ji přivítalo.

„Vzpomínám si, že přípravy na cestu do Ženevy byly velmi intenzivní. Schůzka se konala 8. května, ale delegace odletěla ze Sovětského svazu do Švýcarska až 4. května. Před odletem do Sovětského svazu dostal každý člen delegace zbrusu nový oblek,“ vzpomínal pan Nguyen Lanh.

Vřelé přijetí a podpora vietnamské delegace ze strany sovětské strany udělaly v daném roce na členy delegace obzvláště silný dojem. Pan Lanh vyprávěl, že po příjezdu do Švýcarska Sovětský svaz prozíravě zařídil pro vietnamskou delegaci hotel, který se nacházel v blízkosti konferenčního centra. Později byla delegace přemístěna do vily na okraji města. Někteří členové v hotelu zůstali.

Nezapomenutelné vzpomínky

Uplynulo více než půl století, ale pan Lanh si stále pamatuje všechny členy delegace. Kromě hlavních členů – místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Phama Van Donga (vedoucího delegace), pana Hoang Van Hoana, pana Tran Cong Tuonga, pana Ta Quang Buua a pana Phan Anha – byl přítomen také logistický a podpůrný personál čítající asi 30 lidí. Kromě vojenské delegace zde byli také propagandisté, tiskoví pracovníci, administrativní pracovníci, písaři, lékaři a bezpečnostní pracovníci…

Po jednáních na konferenci vietnamská delegace často přijímala mnoho delegací z jiných zemí, včetně vietnamských emigrantů ve Francii… V té době byli všichni lékaři, písaři a další členové delegace mobilizováni, aby je přivítali.

Delegace věnovala velkou pozornost také logistickému zabezpečení konference. Vzhledem k jejich plynné znalosti francouzštiny byl pan Lanh a další člen delegace pověřen úkolem psaní. „Vzpomínám si, že abychom včas připravili dokumenty pro zasedání konference, byly dny, kdy jsme museli psát vzhůru celou noc. I když to byla neuvěřitelně namáhavá práce, vždy jsme to považovali za samozřejmost a s radostí jsme úkol splnili,“ vzpomínal pan Lanh.

Dny strávené v Ženevě zanechaly mnoho nezapomenutelných vzpomínek i v mladém muži Nguyen Lanhovi. Vyprávěl, že v té době byly vztahy mezi vietnamskou delegací a sovětskou a čínskou delegací velmi srdečné.

„Před každým zasedáním se scházeli vedoucí našeho delegace, pan Pham Van Dong, vedoucí čínské delegace, Čou En-laj, a vedoucí sovětské delegace, Molotov. A každou neděli ráno cestovala vietnamská delegace na čínské velvyslanectví na okraji města, aby si odpočinula, relaxovala a pobavila se. Čínská delegace byla velmi pohostinná. Atmosféra byla mimořádně přátelská a blízká. To ilustruje blízký vztah mezi námi a našimi přáteli v té době.“

„Po dlouhých a napjatých jednáních se někteří členové naší delegace o víkendech často vydávali na švýcarský venkov, aby si odpočinuli a také propagovali naši zemi a spravedlivý boj našich lidí mezi místními obyvateli,“ vzpomínal pan Lanh.

Ve svých vzpomínkách na Ženevskou konferenci v roce 1954 si pan Nguyen Lanh stále živě pamatuje okamžik 7. května – těsně před jejím zahájením – kdy vietnamská delegace obdržela zprávu o vítězství u Dien Bien Phu. Při vzpomínce na tento okamžik je pan Lanh stále zaplaven emocemi: „Všichni jsme byli nesmírně šťastní a nadšení. Tu radost nelze popsat. Tu noc naše delegace zůstala vzhůru celou noc a oslavovala vítězství. A následující den, když jsme vstoupili na konferenci, jsme se chopili iniciativy, protože jsme byli v myšlení vítězů.“

Vedoucí zvláštní delegace

Mezi členy vietnamské delegace v daném roce pan Nguyen Lanh stále nemůže zapomenout na dojmy vedoucího delegace Phama Van Donga. Vzpomínal: „Obzvláště na mě zapůsobil místopředseda vlády Pham Van Dong, kterého jsme láskyplně nazývali ‚bratrem To‘. Bratr To byl velmi schopný a ve své práci bral vážně, ale také přístupný, jednoduchý a praktický. Při jednáních byl bratr To zkušeným odborníkem s inteligentními a dovednými reakcemi. Stále si pamatuji jeho prohlášení na konferenci, které vedoucího francouzské delegace Bidaulta ‚zbledlo‘ a které bylo později citováno v mnoha dokumentech: ‚Francouzští delegáti nazvali vládu Vietnamské demokratické republiky vládou duchů. Proč jste museli poslat desítky tisíc vojáků, aby bojovali proti duchům? A kvůli duchům jste utrpěli desítky tisíc obětí? Nyní tato vláda duchů přišla sem a sedí před vámi.‘“

Pan Nguyen Lanh vyprávěl, že i přes svůj nabitý program přijímání hostů a práce s nimi pan Pham Van Dong nikdy nezapomněl pravidelně navštěvovat a povzbuzovat členy podpůrného a logistického týmu.

„Během velkého shromáždění bratrů se nás pan Tô zeptal, jestli máme nějaká přání. Rychle jsem odpověděl: ‚Pane, ti z nás, co kouříme, dostávají cigarety zdarma. Ale co ti, co nekouří?‘ Pan Tô žertem odpověděl: ‚Tak vám všem dám bonbóny,‘“ vzpomínal s láskou pan Lanh.

Pan Nguyen Lanh, vlastním jménem Nguyen Van Thuy, se narodil v roce 1932 ve vesnici Tao Khe, obec Duong Van, okres Ung Hoa, Hanoj. Byl jedním z úředníků a písařů pracujících pro vietnamskou delegaci, která se zúčastnila Ženevské konference (Švýcarsko) o obnovení míru v Indočíně (1954).

Dříve působil jako zástupce ředitele Informačního a dokumentačního centra Ústředního ústavu pro výzkum ekonomického managementu a zástupce vedoucího školicího oddělení Ústředního ústavu pro výzkum ekonomického managementu.

Za své zásluhy během kariéry mu byl udělen čestný certifikát od předsedy vlády, medaile za odboj třetí třídy, medaile za odboj druhé třídy a medaile za práci druhé třídy.

Zdroj: https://baoquocte.vn/chuyen-cua-nguoi-thuc-trang-dem-danh-may-phuc-vu-hoi-nghi-geneva-97788.html