Příběh muže, který celou noc vzhůru psal na stroji pro Ženevskou konferenci

TGVN. „Dokumenty a materiály pro konferenci byly převážně ve francouzštině, ale najít někoho, kdo by uměl psát na stroji francouzsky, nebylo snadné. Stále si pamatuji, že abychom mohli připravit dokumenty pro zasedání konference, museli jsme někdy zůstat vzhůru celou noc a psát…“, vzpomínal pan Nguyen Van Thuy (známý také jako Nguyen Lanh), když pracoval jako úředník – písař a pomáhal vládní delegaci Vietnamské demokratické republiky na Ženevské konferenci v roce 1954.

Místopředseda vlády Pham Van Dong a delegace Vietnamské demokratické republiky přijali demokratické novináře po skončení Ženevské konference v červenci 1954. (Foto archivováno BNG)

Konference začala v roce 1954, ale mnoho členů vyjednávací delegace Vietnamské demokratické republiky se na „bitvu na diplomatické frontě“ připravovalo už od konce roku 1953. Mladý muž Nguyen Lanh měl tehdy na starosti administrativní práci – psaní na stroji, pomáhal v kanceláři premiéra v zóně odboje Viet Bac, když byl povolán, aby se připojil k delegaci na Ženevské konferenci.

V té době byli písaři, kteří uměli francouzsky, vzácní a kancelář měla jen několik lidí. Konferenční dokumenty byly převážně ve francouzštině, takže díky svým dobrým znalostem cizích jazyků byl pan Nguyen Lanh vybrán, aby se připojil k vietnamské delegaci na Ženevské konferenci. „Když jsem se dozvěděl, že se stanu členem delegace, cítil jsem v té době překvapení i vzrušení. Říkal jsem si, že se musím ze všech sil snažit, abych úkol splnil,“ vzpomínal pan Lanh.

Drazí přátelé

Při vzpomínce na namáhavou cestu z Vietnamu do Švýcarska za účelem účasti na Ženevské konferenci pan Nguyen Lanh uvedl, že nastaly velmi těžké časy, které se zdálo nemožné překonat bez přátelské pomoci Číny a Sovětského svazu.

V té době byla fronta u Dien Bien Phu stále extrémně zuřivá. Aby se vietnamská delegace vyhnula odhalení a zajetí nepřítelem, byla nucena tajně se přesouvat v noci. Po překročení hranice s čínským Nanningem byla vietnamská delegace ubytována v samostatném vlakovém vagónu, oblečená jako Číňané, aby nebyla odhalena. Po příjezdu do Pekingu vietnamské velvyslanectví v Pekingu zařídilo, aby delegace zůstala v oddělené oblasti, a velmi pozorně ji přijalo.

„Stále si pamatuji, že čas na přípravu cesty do Ženevy byl velmi naléhavý. Schůzka se konala 8. května a 4. května delegace odletěla ze Sovětského svazu do Švýcarska. Před odjezdem do Sovětského svazu byl každý člen delegace vybaven novým oblekem,“ vzpomínal pan Nguyen Lanh.

Vřelé přijetí a podpora Sovětského svazu pro vietnamskou delegaci v daném roce také udělaly na členy delegace zvláštní dojem. Pan Lanh uvedl, že po příjezdu do Švýcarska Sovětský svaz ohleduplně pomohl s pronájmem hotelu pro vietnamskou delegaci, aby si mohla odpočinout a ubytovat se poblíž centra konference. Poté byla delegace převezena do vily na okraji města. Část z nich v hotelu nadále bydlela.

Nezapomenutelné vzpomínky

Uplynulo více než půl století, ale pan Lanh si stále pamatuje všechny členy delegace. Kromě hlavních členů, místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Phama Van Donga (vedoucího delegace), pana Hoang Van Hoana, pana Tran Cong Tuonga, pana Ta Quang Buua a pana Phan Anha, logistický a podpůrný personál čítal asi 30 lidí. Kromě vojenské delegace se zde nacházel také propagandistický, tiskový, administrativní pracovník, písař, lékař, bezpečnostní tým...

Po jednáních na konferenci vietnamská delegace často přijímala mnoho delegací z jiných zemí, Vietnamců ze zahraničí ve Francii atd. V těchto chvílích byli všichni lékaři, písaři atd. členové delegace mobilizováni, aby je přivítali.

Delegace věnovala také velkou pozornost servisu a logistické práci pro konferenci. Vzhledem k jeho plynné znalosti francouzštiny mu pan Lanh a další úředník v delegaci svěřili úkol psaní na stroji. „Stále si pamatuji, že abychom mohli připravovat dokumenty pro zasedání konference, byly dny, kdy jsme museli psát celou noc. I když to bylo nesmírně těžké, vždy jsme si mysleli, že je to přirozené, a s radostí jsme tento úkol splnili,“ vzpomínal pan Lanh.

Dny strávené v Ženevě zanechaly mnoho nezapomenutelných vzpomínek i mladému muži Nguyen Lanhovi. Řekl, že v té době byly vztahy mezi vietnamskou delegací a delegacemi Sovětského svazu a Číny velmi blízké.

„Před každým setkáním se sešli vedoucí našeho delegace, pan Pham Van Dong, vedoucí čínské delegace, Čou En-laj, a vedoucí sovětské delegace, Molotov. A každou neděli ráno se vietnamská delegace přesunula na čínské velvyslanectví na okraji města, aby si odpočinula, pobavila se a bavila. Delegace byla velmi pozorná. Atmosféra byla mimořádně přátelská a blízká. To ukazuje blízkost mezi námi a našimi přáteli v té době.“

„Po dlouhých a napjatých jednáních se někteří členové naší delegace o víkendech často vzájemně zvali na návštěvu švýcarského venkova, aby si odpočinuli a zároveň se seznámili obyvatele této země s naší zemí a spravedlivým bojem našeho lidu,“ vzpomínal pan Lanh.

Ve svých vzpomínkách na Ženevskou konferenci v roce 1954 si pan Nguyen Lanh stále jasně pamatuje okamžik 7. května – před zahájením konference – kdy vietnamská delegace obdržela zprávu o vítězství u Dien Bien Phu. Při vzpomínce na tento okamžik měl pan Lanh stále stejné tlumené emoce: „Všichni jsme byli šťastní a radostní. Tu radost nelze pravděpodobně popsat žádným perem. Tu noc naše delegace zůstala vzhůru celou noc, aby oslavila zprávu o vítězství. A následující den, když jsme vstoupili na konferenci, jsme převzali iniciativu, protože jsme byli v pozici vítěze.“

Zvláštní vedoucí mise

Mezi členy vietnamské delegace v daném roce pan Nguyen Lanh stále nemohl zapomenout na dojmy vedoucího delegace Phama Van Donga. Vzpomínal: „Obzvláště na mě zapůsobil místopředseda vlády Pham Van Dong, kterého jsme často láskyplně nazývali To. To byl v práci velmi dobrý a seriózní člověk, ale také uzavřený, prostý a praktický. Při jednáních byl To zkušený člověk s inteligentními a chytrými reakcemi. Dodnes si pamatuji jeho výrok na konferenci, který šéfa francouzské delegace Bidaulta „zbledl“ a který byl později citován v mnoha dokumentech: „Francouzští delegáti nazvali vládu Vietnamské demokratické republiky vládou duchů. Proč jste museli přivést desítky tisíc vojáků, abyste bojovali s duchy? A desítky tisíc vojáků zemřely kvůli duchům? Nyní tato vláda duchů přišla sem a sedí před vámi.“

Pan Nguyen Lanh uvedl, že i přes nabitý program recepce a práce pan Pham Van Dong nezapomněl pravidelně navštěvovat a povzbuzovat své kolegy v podpůrném a logistickém týmu.

„Na shromáždění všech bratrů se nás pan To zeptal, zda máme nějaká přání. Rychle jsem odpověděl: ‚Pane, pokud někdo z vás kouří, dostane cigarety zdarma. Tak co dáte těm, kteří nekouří?‘ Pan To s humorem odpověděl: ‚Pak vám dám bonbóny,‘ vzpomínal pan Lanh.

Pan Nguyen Lanh, skutečné jméno, je Nguyen Van Thuy, narozen v roce 1932 ve vesnici Tao Khe, obec Duong Van, okres Ung Hoa, Hanoj. Byl jedním z osob, které vykonávaly administrativní a písařské práce ve vietnamské delegaci, jež se zúčastnila Ženevské konference (Švýcarsko), kde se diskutovalo o obnovení míru v Indočíně (1954).

Byl zástupcem ředitele Informačního a dokumentačního centra Ústředního ústavu pro výzkum ekonomického managementu; zástupcem vedoucího školicího oddělení Ústředního ústavu pro výzkum ekonomického managementu.

Za své pracovní zásluhy mu byl udělen čestný certifikát od předsedy vlády; medaile za odboj třetí třídy, medaile za odboj druhé třídy a medaile za práci druhé třídy.

Zdroj: https://baoquocte.vn/chuyen-cua-nguoi-thuc-trang-dem-danh-may-phuc-vu-hoi-nghi-geneva-97788.html