Zavádění angličtiny jako druhého jazyka ve školách: Prvky úspěchu

Podle odborníků je pro dosažení cíle, který si Vietnam pro nadcházející období stanovil, že angličtina bude druhým jazykem ve školách, zapotřebí konkrétní plán koordinovaný mnoha stranami, v němž by se měl zaměřit na faktory rovnosti a národní identity.

ZÁŽITKY Z VÝCHODNÍ ASIE

Zvýšení výuky předmětů v angličtině nebo dokonce zvážení angličtiny jako druhého jazyka, jak si stanovil Vietnam, je tématem zájmu v jihovýchodní Asii. Jedním z pozoruhodných bodů je, že všechny země ASEAN vydaly vlastní právní rámec pro výuku angličtiny na střední škole, jak uvádí studie zveřejněná v lednu profesorem Emi Emiliou (Indonésie) a kolegy v indonéském časopise Journal of Applied Linguistics.

Podle výsledků výzkumu se však status angličtiny v jednotlivých zemích liší. V Singapuru, Bruneji, na Filipínách a v Malajsii je angličtina druhým jazykem s různou mírou a úrovní používání. Indonésie a Thajsko sice angličtinu cení, ale považují ji pouze za povinný předmět, nikoli za jazyk pro výuku jiných předmětů. V Kambodži a Laosu je angličtina volitelným předmětem.

Závěr č. 91 a usnesení politbyra č. 71 zdůrazňují řešení pro sektor vzdělávání a odborné přípravy, kterým je posílení výuky a učení cizích jazyků a postupné zavedení angličtiny jako druhého jazyka ve školách.

FOTO: DAO NGOC THACH

Studie rovněž zdůraznila, že úspěch Singapuru v tom, že se angličtina stala jeho druhým jazykem, pramení ze skutečnosti, že země zavedla v 60. letech 20. století dvojjazyčnou politiku a nyní se všechny předměty vyučují v angličtině. Země také založila Nadaci Lee Kuan Yewa s cílem podpořit lásku k dvojjazyčnosti u malých dětí. Na Filipínách se v angličtině vyučují základní předměty, jako je matematika a přírodní vědy .

Dr. Thana Kruawong, přednášející na Pedagogické fakultě Univerzity Kasetsart (Thajsko), uvedla, že v této zemi se na veřejných středních školách angličtina obvykle vyučuje 3–4 hodiny týdně, zatímco veřejné univerzity, jako je jeho fakulta, vyžadují, aby studenti absolvovali 2–3 kurzy obecné angličtiny a poté mohou v závislosti na fakultě pokračovat ve studiu specializované angličtiny. Kromě toho mnoho velkých veřejných univerzit zavedlo výuku některých oborů výhradně v angličtině.

K POLITICKÝ RÁMEC A PŘEDPISY NA PODPORU POUŽÍVÁNÍ ANGLIČTINY

Aby se angličtina jako vyučovací jazyk úspěšně používala, je podle pana Kruawonga zapotřebí politický a regulační rámec na podporu používání angličtiny, počínaje samotnými učiteli. To je v Thajsku velká výzva. „Věřím, že pokud bude existovat jasné prohlášení, že tento předmět musí být vyučován v angličtině, učitelé budou motivováni se zlepšovat, aby splnili požadavky,“ řekla Dr. Thana Kruawong.

Jedním z řešení pro Vietnam, jak se dostat mezi 20 nejlepších zemí v oblasti vzdělávání

Od závěru č. 91 (srpen 2024) o zásadních a komplexních inovacích ve vzdělávání a odborné přípravě až po rezoluci č. 71 (srpen 2025) o průlomovém rozvoji vzdělávání a odborné přípravy politbyro zmiňuje faktor cizích jazyků. V rezoluci č. 71 je cílem vize, aby se Vietnam do roku 2045 umístil mezi 20 nejlepšími zeměmi, pokud jde o národní vzdělávací systém, s alespoň 5 univerzitami mezi 100 nejlepšími na světě... Jedním z úkolů a řešení jasně uvedených v rezoluci č. 71 k dosažení tohoto cíle je „posílit výuku a učení cizích jazyků a postupně se angličtina stát druhým jazykem ve školách“.

Dalším problémem je, že Vietnam musí pokračovat ve vývoji a propagaci domácích testů angličtiny v souladu se Společným evropským referenčním rámcem pro jazyky (CEFR), jako je malajsijský MUET, který používají všechny univerzity v zemi, uvádí Dr. Abdullah bin Mohd Nawi, docent na Technologické univerzitě v Malajsii. MUET je dokonce uznáván mnoha univerzitami po celém světě jako alternativa k IELTS a toto číslo stále roste.

„Podle současných předpisů musí učitelé všeobecných předmětů v Malajsii splňovat úroveň C1 podle CEFR a my uplatňujeme veškerá opatření k dosažení tohoto cíle, včetně finančních faktorů. Učitelé totiž mohou složit zkoušku MUET za dostupnou cenu, aniž by museli skládat drahé zkoušky jako IELTS. Proto by Vietnam měl mít svůj vlastní hodnotící nástroj, aby se vyhnul závislosti na zahraničí,“ řekl.

NAVRHNĚTE SI JASNÝ PLÁN

Docentka Dr. Nguyen Thi Mai Hoa z Pedagogické fakulty Univerzity Nového Jižního Walesu (Austrálie) uvedla, že Vietnam potřebuje vytvořit jasný plán postupu prostřednictvím specifického rámce a zároveň jej propojit s klíčovými zainteresovanými stranami, jako jsou studenti, učitelé, tvůrci politik, vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání atd., aby se z angličtiny stal druhý jazyk ve školách, a zároveň jej propojit s klíčovými zainteresovanými stranami, jako jsou studenti, učitelé, tvůrci politik, vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání atd., na jejichž základě se bude moci dobře orientovat v procesu implementace.

Studenti v Ho Či Minově Městě se učí angličtinu se zahraničními učiteli. Město plánuje do roku 2030 postupně zavést angličtinu jako druhý jazyk ve školách.

FOTO: DAO NGOC THACH

Specifický rámec nám také pomáhá vědět, kde efektivně ovlivnit situaci, místo abychom se na problémy ve vzdělávacím ekosystému dívali jako na samostatné části a řešili je odděleně, tedy pokud učitelé nemají dobrou znalost angličtiny, poslali je na doplňkové hodiny angličtiny. „To řeší jen část problému,“ uvedla paní Hoa a dodala, že při vytváření rámce je nutné se v kontextu Vietnamu odvolávat i na vědecké základy a teorie ve světě.

Kromě toho je třeba při zavádění angličtiny jako druhého jazyka ve školách věnovat pozornost dvěma faktorům. Jedním z nich je sociální nerovnost, protože ne každý má znalosti angličtiny, zejména studenti z horských, odlehlých a izolovaných oblastí. „Pokud tento program zavedeme, jakou podporu jim poskytneme, aby porozuměli výuce a drželi krok se svými vrstevníky?“ zeptala se paní Hoa.

Druhý příběh se týká zachování národní identity, protože jazyk je podle Dr. Hoa úzce spjat s kulturou. Tvůrci politik proto musí věnovat pozornost také roli vietnamštiny a angličtiny ve školním prostředí. Výzkum profesora Emiho Emilie a kolegů dokonce ukazuje, že i přes to, že se angličtina považuje za druhý jazyk, Filipíny stále vyučují v mateřském jazyce po dobu prvních tří let základní školy a po uplynutí této doby se některé předměty vyučují v mateřském jazyce.

Pokud jde o doplňování vzdělávacích lidských zdrojů, Pedagogická univerzita v Ho Či Minově městě zavedla dvojjazyčné vzdělávací programy v oblasti pedagogiky matematiky, pedagogiky pro primární školy a vypracovala plán dvojjazyčné výuky ve fyzice, chemii, biologii a přírodních vědách. To je základem pro výuku učitelů v angličtině, uvádí Dr. Nguyen Thi Thu Trang, ředitel Centra pro výzkum a aplikaci vzdělávání v oblasti STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika) této univerzity.

Současným problémem však je, že mnoho učitelů nebude schopno vyučovat předměty v angličtině, částečně proto, že předchozí vzdělávací proces vyžadoval, aby se učitelé učili pouze obecnou angličtinu, nikoli specializovanou angličtinu, a předchozí vzdělávací program nevyžadoval, aby učitelé vyučovali v angličtině. Proto se paní Trang, podobně jako paní Hoa, domnívá, že musí existovat postupný plán pro zavedení angličtiny jako druhého jazyka ve školách.

„To vyžaduje koordinaci mnoha stran, včetně vedoucích pracovníků na všech úrovních a učitelů. Ale podle mého názoru musíme v první řadě zajistit, aby školy a učitelé jasně pochopili výhody přístupu studentů k předmětům v angličtině, aby učitelé cítili potřebu to dělat, místo aby se cítili nuceni. Poté musíme vybudovat koordinační mechanismus mezi učiteli angličtiny a učiteli ostatních předmětů a určit, jak dlouho začít s výukou v angličtině a jak ji postupně prodlužovat,“ uvedla.

Pokud jde o pedagogický přístup k výuce angličtiny jako druhého jazyka, docentka Dr. Rhonda Oliverová, ředitelka Pedagogické fakulty Curtin University (Austrálie), navrhla dva přístupy: využití angličtiny jako výukového prostředku (EMI) a výuku integrovaného obsahu a jazyka (CLIL). Rozdíl spočívá v tom, že EMI se zaměřuje na výuku obsahu a učitelé hrají roli předávání znalostí, zatímco CLIL klade důraz na jazyk i obsah a učitelé často vyučují oba aspekty.

„EMI je populární na univerzitní úrovni a nyní se používá i na základních a středních školách ve Vietnamu, zatímco CLIL se často používá ve všeobecném vzdělávání,“ uvedla paní Oliverová.

Hlavní výzvy

Na mezinárodní konferenci o výzkumu a výuce angličtiny, kterou v polovině srpna uspořádalo Regionální školicí centrum Organizace ministrů školství jihovýchodní Asie ve Vietnamu (SEAMEO RETRAC), pan David Fay, ředitel Regionální kanceláře anglického jazyka (RELO) velvyslanectví USA ve Vietnamu, uvedl, že kromě propojení angličtiny s akademickými znalostmi je třeba, aby učitelé angličtinu propojili také s tréninkem měkkých dovedností, jako je týmová práce, vyjednávání, řešení konfliktů...

Dalším problémem, který pan Fay nastolil, je, že nejen Vietnam, ale i mnoho zemí a teritorií, jako například Turecko, Finsko, Tchaj-wan, chce zvýšit míru používání angličtiny na středních a vysokých školách... Významnou výzvou je však nedostatek učitelů, kteří si jsou jisti výukou předmětů, jako je matematika, společenské vědy... v angličtině, spolu s rizikem nedostatečného porozumění ze strany rodičů a vedoucích pracovníků ve vzdělávání.

Zdroj: https://thanhnien.vn/dua-tieng-anh-thanh-ngon-ngu-thu-hai-trong-truong-hoc-nhung-yeu-to-de-thanh-cong-185250907213715805.htm