Milostné písně - Krása etnických skupin Tay a Nung

V Cao Bangu žije pohromadě 8 etnických skupin, jako například: Tay, Nung, Mong, Dao, Kinh, Lo Lo, San Chi, Hoa... Každá etnická skupina má svou vlastní jedinečnou kulturu, která vytváří barevný květinový les. Příroda obdařila Cao Bang krásnou krajinou, která je zároveň majestátní i poetická a podmaňuje srdce lidí. Tato okouzlující země je zdrojem podmanivých lidových písní, upřímných a plných náklonnosti.

Milostná píseň etnické skupiny Nung An. Foto: Dokument.

Etnické skupiny Tay a Nung si jsou v podstatě podobné v jazyce, textech a lidových písních, jako jsou sli, luon, nang oi, phong slu..., a také mají podobné idiomy a přísloví. Z jednoho důvodu jsem byl v mládí svědkem toho, jak se mladí muži a ženy z obou etnik vzájemně ovlivňovali a učili se zpívat milostné písně. Milostné písně se nehrají jen ve volném čase od zemědělství, ale také během svátků, Nového roku, při cestách na pole, na trh a na svatbách, aby se rodině poblahopřálo k přivítání nové nevěsty a mladému páru popřálo sto let štěstí.

Zároveň, za účelem zachování a propagace kulturních hodnot, katedry, pobočky a obce často pořádají soutěže lidových písní – milostných písní, čímž přispívají k podpoře kulturních, uměleckých a vlasteneckých soupeřských hnutí všech úrovní a poboček a posilují sílu velkého solidárního bloku etnických skupin v oblasti. Když se usazuji, abych psal tento článek, někde se mi stále ozývá píseň mého bývalého studenta, která byla adaptací básně učitele Hoang Thi Khuyena:

„Zvu vás do Cao Bangu,“

Vidět květiny na vrcholu hory.

Ponoř se do vzdálené lidové písně,

Otálela a čekala, až se vrátí domů.

Snad nikdy nezapomenu, když jsem za tichých nocí nebo tržních dnů na polích... slyšel zpěv bratrů a sester luon nang oi (luon nang oi) a sli (sli). Pokaždé tak moje matka mumlala a šeptala: „Ještě jeden chlapec z jiné vesnice přichází flirtovat s dívkami z naší vesnice,“ pak si matka poslechla každou píseň a poznamenala: „Tenhle chlapec mluví dobře, chytře a hluboce.“ Když byla moje matka mladá, byla známá tím, že dobře zpívala luon, mnoho lidí ji milovalo, takže se k ní často chodilo ptát na radu mnoho žen. V té době mi bylo asi 10 let a nechápal jsem význam písně, ale byl jsem zvědavý a shledával jsem ji zajímavou, tak jsem často běhal k místům, kde se zpívalo, abych viděl, kteří muži a ženy se navzájem poznávají. V tlumeném měsíčním světle seděly některé ženy na podlaze a zpívaly si tiše, někteří muži seděli na ulici a zpívali si pro sebe, jejich sladké, vášnivé hlasy vyjadřovaly lásku a touhu chlapců a dívek.

Jednou, když jsem se vracel z trhu Nam Nhung přes Keo Yen, byl jsem také pohlcen zpěvem „co“ (bratrů) a „che“ (sester) vracejících se z trhu. Jejich zpěv se ozýval v horách a lesích a zněl v mých krocích, když se rozcházeli a vraceli do svých vesnic. Jednou jsem se divil, že nerozumím mužské písni: „Pole jsou zelená a bujná, rozdal už někdo ovoce?“, a později, když jsem vyrostl, jsem pochopil, že je to způsob, jak se ptát, když se navzájem poznávali prostřednictvím písně.

Krása milostných písní kmene Tay a Nung z Cao Bang spočívá v tom, že ať už je příležitost jakákoli, mohou zpívat v noci, když mladí muži jdou do vesnice najít dívky, se kterými by se seznámili, nebo na svatbách, festivalech, trzích nebo při nastěhování... Kdykoli je příležitost, kdy jsou přítomni mladí muži a ženy, písně se zpívají. Prostor pro vystoupení je také velmi bohatý, není pevně stanovený na žádném místě, mohou zpívat, když jdou na pole; zpívat na kopci; zpívat při loučení; zpívat u ohně; zpívat na verandě, na podlaze...

Zpívání milostných písní není o písních, které jsou již k dispozici nebo připravené, ale o nalezení vhodných slov na základě kontextu, slov druhé osoby, pocitů. Protože reakce je okamžitá, vyžaduje to od mužů i žen flexibilní reakci a způsob, jak vést příběh k vytvoření reakce mezi muži a ženami. Prostřednictvím textů a reakcí si vzájemně rozumí, vědí, jaký je ten druhý člověk.

Milostné písně etnických skupin Tay a Nung jsou podobné stylu zpěvu Quan Ho, milostné písně obyvatel nížin také používají mnoho metafor, srovnání a přirovnání... Často se srovnávají s předměty, krajinou, domácími mazlíčky a dokonce i s pojmy horských lidí. Texty písní vyjadřují míru náklonnosti, vynalézavost při hledání slov je hlubší, srdce druhého člověka je uchváceno a nedokáže odejít, takže čím později v noci, tím vášnivější je zpěv, tím více lásky se vstřebává do sladkého hlasu. Mnoho párů se skrze milostné písně stane manželem a manželkou.

"Tělo je někdy slané a někdy snové."

Jednotlivý list má deku a deku.

Stařec byl velmi slabý.

Starý muž pořád opakoval: „Budu v pořádku.“

Pandemický:

Jsi jako květ švestky, květ meruňky

Láska není toulavý motýl

Milujte se navzájem jako miska s vodou tlačená

Milujte se navzájem jako ryby prohánějící se v dlouhé řece.

Lidé Nung obvykle častěji zpívají milostné písně s melodiemi luon a sli, zatímco lidé Tay zpívají melodie luon a nang oi a zřídka sli. Ačkoli se melodie sli, luon a nang oi liší a každý žánr má jiný způsob zpěvu, všechny mají společné jemnost, zpěv, jako by vycházel ze srdce, je velmi procítěný a snadno se dostává k srdcím posluchačů.

Lidé z kmene Tay a Nung ve východní oblasti mají trochu jiný způsob zpěvu milostných písní než ostatní regiony. Ačkoli jsou tóny sli a luon téměř stejné, texty písní mezi muži a ženami vždy začínají větou: „Em oi tren troi co may vang...“ nebo „Anh oi tren troi co may hong“ a poté následující věty začínají vyjadřovat jejich city. V milostných písních lidí Tay a Nung vždy mluví první chlapec, který se ujímá iniciativy a navrhuje dívce, aby pokračovala.

Píseň začíná žádostí o ruku mladého muže v prostoru mezi vesnicí a trhem, za jasného slunečního svitu, jako by se s ním radoval, když viděl krásnou dívku, úhledně oblečenou, aby šla na trh. V minulosti chodili chlapci a dívky na trh nejen obchodovat, ale také aby se chlapci a dívky setkali, hráli na flétnu, zpívali sli a lépe se poznali. Mladík v této písni dívce upřímně složil komplimenty, čímž jí projevil úctu a také svůj obdiv k ní, čímž si hned od začátku získal její srdce, protože být chválen jako krásná a pracovitá dívka je ta nejšťastnější věc.

Dívce se už v úmyslu chlapec líbil, a tak mu dala vědět, že ještě není vdaná, a to vtipem, ale s úmyslem otevřít mu cestu k ní. Chlapec byl také velmi chytrý, když dívce dal vědět, že ještě není ženatý, jednak jí vyprávěl o své situaci, aby vzbudil její soucit. Text milostné písně připomíná lidovou píseň „Ještě nemám ženu, maminka se ještě nezašila“. Chlapec v lidové písni je podobný chlapci v této milostné písni, nicméně chlapec v této písni je v žalostnější situaci, protože je sirotek a žije sám. Krásné na tom je, že neříká, že dívku přímo miluje, ale žádá ji, aby byla dohazovačkou. Tento způsob požádání je krásný a chytrý, jednak proto, aby se dívky zeptal na její úmysl, a jednak proto, aby se neurazila, pokud k němu dívka nic necítí.

Prostřednictvím milostné písně můžeme vidět bohatou duši a hluboké city obyvatel Tay a Nung z Cao Bangu a Vietnamců obecně. Texty jsou jemné a preventivní, aby prověřily srdce druhého člověka, což je také velmi známý způsob vyjádření lásky starověkých Vietnamců. Kromě toho můžeme také vidět odvahu, troufalost vyjadřovat city a chytrost dívky, která vede chlapce k překonání jeho komplexu méněcennosti a stydlivosti, aby dívce dal najevo své city.

Poslední texty jsou zároveň vyznáním lásky, posvátnou přísahou a také touhou po štěstí mnoha párů. Texty odpovědí vytvářejí odezvu, jako by se oba vedli stejným směrem, jeden člověk najde způsob, jak otevřít cestu druhému k vyjádření svých citů, aby měli šťastný konec. Písně o lásce jsou vždy těmi s nejkrásnějšími a nejlepšími významy, nicméně láska nemá vždy šťastný konec. Existuje mnoho důvodů, proč se k sobě chlapci a dívky nemohou dostat, zmeškali schůzku a pak si nesou přetrvávající bolest z neschopnosti vybrat.

Přestože uplynulo mnoho let, ačkoli se společnost změnila v potřebách poslechu hudby i ve způsobu vyjadřování pocitů mladé generace, která se skutečně integrovala do světa, někde na večírcích nebo na pódiu, zpěv sli a hat luong stále zní, stále sladký a oduševnělý.

Když jsem zde psal, vzpomínám si, jak pan Pham Long, přednášející na katedře literatury Pedagogické univerzity Thai Nguyen , když vstoupil do Cao Bangu a napsal: „Něčí hlas je v údolí tak vášnivý / Jako by neúmyslně předával rozlučkový vzkaz.“

Zvuk flétny jako by zachytil kroky turistů, kteří přijíždějí do Cao Bangu, a pak se ponoří do milostné písně dívky z kmene Tay a Nung a zapomenou, jestli jdou, nebo přicházejí. „Najednou zapomenu, jestli jdu, nebo přicházím / Protože Cao Bang vždy zůstane v mém srdci.“

Věřím, že pocity učitele mluví za mnoho lidí, když přijdou do Cao Bangu, kde se zpívají vášnivé milostné písně. A také si myslím, že učitel musel být ohromen vznešeným zpěvem dívky z údolí Cao Bangu, který dojal emoce starého učitele a vrátil ho do jeho dvacátých let. Zpěv a texty jsou duší člověka, jednoduchou, ale smysluplnou vlastností; velmi láskyplné, jemné, ale neméně odvážné.

Noviny Hoang Hien/Cao Bang

Zdroj: https://baophutho.vn/hat-giao-duyen-net-dep-cua-dan-toc-tay-nung-221264.htm