Malinová a sladká polévka v hanojském stylu
Červenec je nejvýznamnějším měsícem kvůli festivalu Vu Lan a Festivalu duchů. Během tohoto období synovské zbožnosti mnoho rodin připravuje vegetariánská jídla a zdržuje se zabíjení.
Novinář Vinh Quyen – jeden z administrátorů skupiny Ha Thanh huong xua vi cu (více než 15 000 členů) – uvedl, že po hostině je dezertem vždy xoi vo a che duong (che hoa cau). Kombinace těchto dvou pokrmů je opravdu mistrovská a patří ke zvláštnostem Hanoje.
Lepkavá rýže se sladkou polévkou je k dostání pouze v Hanoji.
Paní Quyenová řekla, že miska sladké polévky vypadala rustikálně a jednoduše, ale přesto sofistikovaně.
Zdálo se to jednoduché, ale nakonec to tak nebylo. Posledních pár dní jezdí na motorce do slavných obchodů se sladkými polévkami v Hanoji, aby našla tu sladkou polévku, na kterou si vzpomněla, ale kterou neuspěla. Žena z Hanoje se tedy pilně věnuje kuchyni a vzpomíná na staré časy.
Dříve její babička často vařila sladkou polévku s cukrem nebo kamenným cukrem.
Při přidávání tapiokového škrobu míchejte jedním směrem, dokud voda nebude čirá. Přidejte dostatek fazolí, protože Hanojané jedí pro zábavu, ne pro naplnění žaludku.
Kulinářský expert Nguyen Phuong Hai dodal: má „příliš puntičkářskou“ babičku. V minulosti měl kamenný cukr často vlákna nebo byl špinavý, takže ho při vaření často filtrovala přes mušelínovou utěrku. Totéž platí pro zpracování tapiokového škrobu a květů grapefruitu.
Když bylo všechno hotové, řekla vnoučatům, aby „posypala trochu fazolí“. Sladký dezert, který si Hai pamatoval, rozhodně neobsahoval vanilku ani strouhaný kokos jako teď. Každá příchuť měla svou vlastní chuť.
Paní Vu Thi Tuyet Nhung, autorka knižní série „Ha Thanh Huong Xua Vi Cu“, vypráví příběh, který je možná považován za „objev“.
Při vaření tohoto pokrmu používá mnich Dam Anh z pagody Phung Thanh tapiokový škrob marinovaný v grapefruitu nebo květech jasmínu. Tapiokový škrob je čistý a sladká polévka se důkladně promíchá, takže i druhý den je stále lepkavá a hustá, ne žluklá jako sladká polévka vařená v restauracích.
Pokud jde o lepkavou rýži, pan Hai vzpomíná, že obyvatelé Hanoje si v minulosti často vybírali mandarinkovou lepkavou rýži nebo lepkavou rýži se žlutými květy a zelené fazolky (malé, voňavé a chutné zelené fazolky). Na každý kilogram rýže připadalo 300 g fazolí. Paní Nhung byla netrpělivá a tento pokrm vařila jen zřídka. Všechno „nechala“ na své mladší sestře.
Zleva doprava: expert Nguyen Phuong Hai, novinář Vinh Quyen, autor Tuyet Nhung
Když už mluvíme o mistrovi Dam Anhovi, lze ho nazvat „nejlepším mistrem kung-fu“. Paní Nhung řekla, že lepkavá rýže, kterou uvařil, byla měkká, pružná a nadýchaná jako mladá včela, s vůní od rýže až po vrstvu fazolí pokrývající vnější stranu.
Jednou se s námi podělil o „tajemství“ výroby lahodné lepkavé rýže. Nejprve je třeba rýži prosít, aby se odstranila malá zrna, a tak se rovnoměrně uvařila, a zabránit tak tomu, aby se některá zrna uvařila dříve než jiná.
Poté fazole propláchněte a namočte přes noc. Fazole důkladně propláchněte, ale nenamáčejte je dlouho. Na každý kilogram rýže přidejte 45 g galangalu, z něhož 3/4 nakrájejte na plátky a přidejte k lepkavé rýži, zbytek rozdrťte, aby se získala šťáva.
Po prvním napaření lepkavé rýže ji vyjměte, posypte zbývající vodou, nechte 5 minut odstát, poté ji rozložte, nechte vychladnout a znovu napařte. Pokud lepkavou rýži napaříte jen jednou, nikdy nebude lahodná.
Lepkavá rýže se sladkou polévkou se připravuje z nepříliš ušlechtilých surovin. Díky způsobu vaření a laskavému srdci Hanojců se však stává vzácným, jedinečným a čistým pokrmem. Při jídle cítíte jemnost lepkavé rýže, bohatost fazolí v kombinaci s elegancí sladké polévky.
Ne každý udělá lahodnou lepkavou rýži - Foto: BUI THUY
Starší lidé tomu často říkají lepkavá rýže se sladkou polévkou, ale někteří lidé jí také říkají lepkavá rýže s arekovým květem sladká polévka. V kuchyni naši starší velmi dobře používají obrázky k snadnému popisu věcí. Například nakrájená na tužky, nakrájená na proužky, nakrájená na vonné tyčinky, nakrájená na šachové figurky... Říká se jí sladká polévka z arekového květu, protože fazole plavou v misce sladké polévky jako květy arekového květu padající na zahradě.
Expert Nguyen Phuong Hai
Je v tom národní duše
Rodinný dům spisovatele Le Phuong Liena býval na ulici Hang Dau. Ze všech obětních darů, které se během roku konaly, si paní Lien nejvíce vzpomíná na obětní dar putujícím duším v červenci. Vzpomíná si také na obětní dar putujícím duším v letech 1944-1945, kdy její matka uvařila velký hrnec kaše a vynesla ji na ulici, aby nakrmila hladové.
V červenci je lepkavá rýže se sladkou polévkou pro Hanojce nepostradatelným pokrmem - Foto: D.DUNG
Později, pokaždé, když si četla Nguyen Duovu „Elegii pro deset druhů živých bytostí“ : „Sedmý měsíc v roce je plný mrholení / Studený vánek mrazí kosti...“, paní Phuong Lien tolik chybí její dětství.
V mysli se mi vkradl pocit soucitu a zároveň vřelosti.
Pan Hai se při obřadu smíření za mrtvé podělil o něco velmi zvláštního. Když naši lidé obětují jídlo mrtvým, nikdy ho nenechávají celé, ale vše nakrájejí a rozdělí na malé kousky.
Strach, že silní duchové ukradnou všechno jídlo slabším duchům. Proto se musí rozdělit na malé porce, aby si každý mohl vzít porci, aby byl alespoň ten den „v teple“.
Když jsem byl dítě, s rodinou jsme skládali papírové oblečení a rovnoměrně ho rozdávali spolu s papírovými penězi. Papírové oblečení bylo bílé, bez jakýchkoli složitých dekorací nebo příkras. Byla to velká zábava a nezapomenutelné.
Dva posvátné svátky v životě v červenci - měsíci, který se zdá být pochmurný a nešťastný, ale ukáže se být podivně vřelý a lidský.
Tam, kromě oddanosti a úcty prokazované prarodičům a předkům, můžeme vidět také duši a charakter mírumilovného, štědrého a tolerantního národa.
Vietnamské kulturní cítění, interpretované s delikátností, bez nadsázky a předávané z generace na generaci, snad nikdy nepřestalo být fascinující. Červenec je díky tomu krásnější.
Zdroj: https://tuoitre.vn/xoi-vo-che-duong-goi-mua-vu-lan-ve-20240813100548928.htm
Komentář (0)